Náměšť na Hané (zámek): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
→‎Horní zámek: lf, rozepsání zkratky, ref
Řádek 28:
Obě boční křídla obepínají zámeckou budovu a uzavírají dvůr. Obloukovitě se zalamují do zadního traktu přerušeného vjezdem do nádvoří. Další vjezdy jsou v osách bočních křídel. Hlavní budova má prostory se zrcadlovými stropy s rokajovým a rostlinným dekorem, přecházejícím na stěny. Za Ferdinanda Harracha byl také kolem zámku vybudován park a v něm na přelomu 18. a 19. století vybudován velký skleník. Díky tomu zámek vyniká ojedinělou parkovou a komunikační dispozicí, patrnou zvláště z nadhledové perspektivy. Kruhový park v jehož středu je položen zámecký objekt, obíhá úzká kruhová komunikace lemovaná stromy, přičemž se vozovka rozchází do čtyř křížných směrů a je rovněž lemována lipovým stromořadím. Zadní polovina tohoto okruží je opticky zvýrazněna polokruhovým osídlením určeným původně pro nově přistěhovavší se tkalce, pracující v hraběcí manufaktuře dolního zámku.
 
V roce [[1780]] získala dědictvím zámek Ferdinandova dcera [[Marie Rosa Harrachová]], provdaná kněžna [[Kinští|Kinská]] (1758–1814).<ref name="HZT II.">{{Citace monografie
V r. [[1780]] získala dědictvím zámek Ferdinandova dcera [[Marie Rosa Harrachová]], provdaná kněžna [[Kinští|Kinská]] (1758–1814)<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Web Genealogy, kap. Kinští (anglicky)|url = http://genealogy.euweb.cz/bohemia/kinski3.html|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref>. Po ní zdědil Náměšť mladší syn [[František Josef Kinský]] (1784–1823), ve společném vlastnictví pak velkostatek držely jeho děti, samostatnými majiteli byli až Eugen Kinský (1818–1885) a jeho syn Eugen mladší (1859–1939). Tato linie Kinských vlastnila také Valašské Meziříčí a na náměšťském zámku po celé 19. století neproběhly žádné zásadní úpravy (s výjimkou výstavby skleníku v roce 1810). Od Eugena mladšího Kinského koupil velkostatek v roce [[1916]] za dva a půl miliónu korun olomoucký velkoobchodník [[František Otáhal]] (psaný též jako Ottahal; 1863–1943). Otáhal byl výhradním zástupcem [[Vítkovické železárny|Vítkovických železáren]] pro prodej zboží na Moravě a patřil k velmi bohatým podnikatelům. K velkostatku tehdy patřil hospodářský dvůr, sladovna, pila, kamenolom a cca 1370 hektarů půdy. Po [[První světová válka|první světové válce]] nechal František Otáhal zámek modernizovat, zavedl elektřinu, vodovod a ústřední vytápění. Významná je úprava zámeckého parku z roku 1925 podle projektu vynikajícího zahradníka Křemene spojená s výstavbou kolonády severně od hlavní budovy zámku. V této podobě se podoba zámeckého parku dochovala dodnes.
| příjmení = Spurný
| jméno = František
| odkaz na autora = František Spurný
| spoluautoři = a kol.
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II. Severní Morava
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1983
| počet_stran = 360
| strany = 162
V r. [[1780]] získala dědictvím zámek Ferdinandova dcera [[Marie Rosa Harrachová]], provdaná kněžna [[Kinští|Kinská]] (1758–1814)}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Web Genealogy, kap. Kinští (anglicky)|url = http://genealogy.euweb.cz/bohemia/kinski3.html|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref>. Po ní zdědil Náměšť mladší syn [[František Josef Kinský (1784–1823)|František Josef Kinský]] (1784–1823), ve společném vlastnictví pak velkostatek držely jeho děti, samostatnými majiteli byli až Eugen Kinský (1818–1885) a jeho syn Eugen mladší (1859–1939). Tato linie Kinských vlastnila také Valašské Meziříčí a na náměšťském zámku po celé 19. století neproběhly žádné zásadní úpravy (s výjimkou výstavby skleníku v roce 1810). Od Eugena mladšího Kinského koupil velkostatek v roce [[1916]] za dva a půl miliónu korun olomoucký velkoobchodník [[František Otáhal]] (psaný též jako Ottahal; 1863–1943). Otáhal byl výhradním zástupcem [[Vítkovické železárny|Vítkovických železáren]] pro prodej zboží na Moravě a patřil k velmi bohatým podnikatelům. K velkostatku tehdy patřil hospodářský dvůr, sladovna, pila, kamenolom a cca 1370 hektarů půdy. Po [[První světová válka|první světové válce]] nechal František Otáhal zámek modernizovat, zavedl elektřinu, vodovod a ústřední vytápění. Významná je úprava zámeckého parku z roku 1925 podle projektu vynikajícího zahradníka Křemene spojená s výstavbou kolonády severně od hlavní budovy zámku. V této podobě se podoba zámeckého parku dochovala dodnes.
 
{| class="wikitable sortable" style="text-align:right; float: right; margin:0 0 1em 1em;"