Uničov: Porovnání verzí

Po převratu v [[Únor 1948|únoru 1948]] se i v Uničově vytvořil [[Akční výbory Národní fronty|akční výbor]], v němž měli většinu komunisté a který z národního výboru a veřejného života vůbec odstranil všechny politicky „nespolehlivé“ osoby. Proto poté vstoupila do [[Komunistická strana Československa|KSČ]] řada nových členů. V následujících letech se dosavadní zemědělské městečko značně industrializovalo, šlo především o vybudování Uničovských strojíren, původně pobočky plzeňských [[Škoda (podnik)|Škodových závodů]]. Dalšími podniky byl např. Farmakon nebo pobočka Technolenu, také se rozšířil cukrovar, pekárna nebo dřevozpracující závod. V souvislosti s tím vzrůstal i počet obyvatel, který se během 50. let zdvojnásobil. Vybudovala se poliklinika, školka, koupaliště, veřejné osvětlení a kanalizace. V okolí města probíhala [[Kolektivizace v Československu|kolektivizace]], při níž rolníci vstupovali do jednotných zemědělských družstev, která se později sjednocovala, až byla většina zemědělské produkce na Uničovsku řízena jedním družstvem se sídlem v [[Újezd (okres Olomouc)|Újezdě u Uničova]]. Žádné velké změny během [[Pražské jaro|pražského jara]] uničovští občané neprožívali, o to více byla pro ně šokující [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|invaze vojsk Varšavské smlouvy]], když městem 21. srpna 1968 projížděly polské tanky. Ačkoli tehdy až polovina všech obyvatel podepsala [[Usnesení|rezoluci]] proti vstupu okupačních vojsk a na podporu československé vlády, v následujících dnech na vývoj událostí většina rezignovala a někteří byli za své veřejně prezentované postoje postiženi. Nastalo období přiléhavě pojmenované jako [[normalizace]]. I přes politický útlum se v průběhu 70. a 80. let postavilo např. moderní kino nebo zimní stadion, byly vybudovány i dvě velká [[sídliště]] v ulicích Generála Svobody a Nemocniční. Městský národní výbor v Uničově začal také spravovat celkem devět okolních integrovaných obcí. Komunistická vláda jedné strany skončila spolu se [[Sametová revoluce|sametovou revolucí]] v listopadu 1989.

 

| autor = ČTK

| odkaz na autora = Česká tisková kancelář

| datum vydání = 2020-03-21

| datum přístupu = 2021-02-27

| místo = Praha

}}</ref>