Verze z 19. 6. 2020, 12:57 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 1. 3. 2021, 15:48 editovat zrušit editaci Houstička (diskuse \| příspěvky) 2 744 editací + odstavec Exil, kategorie, reference, drobná korektura značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 17: \| větve rodu = }} '''Kaplířové ze Sulevic''' (''Kaplirz de Sulewicz'', nebo též ''Cappleri de Sulewicz'') byli starý [[Češi\|český]] [[Vladyka\|vladycký]] rod. Svůj přídomek odvozovali od vsi [[Sulejovice]] u~~ ~~ [[Lovosice\|Lovosic]]. == Historie == Řádek 23: V historických pramenech se jméno rodiny objevuje ve tvarech ''Kapléřové ze Sulevic, Kaplirz de Sulewicz, Cap(p)ler(i) de Sulewicz'' či ''Kappler von Sulewicz'' apod.). V letech ~~1206-1217~~1206–1217 je uváděn [[Bernard Kaplíř ze Sulevic]] (též Burchard nebo Buchard) jako 11. [[probošt]]em [[Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích\|litoměřické kapituly sv. Štěpána]] a v letech ~~1236-1240~~1236–1240 působil dokonce jako [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů\|pražský biskup]]. V~~ ~~ první polovině 14. století se uvádí jako první předek rodu [[Pešek Kaplíř ze Sulevic]]. O~~ ~~ několik let později se jeho rod rozdělil na několik větví. Objevil se například [[Kunat Kaplíř ze Sulevic]] (''Kunadus Kapler de Sulewic''), [[Petrman z Milešova]] či Petr Kaplíř ze Sulevic (v letech 1392–1393 [[Seznam rektorů Univerzity Karlovy\|rektor právnické univerzity v Praze]], též [[probošt]] u kostela sv. Kříže ve [[Vratislav (město)\|Vratislavi]]). Hlavní větev založili bratři [[Hanuš Kaplíř ze Sulevic\|Hanuš]] a [[Bušek Kaplíř ze Sulevic\|Bušek]], ~~která~~k ~~se později rozmnožila a vytvořila další odnože. K hlavní~~této větvi přibylo později dalších šest linií. ~~Majetek~~V jejich držení byl ~~drželi~~majetek převážně na Lovosicku a [[Okres Litoměřice\|Litoměřicku]] (např. [[Libochovany]], [[Milešov (zámek)\|Milešov]], [[Medvědice (Třebenice)\|Nedvědíč]], [[Bílý Újezd (Velemín)\|Újezd pod Ostrým]], [[Solany]], [[Skalka (hrad a zámek ve Vlastislavi)\|Skalku]], [[Tuchořice]] či [[Netluky]]). Jedna z~~ ~~ větví více než sto let vlastnila [[Vimperk]]. Po jistou dobu měli v~~ ~~ držení i [[Zvíkov (hrad)\|Zvíkov]], který později vyměnili za [[Zbiroh]]. ~~Po porážce na [[Bitva na Bílé hoře\|Bílé hoře]] část rodu emigrovala, jiní se později vrátili.~~ Mezi nejznámější příslušníky rodu patří členové poslední třebívlické větve: [[Kašpar Kaplíř ze Sulevic]] (asi 1541–1621) působil jako [[purkrabí]] na [[Karlštejn]]ě a císařský rada. Měl značnou autoritu i u českých stavů. Jako jeden z direktorů [[České stavovské povstání\|stavovského povstání]] [[Staroměstská exekuce\|popraven na Staroměstském náměstí]] v [[Praha\|Praze]]. Pouze rozsudek mu byl „zmírněn“ – po stětí nebyl rozčtvrcen. Jeho vnuk [[Oldřich Kaplíř ze Sulevic\|Oldřich]] odešel kvůli své víře do ciziny; roku 1653 v chudobě ve [[Švédsko\|Švédsku]] zemřel.▼ ▲* [[Kašpar Kaplíř ze Sulevic]] (asi 1541–1621) působil jako [[purkrabí]] na [[Karlštejn]]ě a císařský rada. Měl značnou autoritu i u~~ ~~ českých stavů. Jako jeden z direktorů [[České stavovské povstání\|stavovského povstání]] [[Staroměstská exekuce\|popraven na Staroměstském náměstí]] v~~ ~~ [[Praha\|Praze]]. Pouze rozsudek mu byl „zmírněn“ – po stětí nebyl rozčtvrcen. Jeho vnuk [[Oldřich Kaplíř ze Sulevic\|Oldřich]] odešel kvůli své víře do ciziny; roku 1653 v chudobě ve [[Švédsko\|Švédsku]] zemřel. * Druhý Kašparův vnuk [[Zdeněk Kašpar Kaplíř ze Sulevic\|Kašpar Zdeněk]] se stal císařským důstojníkem, kvůli čemuž musel přestoupit na [[Římskokatolická církev\|katolické náboženství]], bojoval zav [[Třicetiletá válka\|třicetileté ~~války~~válce]]. Jako člen dvorské válečné rady a později císařský generál byl povýšen do stavu ~~říšských~~ [[Říšský hrabě\|říšských hrabat]]. Proslavil se roku 1683, kdy řídil [[Bitva u Vídně\|obranu Vídně]] obležené Turky a kterou se mu podařilo uhájit. Zemřel bez dědiců v~~ ~~ témže roce a zanedlouho vymřel i celý rod. == Exil == Po porážce na [[Bitva na Bílé hoře\|Bílé hoře]] část rodu emigrovala, ale ne všichni se dokázali vyrovnat s exilem. Václav Kaplíř ze Sulevic po ročním pobytu v [[Drážďany\|Drážďanech]] konvertoval v Praze ke katolické víře a dosáhl u císaře milost. V emigraci zůstala Anna Kaplířová, která si zakoupila dům v [[Drážďany\|Drážďanech]], a Kateřina Kaplířová (Catharina Kaplerin), jež si rovněž v roce 1628 koupila v Drážďanech dům za 6200 zlatých. Kateřina se v roce 1632 se omlouvala [[Kurfiřt\|kurfiřtovi]] [[Jan Jiří I. Saský\|Janovi Jiřímu I. Saskému]] za to, že mu nemůže poskytnout půjčku, protože má velkou rodinu. V roce 1636 s ní žila dcera s dvěma dětmi, tři služky a dalších šest osob z jiné šlechtické rodiny. Kateřina zemřela v roce 1639 ve věku 64 let a pohřbena byla ve ''Frauenkirche'' v Drážďanech.<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Štěříková \| jméno = Edita \| odkaz na autora = Edita Štěříková \| titul = Exulantská útočiště v Lužici a Sasku \| url = \| vydání = 1. vyd \| vydavatel = Kalich \| místo = Praha \| rok vydání = 2004 \| počet stran = 549 pages \| strany = 9, 187, 236 \| isbn = 80-7017-008-5 \| isbn2 = \| oclc = }}</ref> == Erb == ~~Původně~~Kaplířové měli původně ve znaku pouze orlí křídlo, které v~~ ~~ průběhu doby změnilo barvu na stříbrnočerveně šachované v~~ ~~ modrém poli, k~~ tomu~~ němuž (po povýšení do hraběcího stavu) připojili erb s poloviční orlicí. == Příbuzenstvo == Řádek 40 ⟶ 57: == Odkazy == === Reference === <references /> === Literatura === Řádek 56 ⟶ 76: [[Kategorie:České šlechtické rody]] [[Kategorie:Sulejovice]] [[Kategorie:Náboženští exulanti]] [[Kategorie:Čeští emigranti a exulanti]]

Kaplířové ze Sulevic: Porovnání verzí