Wikipedie

Páni z Drahotuš: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Záměna v odkazech - Vesnice Drahotuše a hrad Drahotuš
m Napřímení odkazů.
Řádek 3:
'''Páni z Drahotuš''' byli významným moravským rodem, který přežil až do první poloviny [[17. století]].
 
Rod pocházel z předků Radoslava z Ceblovic, který byl v roce [[1227]] ve funkci [[Nejvyšší lovčí|nejvyššího lovčího]] a jeho syna [[Crha z Ceblovic|Crhy]], který byl významným pánem a působil jako purkrabí na hradě [[Děvičky]] a purkrabí města [[Olomouc]]e. Crha získal rozlehlé majetky na [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchovině]] s centrem na tvrzi v [[Jedovnice|Jedovnicích]]. Tento majetek pak získali po jeho smrti v roce [[1251]] jeho synové [[Bohuš z Drahotuš|Bohuš]] a [[Hartman z Holštejna|Hartman]], kteří tuto oblast [[velká kolonizace|kolonizovali]]. Bohušovi daroval v 60. letech [[13. století]] král za věrné služby oblast kolem [[Lipník nad Bečvou|Lipníka nad Bečvou]], kde Bohuš postavil hrad [[Drahotuše (hrad)|Drahotuš]] a založil tak moravský rod pánů z Drahotuš.
 
[[Bohuš z Drahotuš]] se však části svého majetku na Drahanské vrchovině nevzdal a rozsáhlý otcův majetek byl rozdělen. Zatímco jeho bratr Hartman postavil hrad [[Holštejn (hrad)|Holštejn]] jako centrum holštejnského panství, on si ponechal východní část s hradem [[Starý Plumlov|Drahans]] a se [[Smilův hrad|Smilovým hradem]], který byl nazván po jeho synovi [[Smil z Drahotuš|Smilovi]]. Drahans, který se uvádí ve [[Zbraslavská kronika|Zbraslavské kronice]] jako Drahuš, se stal roku [[1312]] jedním z hradů, které obsadil loupežný šlechtic [[Friduš z Linavy]] a který byl po tažení krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] pobořen. Podle následujících majetkových transakcí je zřejmé, že páni z Drahotuš již tento hrad s městečkem [[Drahany]] a okolními vesnicemi po roce 1312 nevlastnili.
 
Centrem rodu byl hrad [[DrahotušeDrahotuš|hrad (hrad)|Drahotuš]], na jehož území vystavěl [[Friduš z Linavy]] protiprávně hrad [[Helfštýn|Helfštejn (dnešní název Helfštýn)]]. Dělo se tak zřejmě za tichého souhlasu potomků [[Bohuš z Drahotuš|Bohuše z Drahotuš]], protože Fridušovou ženou se patrně stala příslušnice jejich rodu a v roce [[1358]] se uvádí v listinách Friduš z Drahotuš. Hrad Helfštejn s Lipníkem a s částí drahotušského panství však získali od krále [[Páni z Kravař|Kravařové]], kterým toto zboží zůstalo i přesto, že se o tento rodový majetek ucházel Čeněk z Drahotuš. Zdá se, že se tyto rody dohodly, protože Jan z Kravař roku [[1348]] prohlásil, že hrad [[Drahotuše (hrad)|Drahotuše]]Drahotuš náleží synům Bohuše (II.) z Drahotuš.
 
Roku [[1371]] prodali páni z Drahotuš svůj rodový hrad moravskému markraběti [[Jan Jindřich|Janu Jindřichovi]] a přestěhovali se na [[Opavsko]], kde získali sídlo v [[Dolní Benešov|Benešově]] a hrádek [[Závada]]. Mezi významné příslušníky tohoto patřil Jan Šutar z Drahotuš, který se roku [[1431]] stal nejvyšším komorníkem opavského knížectví a byl velkým obhájcem češtiny. Jindřich z Drahotuš na Benešově v letech [[1555]]-[[1558]] působil ve funkci nejvyššího komorníka [[krnov]]ského knížectví. Vavřinec z Drahotuš na Benešově zastával v letech [[1549]]-[[1554]] úřad zemského hejtmana [[Opava|opavského]] knížectví. I další příslušníci rodu působili ve významných funkcích ve [[Slezsko|Slezsku]]. Posledním mužským potomkem rodu byl Volf z Drahotuš, kterému byl jako účastníkovi protihabsburského odboje konfiskován majetek.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Páni_z_Drahotuš“