Pahoňa: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Galerie: slovakismus - bieloruskej značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 40:
[[Soubor:Coat of Arms of Moscow.svg|náhled|Sv. Jiří na městském znaku Moskvy]]
* Symbol Pahoně se pravděpodobně stal znakem Běloruska ze dvou důvodů. Buď byl dynastickým erbem litevských knížat, nebo se státním znakem stal pro úzké propojení současného stylu života [[Litevci|Litevců]] a mytologických tradic lidí, kteří žili na území Litevského velkoknížectví. Ale státní znak mohl mít podobný osud jako v zemích [[Západní Evropa|západní Evropy]], kde byl v [[11. století|11.]]-[[13. století]] velmi známý. Nikdy se však nestal státním symbolem žádné západoevropské země. Byl pouze určitým poznávacím znakem, podle kterého Západ rozlišoval postavení šlechticů ve feudální hierarchii.
* Nejstarší idea vzniku Pahoně se datuje do období předků Bělorusů. Podle běloruského historika a odborníka na heraldiku [[Anatolij Konstantinovič Citou|Anatolije Konstantinoviče Citoua]] v období [[13. století|13.]]-[[15. století]] bylo litevské a běloruské území často napadáno křižáky. Je také obecně známo, že v letech [[1474]]–[[1569]] ukrajinské a běloruské země, které byly součástí Litevského velkoknížectví, napadali [[Krymští Tataři]] (více než 75krát). Proto bylo nutné, aby se v bojích proti nepřátelům tito předkové uměli prezentovat a ubránit před jejich nájezdy.
* Jezdec na koni byl převzat z řecko-byzantské tradice, z níž Litevské velkoknížectví hodně čerpalo. Přijetí pravoslaví ještě před vznikem Litevského velkoknížectví v [[10. století]] rozvíjelo vazby mezi východoevropskými knížectvími ([[Polocké knížectví|Polockým]], [[Smolenské knížectví|Smolenským]], [[Turovsko-Pinské knížectví|Turovsko-Pinským]], [[Kyjevské knížectví|Kyjevským]]) a [[Konstantinopol]]í. Ve spojitosti s jejich interpretací křesťanství, specifických jmen a mytologických či skutečných hrdinů řecko-byzantského panteonu tato knížectví zapustila své kořeny do historie Běloruska. Jednou z nejmarkantnějších a silných postav byl [[svatý Jiří]] - mučedník a dobyvatel. V regionu [[Západní Evropa|západní Evropy]] se tento svatý považoval za patrona rytířů, ale ve východní byl kromě toho také patronem rolníků. [[Moskevský městský znak|Tradiční vyobrazení]] sv. Jiřího ve východní Evropě je jako jezdec na koni, který kopím zabíjí černého draka. Druhou postavou byl sv. Demetrius Soluňský, který je považován za patrona Slovanů. Svatý Demetrius Soluňský byl voják a státník v [[Soluň|Soluni]] v dnešním [[Řecko|Řecku]]. Na ikonách byl často zobrazován se štítem, mečem a kopím.
| |||