Fortuna: Porovnání verzí

Přidáno 2 876 bajtů ,  před 1 měsícem
přepracování úvodu, kapitoly o jejím předkřesťanské podobě, pár úprav tu a tam (jako odstranění nepříliš validních externích odkazů, či nahrazení princů vladaři)
(→‎Externí odkazy: + wikicitaty + wikislovnik)
(přepracování úvodu, kapitoly o jejím předkřesťanské podobě, pár úprav tu a tam (jako odstranění nepříliš validních externích odkazů, či nahrazení princů vladaři))
| obrázek = TomisFortuna2.JPG
| velikost obrázku = 225px
| popisek = Socha Fortuny[[Tyché]] nacházejícíči seFortuny vz archeologickémTomidy, muzeu v [[Rumunsko|rumunské]]dnešní [[Constanța|ConstanțěConstanțy]]
| symbol = [[koule]], [[kormidlo]], [[Roh hojnosti]]
| bydliště =
| poznámky =
}}
V [[Římská mytologie|římské mytologii]] je '''Fortuna''' [[bůh|bohyní]] náhody, osudu, je personifikací [[štěstí]], [[naděje]] v dobré pořízení a zosobňuje nevypočitatelnost života. Může být zobrazována zahalená a slepá jako moderní pojetí [[spravedlnost]]i. Jejím ekvivalentem v řecké mytologii je bohyně [[Týché|Tyché]], v severské mytologii je to [[Spása]]. Jejími rodiči byli Oceanus a Tethys.
 
'''Fortuna''', [[Latina|latinsky]] ''Fortūna'', je římská bohyně [[osud]]u, zpravidla šťastného (''Fortuna bona''), ale také nešťastného (''Fortuna mala''), která zajišťovala válečné úspěchy, úrodu i plodnost. Byla spojována s nepředvídatelností lidského osudu, ale nebyla chápána jako nepřekonatelná – narozdíl od osudu zvaného ''fatum''. Byla ztotožněna s řeckou [[Tyché]], od které převzala také atributy: [[roh hojnosti]] a kormidlo kterým řídí lidské osudy. Podle tradice byl její kult zaveden třetím římským králem [[Servius Tullius|Serviem Tulliem]] nebo jeho předchůdcem [[Ancus Marcius|Ancem Marciem]]. Tomu že nebyla ctěna od nejstarších dob napovídá fakt že neměla svého flamina.<ref name="Neškudla">{{Citace monografie
Fortuna byla v blahoslavené družině, ve které byla i ''[[Copia]]'' (lat. hojnost). Pod jménem ''Annonaria'' chránila dodávky obilí.
| příjmení = Neškudla
| jméno = Bořek
| titul = Encyklopedie bohů a mýtů starověkého Říma a Apeninského poloostrova
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2004
| strany = 77-79
| isbn = 80-7277-264-3
}}</ref><ref name="Topos">{{Citace monografie
| příjmení1 = Platner
| jméno1 = Samuel Ball
| odkaz na autora1 = Samuel Ball Platner
| příjmení2 = Ashby
| jméno2 = Thomas
| odkaz na autora2 = Thomas Ashby
| titul = A Topographical Dictionary of Ancient Rome
| vydavatel = Oxford University Press
| místo = London
| rok = 1929
| strany =
| url = http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Gazetteer/Places/Europe/Italy/Lazio/Roma/Rome/_Texts/PLATOP*/Fors_Fortuna.html
| isbn =
}}</ref>
 
Latinské ''fortūna'' znamená „náhoda, osud, štěstěna“ a vychází z ''fors'' „náhoda, štěstí“ a to snad z [[Praindoevropština|praindoevropského]] ''*b<sup>h</sup>er-'' „nést“, ale též „nosit děti“. V latině v tomto případě snad došlo k sémantickému posunu od „nést“ k „to co je přineseno“.<ref>{{Citace elektronické monografie
Fortunu si například nakláněly a uctívaly matky. Její kult je znám z Říma, ze šestého století př.&nbsp;n.&nbsp;l., kde byla uctívána jako Fortuna Populi Romani, Fortuna lidu římského. Tehdy vládl král [[Servius Tullius]]. Fortuna má zasvěcený svůj chrám na [[Forum Boarium|Foru Boariu]], veřejnou svatyni na prastarém [[Quirinalis|Quirinalu]], uctívaném jako opatrovnický duch strážný starověkého [[Řím]]a chrám Fortuna Muliebris, Fortuna ženská ve věštírně v [[Praeneste]], kde malý chlapec určoval budoucnost z dubových výhonků.
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = fortune
| url = https://www.etymonline.com/word/fortune
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 22.8.2020
| vydavatel = Online Etymological Dictionary
| jazyk =
}}</ref> Fortuna byla také ctěna s přívlastkem ''primigenia'' „prvorozená“ a chápána jako prvorozená dcera [[Jupiter (mytologie)|Jova]]. [[Cicero]] ve svém díle [[De divinatione]] však také zmiňuje kultovní sochu Fortuny, jež měla na klíně malého Jova a [[Juno (mytologie)|Junonu]]. [[Jaan Puhvel]] ji z toho důvodu srovnává s védskou [[Aditi]], která je matkou i dcerou [[Dakša|Dakši]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Puhvel
| jméno = Jaan
| odkaz na autora = Jaan Puhvel
| titul = Srovnávací mytologie
| vydavatel = Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 1997
| strany = 183
| isbn = 80-7106-177-8
}}</ref>
 
== Tituly a funkce ==
Celý římský svět uctíval Fortunu v obrovském množství svatyní a pod různými názvy, které záležely na různých životních okolnostech a na tom, v co lidé věřili, že bude mít ten nejlepší výsledek.
 
Fortuna byla ctěna pod mnohými přízvisky jež odráží její širokou funkci a různé skupiny obyvatelstva jež se k ní obraceli. Jako ''Publica'' „veřejná“ nebo ''PRQ'' – ''Populi Romani Quiritium'' chránila celý římský národ, ale byla známa také ''Fortuna Virinalis'' „mužská“, jež chránila muže, a ''Fortuna Muliebris'' „ženská“, jež chránila [[matrona|matrony]], které se provdaly jen jednou. Pod různými přízvisky chránila i společenské třídy, například jako ''Patricia'' „[[Patricij|patricijů]]“ nebo ''Libera'' „svobodných občanů“ i věkové skupiny – ''Virginalis'' „panenská“ nebo ''Liberum'' „dětská“. „Své“ Fortuny měli i rody a jednotlivci, soukromé pozemky, vojenské oddíly, řemeslnická kolegia nebo mezníky v životě. Jako ''Fortuna [[Ceres (mytologie)|Ceres]]'' byla vzývána jako dárkyně úrody, jako ''Annonaria'' zajišťovala přísun obilí, jako ''Victrix'' „vítězná“ vítězství v bitvě a jako ''Tranquilla'' „klidná“ byla ctěna jako dárkyně klidné plavby a uctívána v přístavech společně s [[Portunus|Portunem]].<ref name="Neškudla"/>
Fortuna nebyla jen kladnou a pozitivní postavou. Jako ''Fortuna Dubia'' byla nerozhodná, vrtkavá a nespolehlivá, jako ''Fortuna Brevis'' mohla být nevypočitatelná, přelétavá, vrtošivá a nestálá nebo jako ''Fortuna Mala'' mohla dokonce škodit a přivádět lidi do neštěstí.
 
Se vznikem [[Římské císařství|císařství]] se objevila ''Fortuna Augusta'', ochránkyně císařského domu, a po návratu [[Augustus|císaře Oktaviána]] z války s [[Parthové|Parthy]] v roce [[19 př. n. l.]] také ''Fortuna Redux'' „návratu“ jež byla vzývána když císař odcházel do války a na jejíž počest byla ustanovena slavnost [[Augustalia]] během které [[Pontifex|pontifikové]] a [[vestálky]] obětovali za císařovo zdraví. Zvláštní Fortunou byla ''Fortuna Primigenia'' „prvorozená“ z [[Palestrina|Praeneste]], kde měla svoji [[Věštírna|věštírnu]] kde chlapec vytahoval z urny věštby zaspané na dubových kolích. Mezi další tituly Fortuny náleží:<ref name="Neškudla"/>
Její jméno zřejmě bylo odvozeno od [[Vertumnus|Vertumna]], „toho, kdo otáčí rokem“, avšak můžeme najít ještě dřívější odkazy v [[Marcus Tullius Cicero|Ciceronově]] díle ''In Pisonem'', cca [[55 př. n. l.]] na takzvané kolo osudu (''Rota Fortuna'') symbolizující nekonečné změny v životě od prosperity až po katastrofu.
 
* ''Blanda'' „vlídná“, ''Obsequens'' „přívětivá“
* ''Dubia'' „nejistá“, ''Brevis'' „krátká, pomíjivá“
* ''Stata'', ''Malens'' „stálá“
* ''Comes'' „průvodkyně“
 
== Kult a chrámy ==
 
Chrám (''aedes'') Fortuny byl umístěn na [[Forum Boarium|Foru Boariu]] a podle tradice byl založen Serviem Tulliem, jehož dřevěná socha prý v chrámu stála, [[11. červen|11. června]]. V roce [[213 př. n. l.]] byl zničen požárem a následujícího roku obnoven společně s chrámem [[Mater Matuta|Mater Matuty]], s nímž nejspíše sousedil.<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Platner
| jméno1 = Samuel Ball
| odkaz na autora1 = Samuel Ball Platner
| příjmení2 = Ashby
| jméno2 = Thomas
| odkaz na autora2 = Thomas Ashby
| titul = A Topographical Dictionary of Ancient Rome
| vydavatel = Oxford University Press
| místo = London
| rok = 1929
| strany =
| url = http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Gazetteer/Places/Europe/Italy/Lazio/Roma/Rome/_Texts/PLATOP*/Fortuna_in_Foro_Boario.html
| isbn =
}}</ref>
 
Další chrám (''fanum'') byl zasvěcen ''Fors Fortuně'' „Štěstěně Fortuně“ a stál za městem na pravém břehu [[Tiber]]u. Založil jej buď Servius Tullius nebo jeho předchůdce Ancus Marcius a datem zasvěcení byl [[24. červen]]. Jeden z římských kalednářů zmiňuje další chrám Fortuny, taktéž zasvěcený 24. června, a to na na levém břehu Tiberu, u šestého milníku [[via Portuensis]], tedy v blízkosti háje [[Arvalští bratří|Arvalských bratří]]. Další zdroje hovoří o dalším blízkém chrámu Fortuny zasvěceném konzulem [[Spurius Carvilius Maximus|Spuriem Carviliem Maximem]] z roku [[293 př. n. l.]]<ref name="Topos"/><ref name="Neškudla"/>
 
Svátek Fortuny 24. června se odbýval částečně na řece a byl velmi oblíbený mezi otroky, vzhledem k tomu že přičiněním této bohyně se Tullius stal z otroka králem.<ref name="Neškudla"/>
 
== Fortuna ve středověku ==
Fortuna nezmizela z povědomí lidí s oslavou křesťanství ani ve středověku (viz kresba vlevo).
 
[[Soubor:HumiliationValerianusHolbein.jpg|náhled|Traumatické pokoření císaře [[Valerianus|Valeriana]] [[Perská říše|perským]] králem [[Šápúr I.|Šápúrem&nbsp;I.]] roku [[260]], převzato z [[Evropa|Evropské]] kulturní paměti jako příklad překroucení významu Fortuny. Autor: [[Hans Holbein mladší|Hans Holbein]], kresba perem a inkoustem ([[1521]])]]
 
Fortuna přetrvala v evropské myšlení i po nástupu křesťanství jako personifikace Štěstěny. V [[6. století]] filosof, teolog a politik [[Boëthius]] sepsal spis ''Útěcha filosofie'', když byl poslán na smrt, v němž diskutuje mj. o tom, zda je osud člověka v rukou Štěstěny či [[osud]]u a dochází k závěru, že i náhodné události jsou součástí [[bůh|božího]] plánu, který člověk nevidí jasně a kterému by neměl vzdorovat, neboť i nepříznivé okolnosti člověka mohou přivést k nejvyššímu [[dobro|dobru]], jímž je Bůh sám. Boëthiovo dílo bylo ve středověku velmi rozšířené.
 
[[Soubor:ADurerFortunaengraving.jpg|náhled|vlevo|[[Albrecht Dürer]]: ''Fortuna'', rytina [[1502]]]]
 
V [[6. století]] filosof, teolog a politik [[Boëthius]] sepsal spis ''Útěcha filosofie'', když byl poslán na smrt, v němž diskutuje mj. o tom, zda je osud člověka v rukou Štěstěny či [[osud]]u a dochází k závěru, že i náhodné události jsou součástí [[bůh|božího]] plánu, který člověk nevidí jasně a kterému by neměl vzdorovat, neboť i nepříznivé okolnosti člověka mohou přivést k nejvyššímu [[dobro|dobru]], jímž je Bůh sám. Boëthiovo dílo bylo ve středověku velmi rozšířené.
 
Všudepřítomné zobrazení kola osudu (Rota Fortuna) se objevuje po celý středověk a bylo také přímým odkazem druhé Boethiovy knihy ''Consolation''. Kolo se ztvárňuje v mnoha případech od malinkých miniatur v [[iluminace|iluminacích]] a rukopisech až po obrovská barevná skleněná okna v katedrálách, podobně jako například v [[Amiens]]. Dáma Fortuna je obvykle představována v nadživotní velikosti, aby se zdůraznila její důležitost. Kolo osudu má obvykle čtyři stupně života, se čtyřmi (nebo více) znázorněnými lidskými postavami. Vlevo je obvykle napsáno ''regnabo'' (měl bych vládnout), nahoře ''regno'' (vládnu) a postava má na hlavě královskou korunu, dále pak sestupně vpravo ''regnavi'' (vládl jsem) a ten nejníže vespod umístěný jedinec je označen ''sum sine regno'' (nemám žádné království). Fortuna jako žena kolem otáčí.
 
[[Soubor:Angelo Bronzino - Allegorie Des Glücks.jpg|náhled|250px|[[Angelo Bronzino]]: ''Obraz Štěstěny'' (1564), Uffizien ([[Florencie]])]]
Středověké líčení Fortuny zdůrazňovalo její dualitu a nestabilitu jako dvě tváře bok po boku, podobně jako byl zobrazován římský bůh začátků a konců [[Janus]]. Jedna tvář se směje, druhá mračí; jedna polovina tváře je černá, druhá bílá; může být slepá se zahalenýma očima, ale bez vah, slepá ke spravedlnosti. Příležitostně nám může její temperamentní oblečení a nebojácná nemravnost připomínat prostitutku. Byla spojována se symbolem jídla a rohem hojnosti (lat. ''cornu copiae''), kormidlem lodi, koulí nebo kolem. [[Roh hojnosti|Cornucopia]] znamená, že hojnost přetéká, kolo kormidelníka manévruje osudem, koule je symbolem šance (komu se dostane štěstí nebo smůla), a kolo osudu symbolizuje že štěstí nebo smůla nikdy netrvá věčně.
 
== Fortuna v umění ==
[[Soubor:CarminaBurana2.jpg|náhled|250px|Titulní list rukopisu ''Carmina burana'', souboru básní z&nbsp;11.–13.&nbsp;století]]
Fortuna účinkovala v mnohých kulturních dílech středověku. V&nbsp;knize básní Guillauma de Lorrise a Jeana de Meuna ''Le Roman de la Rose'' („Román o růži“) Fortuna zklamala naděje milence, který však byl nakonec zachráněn personifikovanou postavou „Příčina“. V&nbsp;Danteho díle ''Inferno'', které je součástí [[Božská komedie|Božské komedie]], v sedmém zpěvu [[Publius Vergilius Maro|Vergilius]] vysvětluje povahu Fortuny. [[John Lydgate]] vycházel z [[Giovanni Boccaccio|Boccacciova]] díla ''De Casibus Virorum Illustrium'' („Osudy slavných mužů“), a vytvořil dílo ''Falls of Princes'' (Pády princůvládců), kde vypráví, jak může docházet při otáčení kola osudu k velkému neštěstí. Fortuna se objevuje v souboru středověkých náboženských, milostných básní a písní, sepsaném kolem roku 1230 a názvem ''[[Carmina Burana]]'' (viz obr.).
 
[[Soubor:Kuntze-Konicz Fortune.jpg|náhled|250px|vlevo|Tadeusz Kuntze, Fortuna, Národní muzeum [[Varšava]]]]
 
Fortuna se objevuje ve 25.&nbsp;kapitole Machiavelliho ''Prince'', ve které říká Fortuně, že jedna polovina mužského života záleží na osudu, a druhá na jeho vlastní vůli. Machiavelli upozorňuje čtenáře, že Fortuna je žena, tedy projevuje přízeň mužům silným nebo vládnoucím pevnou rukou, dává protekci více průbojným a statečným mladým mužům než těm bojácným a starým. Pro [[William Shakespeare|Shakespeara]] také není cizí.
Fortuna se objevuje ve 25.&nbsp;kapitole Machiavelliho ''Vladaře'', ve které říká Fortuně, že jedna polovina mužského života záleží na osudu, a druhá na jeho vlastní vůli. Machiavelli upozorňuje čtenáře, že Fortuna je žena, tedy projevuje přízeň mužům silným nebo vládnoucím pevnou rukou, dává protekci více průbojným a statečným mladým mužům než těm bojácným a starým.
 
:''Když v nemilosti Fortuny i očích mužů se ocitnu''<br />
:(Rány Fortuny zraňují…).
 
== AtributyOdkazy ==
[[Soubor:Angelo Bronzino - Allegorie Des Glücks.jpg|náhled|250px|[[Angelo Bronzino]]: ''Obraz Štěstěny'' (1564), Uffizien ([[Florencie]])]]
Středověké líčení Fortuny zdůrazňovalo její dualitu a nestabilitu jako dvě tváře bok po boku, podobně jako byl zobrazován římský bůh začátků a konců [[Janus]]. Jedna tvář se směje, druhá mračí; jedna polovina tváře je černá, druhá bílá; může být slepá se zahalenýma očima, ale bez vah, slepá ke spravedlnosti. Příležitostně nám může její temperamentní oblečení a nebojácná nemravnost připomínat prostitutku. Byla spojována se symbolem jídla a rohem hojnosti (lat. ''cornu copiae''), kormidlem lodi, koulí nebo kolem. [[Roh hojnosti|Cornucopia]] znamená, že hojnost přetéká, kolo kormidelníka manévruje osudem, koule je symbolem šance (komu se dostane štěstí nebo smůla), a kolo osudu symbolizuje že štěstí nebo smůla nikdy netrvá věčně.
 
== SvátkyReference ==
<references />
V římském kalendáři byl zasvěcen Fortuně [[11. červen]], a pak se [[24. červen|24.&nbsp;června]] slavil velký svátek '''Fors Fortuna''' (lat. Božstvo šťastné náhody Fortuna).
 
== Přídomky Fortuny ==
[[Soubor:ForutuneWheel.jpg|náhled|250px|Kolo osudu, Rota Fortuna v [[Giovanni Boccaccio|Boccacciově]] rukopisu]]
 
=== Pozitivní ===
* '''Fortuna Annonaria''' Fortuna ročních období
* '''Fortuna Belli''' Fortuna válečná
* '''Fortuna Victrix''' Fortuna vítězná
* '''Fortuna Conservatrix''' Fortuna zachránkyně
* '''Fortuna Equestris''' Fortuna rytířská (na koni)
* '''Fortuna Huiusque''' Fortuna dnešního dne
* '''Fortuna Obsequens''' Fortuna poddaná
* '''Fortuna Privata''' Fortuna jednotlivce
* '''Fortuna Publica''' Fortuna státní
* '''Fortuna Romana''' Fortuna Římská
* '''Fortuna Virgo''' Fortuna panenská
* '''Fortuna Respiciens''' Fortuna těch, kdo se ohlížejí
* '''Fortuna Augusta''' Fortuna vznešená
* '''Fortuna Balnearis''' Fortuna lazebnická
* '''Fortuna Primigenia''' Fortuna prvorozená
* '''Fortuna Muliebris''' Fortuna ženská
* '''Fortuna Virilis''' Fortuna mužská
* '''Fortuna Redux''' Fortuna přinášející bezpečný domov (přivádějící zpět)
 
=== Negativní ===
* '''Fortuna Dubia''' Fortuna vrtkavá, nespolehlivá
* '''Fortuna Brevis''' Fortuna nepatrná, krátká
* '''Fortuna Mala''' Fortuna škodlivá, nešťastná
 
== Odkazy ==
=== Literatura ===
* Howard Rollin Patch (1922), ''The Tradition of the Goddess Fortuna in Medieval Philosophy and Literature''
* Howard Rollin Patch (1927, repr. 1967), ''The Goddess Fortuna in Medieval Literature''
* Lesley Adkins, Roy A. Adkins (2001) ''Dictionary of Roman Religion''
 
=== Související články ===
* [[Romeo a Julie]]
* [[Carmina Burana]]
* [[Vertumnus]]
* [[Janus]]
* [[Sudička]]
* [[Norny]]
* [[Moiry]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{Wikicitáty|téma=Štěstěna}}
* {{Wikislovník|heslo=štěstěna}}
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20100313194331/http://internetshakespeare.uvic.ca/Library/SLT/drama/medievaltragedy.html Michael Best: ''Středověká tragédie'']
* {{en}} http://www.novaroma.org/nr/Cultus_Fortunae
 
{{Portály|Antika|Pohanství}}
 
<!-- článek je překladem z německé a anglické Wikipedie-->
[[Kategorie:Římské bohyně]]
[[Kategorie:Božstva hojnosti]]
[[Kategorie:ŠtěstíBožstva osudu]]