Trčkové z Lípy: Porovnání verzí

Přidáno 2 195 bajtů ,  před 1 měsícem
Meziuložení
(erb do šablony)
(Meziuložení)
Dědictví po Mikulášovi bylo podle závěti po jeho smrti v roce 1619 rozděleno na dvě části: majetky v královehradeckém kraji získala vdova po jeho strýci Mikulášovi starším Johana Kroměšinová z Březovic z vlašimské větve rodu a panství v jihovýchodních Čechách odkázal svému bratru Burianovi II. Burian Trčka z Lípy držel až do roku [[1587]] [[Rychnov nad Kněžnou]]. Na [[Morava|Moravě]] držel [[Zábřeh]] a [[Klášterec]]. Burian II. Trčka se oženil s Kateřinou s Lichtenburka, se kterou měl 4 děti: Jana staršího, Mikuláše, Zdeňka a Dorotu. Pouze Jan starší, který zdědil část majetku po Zdeňkovi na Vlašimi a Opočně měl potomky. S Markétou ze Šelmberka a z Kosti přivedli na svět 8 dětí: Johanu, Jindřicha, Buriana III., Zdeňka, Mikuláše, Ferdinanda, Jaroslava a Magdalenu. Z těchto 8 dětí pouze Burian III. na Lipnici a na Světlé a Jaroslav na Ledči a Větrném Jeníkově měli potomstvo. Zatímco Jaroslav s Žofií Markétou Meziříčskou a později s Johankou ze Žerotína přivedli na svět 4 děti, Veroniku, Jindřicha, Viléma, Kryštofa Jaroslava a Jana Karla (žádný z nich už ale potomstvo neměl), Burian III. s Kateřinou z Gutštejna a později s Marjánou Vančurovou z Řehnic přivedli na svět 4 děti: Jana Rudolfa, Markétu, Maxmiliána a Buriana Mikuláše. Zatímco Markéta, Maxmilián a Burian Mikuláš zemřeli bezdětní, Jan Rudolf Trčka z Lípy se ujal rodového majetku, který byl spojeným majetkem obou rodových větví.
 
Díky dědictví po zemřelém bratranci Kryštofu Jaroslavovi, posledním mužském potomkovi Trčků z vlašimské větve obhospodařoval [[Jan Rudolf Trčka z Lípy]] (1557–1634) scelený trčkovský majetek, čímž se stal na začátku 17. století nejbohatším českým šlechticem. Jeho državy se nacházely především na čáslavsku a (díky zděděným panstvím opočenským a smiřickým) na královehradecku. Další majetky potom získal díky pobělohorským konfiskacím. Důležitým činitelem v rozšiřování trčkovského majetku se stala svatba s Marií Magdalénou z Lobkovic, dcerou [[Ladislav II. Popel z Lobkovic|Ladislava Popela z Lobkovic]]. Pocházela z významného a bohatého rodu a sama se projevila jako zdatná obchodnice. Než ale začala společně s Janem Rudolfem rozšiřovat trčkovské panství, museli bojovat o jiždržený majetek, neboť se objevila obvinění z podpory protihabsburské opozice. Tu sice podporoval (samotní Trčkové byli tradičními protestanty) avšak do samotného [[české stavovské povstání|stavovského povstání]] nezasáhl. Díky přímluvě manželky Janu Rudolfovi statky nezkonfiskovali a později si některé směl levně koupit. Z existenčních důvodů byl Jan Rudolf nucen se svým synem Adamem Erdmanem přestoupit ke [[Katolicismus|katolictví]], což se stalo 14. listopadu 1628. Marie Magdalena směla zůstat na základě císařova svolení [[Protestantismus|protestantkou]]. Poté, co se Janu Rudolfovi a Marii Magdaléně podařilo odvrátit hrozbu ztráty majetku, zapojili se, zejména ale Marie Magdaléna do nákupu panství i jednotlivých statků a usedlostí. Při této činnosti se naplno projevil její obchodnický talent, navíc podpořený úzkou obchodní spoluprací s Albrechtem z Valdštejna. Jeho panství se nacházelo v severních Čechách se sídlem v Jičíně. Albrecht a Magdaléna skupovali nemovitosti a obchodovali i mezi sebou, díky čemuž mohli svá panství scelovat a rozšiřovat. Později významným se stal prodej dvou trčkovských domů. v Praze Albrechtovi. Tyto domy se staly základem pro další výstavbu a vznik dnešního Valdštenského paláce. Na rozdíl od Magdalény, která kromě svého obchodního talentu byla známá svou tvrdostí, až bezcitností vůči podaným (což jí vyneslo přezdívku ''zlá Manda'') což vyvrcholilo selským povstáním na královehradecku, které nakonec muselo potlačovat Valdštejnovo vojsko, byl Jan Rudolf mírné povahy a svůj zájem zaměřoval spíše na politiku. Působil ve funkci císařského rady a později ji i ve funkci komořího císaře Rudolfa II. Začátkem 17. století také vykonával funkce hejtmana hradeckého kraje. Během svého obchodního působení Rudolf a Magdaléna Trčkovi rozšířili trčkovské državy zejména nákupem levných konfiskátů. V letech 1622 až 1632 získali město Čáslav, Větrný Jeníkov, panství Žireč, Adršpach, Nové Město n./M., panství Náchod, statky Rýzmburk a Třebešov. V roce 1630 Magdaléna statky Rýzmburk a Třebešov postoupila svému synovi Adamu Erdmanovi za 200 tisíc kop grošů míšeňských.
 
[[Jan Rudolf Trčka z Lípy]] (1557–1634) podporoval protihabsburskou opozici, avšak do samotného [[české stavovské povstání|stavovského povstání]] nezasáhl. Díky přímluvě manželky mu statky nezkonfiskovali a později si některé směl levně koupit. Jeho manželkou byla dcera [[Ladislav II. Popel z Lobkovic|Ladislava Popela z Lobkovic]], Marie Magdalena, měla značný obchodní talent, díky němuž dokázala nashromáždil značné jmění především díky levně kupovaným zkonfiskovaným statkům. Její poddaní jí údajně přezdívali „zlá Manda“. Rudolf přestoupil se svým synem Adamem Erdmanem ke [[Katolicismus|katolictví]], Marie Magdalena zůstala na základě císařova svolení [[Protestantismus|protestantkou]].
 
 
=== Vlašimská větev rodu ===
Mikuláš starší Trčka z Lípy a na Vlašimi se zasadil o významné rozšíření rodového majetku. Získal načeradské panství a v roce 1488 odkoupil od města [[Jičín]]a velišské panství. Se svou manželkou Johanou Kroměšínovou z Březovic a na Třebechovicích měl čtyři děti. Ta po jeho smrti zdědila celý majetek, který navíc rozšířila o panství na královehradecku po Mikulášovi mladším Trčkovi z Lípy. Dědictví ale dlouho nespravovala, neboť zemřela ještě v témže roce 1619. Její syn Zdeněk, který po ní zdědil panství opočenské, zemřel ale bezdětný a v závěti ho odkázal část svému synovci Janu mladšímu a druhou Janu staršímu z lipnické větve. Z pěti dětí Mikuláše staršího a Johany měli potomky pouze syn Vilém s Johanou z Vřesovic (syn Jan mladší) a Mikuláš na Veliši s Johanou ze Šelmberka a z Kosti (dcera Veronika a syn Vilém. Synové Zdeněk, Jan a Jindřich zemřeli bezdětní. Jan mladší, syn Mikuláše na Veliši zemřel bezdětný a majetek odkázal svému bratrancovi Vilémovi. [[Vilém Trčka z Lípy]] vykonával funkci hejtmana hradeckého kraje a v roce [[1562]] povýšil do [[panský stav|panského stavu]]. Manželství Viléma na Opočně a na Veliši s Barborou z Bíbrštejna zůstalo bezdětné, stejně jako manželství jeho sestry Veroniky s Karlem ze Žerotína. Tím vlašimská větev vymřela. majetek získala lipnická větev Trčků a část pak rod Žerotínů.
 
Na přelomu 16. a 17. století někteří příslušníci rodu válčili v [[Uhersko|Uhrách]] proti Turkům či zastávali významné [[zemský úřad|zemské úřady]]. V roce [[1593]] byl celý rod přijat do panského stavu.
 
Trčkům patřilo kromě mnoha jiných také i sousední panství [[Opočno]], které si zvolili za své sídlo a tam si také na místě původního hradu vybudovali honosný zámek. K němu získali i panství Frymburk.
 
 
 
[[Adam Erdman Trčka z Lípy|Adam Erdman]] ([[1599]]–[[1634]]) se přiklonil ke svému [[švagr]]ovi [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtu z Valdštejna]] a sloužil v jeho vojsku; věřil, že se nakonec postaví proti [[Habsburkové|Habsburkům]],<ref>{{Citace webu
| jazyk = česky
| titul = Trčkové z Lípy
| vydavatel =clubcc.cz}}</ref> a jeho váhání omlouval Valdštejnovým zájmem o [[Astrologie|astrologii]] – tvrdil, že Valdštejn váhá, protože podle postavení hvězd ještě nenastala správná chvíle. Přestože byl katolík, účastnil se tajných jednání s protestantskými emigranty. Byl povýšen do stavu říšských hrabat. Roku [[1634]] byl v [[Cheb]]u spolu se švagrem zavražděn i s manželem jeho sestry Alžběty, [[Vilém Kinský|Vilémem Kinským]]. Z celého rodu přežil pouze jeho otec [[Jan Rudolf Trčka z Lípy]], který se dočkal konfiskace všech svých statků a zemřel téhož roku v [[Havlíčkův Brod|Německém Brodě]], pohřben je ve [[Světlá nad Sázavou|Světlé nad Sázavou]]. Rod jeho smrtí vymřel po meči. Jeho majetky získaly jiné šlechtické rody, např. [[Opočno (zámek)|Opočno]] [[Colloredové]], Smiřice [[Gallasové]].
 
 
=== Vlašimská větev rodu ===
Mikuláš starší Trčka z Lípy a na Vlašimi se zasadil o významné rozšíření rodového majetku. Získal načeradské panství a v roce 1488 odkoupil od města [[Jičín]]a velišské panství. Se svou manželkou Johanou Kroměšínovou z Březovic a na Třebechovicích měl čtyři děti. Ta po jeho smrti zdědila celý majetek, který navíc rozšířila o panství na královehradecku po Mikulášovi mladším Trčkovi z Lípy. Dědictví ale dlouho nespravovala, neboť zemřela ještě v témže roce 1619. Její syn Zdeněk, který po ní zdědil panství opočenské, zemřel ale bezdětný a v závěti ho odkázal část svému synovci Janu mladšímu a druhou Janu staršímu z lipnické větve. Z pěti dětí Mikuláše staršího a Johany měli potomky pouze syn Vilém s Johanou z Vřesovic (syn Jan mladší) a Mikuláš na Veliši s Johanou ze Šelmberka a z Kosti (dcera Veronika a syn Vilém. Synové Zdeněk, Jan a Jindřich zemřeli bezdětní. Jan mladší, syn Mikuláše na Veliši zemřel bezdětný a majetek odkázal svému bratrancovi Vilémovi. [[Vilém Trčka z Lípy]] vykonával funkci hejtmana hradeckého kraje a v roce [[1562]] on osobně povýšil do [[panský stav|panského stavu]]. Celý rod byl do panského stavu přijat v roce 1593. Manželství Viléma na Opočně a na Veliši s Barborou z Bíbrštejna zůstalo bezdětné, stejně jako manželství jeho sestry Veroniky s Karlem ze Žerotína. Tím vlašimská větev vymřela. majetek získala lipnická větev Trčků a část pak rod Žerotínů.
 
Na přelomu 16. a 17. století někteří příslušníci rodu válčili v [[Uhersko|Uhrách]] proti Turkům či zastávali významné [[zemský úřad|zemské úřady]]. V roce [[1593]] byl celý rod přijat do panského stavu.
 
== Rozrod rodu ==