Trčkové z Lípy: Porovnání verzí

Přidáno 1 609 bajtů ,  před 1 měsícem
Meziuložení
(Meziuložení)
(Meziuložení)
Díky dědictví po zemřelém bratranci Kryštofu Jaroslavovi, posledním mužském potomkovi Trčků z vlašimské větve obhospodařoval [[Jan Rudolf Trčka z Lípy]] (1557–1634) scelený trčkovský majetek, čímž se stal na začátku 17. století nejbohatším českým šlechticem. Jeho državy se nacházely především na čáslavsku a (díky zděděným panstvím opočenským a smiřickým) na královehradecku. Další majetky potom získal díky pobělohorským konfiskacím. Důležitým činitelem v rozšiřování trčkovského majetku se stala svatba s Marií Magdalénou z Lobkovic, dcerou [[Ladislav II. Popel z Lobkovic|Ladislava Popela z Lobkovic]]. Magdaléna pocházela z významného a bohatého rodu a sama se projevila jako zdatná obchodnice. Než ale začala společně s Janem Rudolfem rozšiřovat trčkovské panství, museli bojovat o již držený majetek, neboť se objevila obvinění z podpory protihabsburské opozice. Tu sice Rudolf podporoval (samotní Trčkové byli tradičními protestanty) avšak do samotného [[české stavovské povstání|stavovského povstání]] nezasáhl. Díky přímluvě manželky Janu Rudolfovi statky nezkonfiskovali a později si některé směl levně koupit. Z existenčních důvodů byl Jan Rudolf nucen se svým synem Adamem Erdmanem přestoupit ke [[Katolicismus|katolictví]], což se stalo 14. listopadu 1628. Marie Magdalena směla zůstat na základě císařova svolení [[Protestantismus|protestantkou]]. Poté, co se Janu Rudolfovi a Marii Magdaléně podařilo odvrátit hrozbu ztráty majetku, zapojili se, zejména ale Marie Magdaléna do nákupu panství i jednotlivých statků a usedlostí. Při této činnosti se naplno projevil její obchodnický talent, navíc podpořený úzkou obchodní spoluprací s Albrechtem z Valdštejna. Jeho panství se nacházelo v severních Čechách se sídlem v Jičíně. Albrecht a Magdaléna skupovali nemovitosti a obchodovali i mezi sebou, díky čemuž mohli svá panství scelovat a rozšiřovat. Později významným se stal prodej dvou trčkovských domů v Praze, na Malé straně Albrechtovi. Tyto domy se staly základem pro další výstavbu a vznik dnešního Valdštenského paláce. Na rozdíl od Magdalény, která kromě svého obchodního talentu byla známá svou tvrdostí, až bezcitností vůči podaným (což jí vyneslo přezdívku ''zlá Manda'') což vyvrcholilo selským povstáním na královehradecku, které nakonec muselo potlačovat Valdštejnovo vojsko, byl Jan Rudolf mírné povahy a svůj zájem zaměřoval spíše na politiku. Působil ve funkci císařského rady a později i ve funkci komořího císaře Rudolfa II. Začátkem 17. století také vykonával funkce hejtmana hradeckého kraje. Během svého obchodního působení Rudolf a Magdaléna Trčkovi rozšířili trčkovské državy zejména nákupem levných konfiskátů. V letech 1622 až 1632 získali město Čáslav, Větrný Jeníkov, panství Žireč, Adršpach, Nové Město n./M., panství Náchod, statky Rýzmburk a Třebešov. V roce 1630 Magdaléna statky Rýzmburk a Třebešov postoupila svému synovi Adamu Erdmanovi za 200 tisíc kop grošů míšeňských. Z manželství Jana Rudolfa a Marie Magdalény vzešly 4 (podle jiných zdrojů až 6) děti. Dospělosti se dožily 4: Vilém, Alžběta Magdaléna (také Eliška), Johana a Adam Erdman. S Adamem Erdmanem se počítalo jako s dědicem a pokračovatelem na trčkovských panstvích, neboť syn Vilém se otevřeně postavil na stranu proticísařské opozice a žil v emigraci.
 
[[Adam Erdman Trčka z Lípy|Adam Erdman]] ([[1600]]–[[1634]]) neměl ani obchodní, ani politické ambice, ale věnoval se vojenství. Sňatkem s Marií Maxmillianou z Harrachu se stal švagrem [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]] (ten si vzal za ženu Mariinu sestru Isabellu z Harrachu) díky čemuž se dostal nejen do prostředí vysoké šlechty, ale otevřela se mu cesta k vysokým armádním postům, stal se generálem císařské jízdy. V roce 1628 se stal hrabětem a rok na to byl povýšen do stavu říšských hrabat. Krátce na to se stal komorníkem císaře Ferdinanda II. a v roce 1633 místodržícím a zemským soudcem. Přestože trčkové upevňovali své pozice, udržovali důvěrné styky s protihabsburkou emigrací, kde se nacházel nejen jejich syn Vilém, žijící ve Frankfurtu, ale kde v Drážďanech žila v emigraci se svým mužem Vilémem Kinským i jejich dcera Alžběta Magdaléna. Předpokládá se, Marie Magdaléna sloužila jako prostředník pro Valdštejnovo vyjednávání s protihabsburskou opozicí v zahraničí. Adam Erdman věřil, že se Valdštejn, který sám byl katolík nakonec postaví otevřeně proti [[Habsburkové|Habsburkům]],<ref>{{Citace webu
[[Adam Erdman Trčka z Lípy|Adam Erdman]] ([[1600]]–[[1634]]) se přiklonil k [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtu z Valdštejna]] a sloužil v jeho vojsku; věřil, že ten se nakonec postaví proti [[Habsburkové|Habsburkům]],<ref>{{Citace webu
| url =http://clubcc.cz/clubcc/cestar/erby/trcka_z_lipy.html
| datum přístupu = 2020-11-03
| jazyk = česky
| titul = Trčkové z Lípy
| vydavatel =clubcc.cz}}</ref> a jeho váhání omlouval Valdštejnovým zájmem o [[Astrologie|astrologii]] – tvrdil, že Valdštejn váhá, protože podle postavení hvězd ještě nenastala správná chvíle. PřestožeZe bylsňatku katolík,Adama účastnilErdmana s Marií Maxmillianou se tajnýchnarodili jednání3 s protestantskýmiděti, dva chlapci (kteří ale zemřeli v dětském věku) a dcera Marie Isabella, která se dožila emigrantydospělosti. BylV povýšenroce do1932 stavuzemřel říšskýchVilém hrabatTrčka a rok na to zemřela Marie Magdaléna. Roku25. února [[1634]] byl v [[Cheb]]u spolu se švagrem Albrechtem z Valdštejna zavražděn iAdam sErdman (zavražděn byli i manželemmanžel jeho sestry Alžběty, [[Vilém Kinský|Vilémem Kinským]]). Z celého rodu přežilTrčků pouzetak jehopřežil otecjedinný muž, [[Jan Rudolf Trčka z Lípy]],. kterýPřestože se dočkalpokoušel konfiskace všech svých statků, neuspěl a zemřelnaopak téhožbyl rokuobviněn vze [[Havlíčkůvspiknutí Brod|Německéma Brodě]],zrady. pohřbenSoudu jese veale [[Světlánedočkal nada Sázavou|Světlézemřel nad Sázavou]]29. Rodzáří jeho1934 smrtív vymřeltehdejším poNěmeckém, meči.dnešním JehoHavlíčkově majetkyBrodě, získalypohřben jinébyl šlechtické rody, např.ve [[OpočnoSvětlá (zámek)nad Sázavou|Opočno]]Světlé [[Colloredové]],nad Smiřice [[GallasovéSázavou]].
 
=== Vlašimská větev rodu ===
Mikuláš starší Trčka z Lípy a na Vlašimi se zasadil o významné rozšíření rodového majetku. Získal načeradské panství a v roce 1488 odkoupil od města [[Jičín]]a velišské panství. Se svou manželkou Johanou Kroměšínovou z Březovic a na Třebechovicích měl čtyři děti. Ta po jeho smrti zdědila celý majetek, který navíc rozšířila o panství na královehradecku po Mikulášovi mladším Trčkovi z Lípy. Dědictví ale dlouho nespravovala, neboť zemřela ještě v témže roce 1619. Její syn Zdeněk, který po ní zdědil panství opočenské, zemřel ale bezdětný a v závěti ho odkázal část svému synovci Janu mladšímu a druhou Janu staršímu z lipnické větve. Z pěti dětí Mikuláše staršího a Johany měli potomky pouze syn Vilém s Johanou z Vřesovic (syn Jan mladší) a Mikuláš na Veliši s Johanou ze Šelmberka a z Kosti (dcera Veronika a syn Vilém. Synové Zdeněk, Jan a Jindřich zemřeli bezdětní. Jan mladší, syn Mikuláše na Veliši zemřel bezdětný a majetek odkázal svému bratrancovi Vilémovi. [[Vilém Trčka z Lípy]] vykonával funkci hejtmana hradeckého kraje a v roce [[1562]] on osobně povýšil do [[panský stav|panského stavu]]. Celý rod byl do panského stavu přijat v roce 1593. Manželství Viléma na Opočně a na Veliši s Barborou z Bíbrštejna zůstalo bezdětné, stejně jako manželství jeho sestry Veroniky s Karlem ze Žerotína. Tím vlašimská větev vymřela. majetek získala lipnická větev Trčků a část pak rod Žerotínů.
 
== Vymření rodu ==
Na přelomu 16. a 17. století někteří příslušníci rodu válčili v [[Uhersko|Uhrách]] proti Turkům či zastávali významné [[zemský úřad|zemské úřady]].
Poté, co smrtí Jaroslava Kryštofa Trčky vymřela po meči vlašimská větev rodu, stala se lipnická větev jediným pokračováním rodu Trčků. Poslední mužští potomkové Jana Rudolfa Trčky Vilém a Adam Erdman zemřeli bez mužských potomků, kteří byly podmínkou pro pokračování rodu (tzv. ''po meči''). Po ženské linii (tzv. ''po přeslici'') pokračoval rofd v Marii Isabelle, která se provdala za Sigmunda Fridricha hraběte z Götzenu, se kterým měla tři syny. Rodové jméno trčka ale nepoužíval žádný z nich.
Jeho majetky získaly jiné šlechtické rody, např. [[Opočno (zámek)|Opočno]] [[Colloredové]], Smiřice [[Gallasové]].
 
== Rozrod rodu ==