Intercity-Express: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
akt. popisku schématu značka: editace z Vizuálního editoru |
dopl. |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Db-401xxx-12.jpg|náhled|Jednotka ICE 1 u obce Vaihingen (Enz), [[Německo]].]]▼
[[Soubor:Db-402009-01.jpg|náhled|Jednotka ICE 2 v [[Berlín]]ě-Grunewaldu]]▼
[[Soubor:ICE 3 Fahlenbach.jpg|náhled|ICE 3 [[Deutsche Bahn|DB]]]]▼
[[Soubor:KSIB.jpg|náhled|ICE 3 [[Nederlandse Spoorwegen|NS]]]]▼
[[Soubor:ICE-T Neigung.jpg|náhled|ICT [[Deutsche Bahn|DB]]]]▼
[[Soubor:DB 605 007 KB.jpg|náhled|ICT-D [[Deutsche Bahn|DB]]]]▼
[[Soubor:ICE Network.png|náhled|Síť vlaků ICE v Německu▼
| Rekonstruované tratě (ABS)▼
[[Soubor:ICEtracks.svg|náhled|Takt a rychlosti německé sítě ICE (2018)]]
'''Intercity-Express''' (zkráceně '''ICE''') je označení [[vysokorychlostní vlak|vysokorychlostních vlaků]], provozovaných společností [[Deutsche Bahn]] (DB) na území [[Německo|Německa]] a v sousedních zemích ([[Rakousko]], [[Švýcarsko]], [[Nizozemsko]], [[Belgie]], [[Francie]]). Starší zápis názvu '''InterCityExpress''' se ještě používá ve Švýcarsku a Rakousku. Jedná se o nejvyšší kategorii služeb po železnici a vlajkový vlak německé státní železnice Deutsche Bahn. V současné době je v provozu 259 vlakových souprav. V systému jízdného Deutsche Bahn jsou vlaky ICE nejvyšší kategorií (třída A). Jejich ceny se nepočítají na pevnou tabulku na kilometr jako u jiných vlaků, ale místo toho mají pevné ceny za spojení mezi stanicemi, které se vybírají z důvodu vyšší úrovně pohodlí vlaků ICE. Cestují rychlostí až 320 km/h (200 mph) a jsou přizpůsobeny obchodním cestujícím nebo cestujícím na dlouhé vzdálenosti a jako alternativa k letům je prodává společnost Deutsche Bahn.
Kromě domácího použití lze vlaky vidět také v zemích sousedících s Německem. Existují například linky ICE 1 do [[Basilej]]e a [[Curych]]u. Vlaky ICE 3 jezdí také do [[Lutych]]u a [[Brusel]]u<ref>{{cite web|url=http://www.bahn.de/p/view/preise/international/zuege/ice_int_bruessel.shtml |title=Mit dem ICE International nach Belgien |publisher=Deutsche Bahn |access-date=12 February 2007 |archive-url=https://web.archive.org/web/20070204081103/http://www.bahn.de/p/view/preise/international/zuege/ice_int_bruessel.shtml |archive-date=4 February 2007 |language=de |url-status=dead }}</ref> a nižší rychlostí do [[Amsterdam]]u.<ref>{{cite web|url=http://www.bahn.de/p/view/preise/international/zuege/ice_holland_angebot.shtml |title=Mit der Bahn in die Niederlande |publisher=Deutsche Bahn |access-date=12 February 2007 |archive-url=https://web.archive.org/web/20070210004852/http://www.bahn.de/p/view/preise/international/zuege/ice_holland_angebot.shtml |archive-date=10 February 2007 |language=de |url-status=dead }}</ref> 10. června 2007 byla otevřena nová trať mezi [[Paříž]]í a [[Frankfurt]]em/[[Stuttgart]]em, kterou společně provozují vlaky ICE a [[TGV]]. Vlaky ICE do [[Londýn]]a přes [[Eurotunel|tunel pod Lamanšským průlivem]] byly plánovány na rok 2018, avšak společnost DB uvedla, že čeká na nové kolejové vozidlo třídy 407, než bude moci trasu provozovat. Společnost DB obdržela certifikát k provozování vlaků tunelem v červnu 2013.<ref name="bahn.com">Deutsche Bahn. [http://www.bahn.com/i/view/GBR/en/about/overview/ice-in-london.shtml Planned highspeed service from London to Amsterdam and Frankfurt] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110810041313/http://www.bahn.com/i/view/GBR/en/about/overview/ice-in-london.shtml |date=10 August 2011 }}</ref><ref name="london delay">{{cite news|title=Germany's Frankfurt-London high-speed rail link put on ice|url=https://www.reuters.com/article/2014/02/18/germany-rail-idUSL6N0LN2QK20140218|access-date=22 July 2015|publisher=Reuters|date=18 February 2014}}</ref> Zatímco vlaky ICE 3M provozují službu Paříž-Frankfurt (s výjimkou vlaků 9553/9552, které jezdí s vybavením [[TGV Duplex]] a jsou obsluhovány posádkou s pracovníky SNCF i DB), TGV SNCF jezdí z Paříže do [[Mnichov]]a (přes Stuttgart), se smíšenými posádkami v obou vlacích.<ref>{{cite web|url=http://www.db.de/site/bahn/de/unternehmen/konzern/im__blickpunkt/deutsch__franzoesische__hgv/deutsch__franzoesische__hgv.html |publisher=Deutsche Bahn |access-date=6 December 2007 |title=Premiernfahrt nach Paris |archive-url=https://web.archive.org/web/20070710050851/http://www.db.de/site/bahn/de/unternehmen/konzern/im__blickpunkt/deutsch__franzoesische__hgv/deutsch__franzoesische__hgv.html |archive-date=10 July 2007 |language=de |url-status=dead }}</ref><ref>{{cite book|title=Die Bahn am Ball |publisher=Deutsche Bahn |page=96 |year=2006|language=de}}</ref> Německé a rakouské vlaky ICE T jezdí do [[Vídeň|Vídně]].
Španělský železniční dopravce RENFE také používá vlaky založené na ICE 3 (Siemens Velaro) s názvem AVE Class 103, které jsou certifikovány pro provoz při rychlostech až 350 km/h (220 mph).<ref>{{cite press release|url=http://www.transportation.siemens.com/ts/en/pub/newsline/newsline/presse_2001/2001/04_03_2001.htm |title=International breakthrough for Siemens high-speed train technology |publisher=Siemens |date=3 April 2001 |access-date=12 February 2007 |archive-url=https://web.archive.org/web/20061016173437/http://www.transportation.siemens.com/ts/en/pub/newsline/newsline/presse_2001/2001/04_03_2001.htm |archive-date=16 October 2006 |url-status=dead }}</ref> Širší varianty si objednala [[Čína]] pro meziměstské železniční spojení [[Peking]] – [[Tchien-ťin]] (CRH 3) a [[Rusko]] pro trasy [[Moskva]] – [[Petrohrad]] a Moskva – [[Nižnij Novgorod]] ([[Sapsan|Velaro RUS]]).<ref>{{cite press release|url=http://www.siemens.ru/siemens.sbs?res=ru/press/releases/RZD_contact |script-title=ru:Новый международный успех высокоскоростных поездов "Сименс" |publisher=Siemens |date=19 March 2006 |access-date=12 February 2007 |archive-url=https://web.archive.org/web/20070927023012/http://www.siemens.ru/siemens.sbs?res=ru%2Fpress%2Freleases%2FRZD_contact |archive-date=27 September 2007 |language=ru |url-status=dead }}</ref>
== Jednotky ICE ==
Výrobcem jednotek je konzorcium vedené firmou [[Deutsche Waggonbau AG]] a včetně [[Siemens AG]], [[DUEWAG]] a [[Fiat Ferroviaria]]. Mimo zakázek pro německé dráhy vyrobilo vlaky rovněž pro [[Španělsko]] a dostalo objednávku z [[Rusko|Ruska]]<ref>[http://w1.siemens.com/pool/en/whats_new/features/moscow_to_st_petersburg/velaro_rus.pdf Velaro] {{Wayback|url=http://w1.siemens.com/pool/en/whats_new/features/moscow_to_st_petersburg/velaro_rus.pdf |date=20091229042054 }} Siemens Velaro RUS - zdroj: Siemens AG, srpen 2006 (en)</ref> a [[Čína|Číny]].
<gallery mode="packed">
</gallery>
Od počátku výroby v 80. letech bylo vyvinuto několik sérií:
{| class="wikitable" rules="all" border="1"
!označení
!řada
Řádek 121 ⟶ 110:
== Síť vlaků ICE ==
[[File:410001MKF Zug 1152.jpg|thumb|vlevo|InterCityExperimental (ICE V) poprvé jako plnohodnotný vlak poblíž Mnichova, září 1985]]
▲[[Soubor:ICE Network.png|náhled|Síť vlaků ICE v Německu
{{legenda|darkred|Novostavby (NBS) do 300 km/h}}
{{legenda|darkorange|Novostavby (NBS) do 280 km/h}}
{{legenda|darkgrey|Ostatní do 160 km/h}}]]
Síť vlaků ICE obsluhuje okolo 180 stanic. Vlaky jsou provozovány na trasách v jednohodinovém nebo dvouhodinovém [[Cyklus|taktu]]. Na částech tras jezdí pouze jednotlivé vlaky mimo takt. Z 130 stanic ICE v Německu je okolo 80 stanic obsluhováno alespoň ve dvouhodinovém taktu, z 50 stanic v zahraničí je takto obsluhováno okolo 15 stanic. Na některých tratích je z důvodů překrývání více tras ICE dosahováno půlhodinového taktu ([[Norimberk]] – [[Mnichov]], [[Kolín nad Rýnem]] – [[Frankfurt nad Mohanem]], [[Göttingen]] – [[Kassel]] – [[Fulda]]).
Oproti jiným vysokorychlostním systémům v Evropě i mimo ni je systém ICE s průměrnou vzdáleností mezi stanicemi 70 km výjimečný. Vyplývá to z polycentrické struktury rozmístění velkých sídel v [[Německo|Německu]], které nemá jedno velké centrum jako jsou např. [[Paříž]], [[Madrid]] nebo [[Tokio]]. Z tohoto pohledu je také kritizována nevyváženost tras systému: malá města jako [[Horb]] na Neckaru a [[Rottweil]] (cca 26
Vedení nových tratí a výstavba stanic na nich jsou často předmětem sporů. Např. v rámci projektování trati Rhein/Main – Rhein/Neckar se vede dlouholetý spor o to zda má být [[Mannheim]]ské hlavní nádraží přímo napojeno na tuto trať nebo má město obcházet a provoz v úseku [[Stuttgart]] – [[Frankfurt nad Mohanem]] tak být provozován bez zastavení.
[[Vysokorychlostní trať|Vysokorychlostní doprava]] (s rychlostmi nad 200 km/h včetně) může v Německu využívat mnoho tratí. Vedle rekonstruovaných tratí, které jsou na rychlost 200 km/h rekonstruovány již od 60. let, bylo od roku 1991 uvedeno do provozu pět nově vystavěných vysokorychlostních tratí pro rychlosti 250–300 km/h, další jsou stavěny nebo plánovány. Vedle vysokorychlostních tratí využívají vlaky ICE i běžnou železniční síť pro rychlosti do 160 km/h. Nejdelší úseky s nejnižší rychlostí, které jsou vlaky ICE pravidelně pojížděny jsou stoupání u [[Geislinger]]u (70 km/h na 7 km), na [[Frankenwaldbahn]] (12 km 70 km/h, pro vozy s naklápěcí technikou 80–110 km/h) a úseky tunelů [[Schwarzkopftunnel]] (70 km/h). Dokončením plánovaných úseků budou odstraněny mezery v německé vysokorychlostní síti.
==Odkazy==
== Související články ==▼
=== Reference ===▼
<references />▼
▲=== Související články ===
* [[Railteam]]
* [[Železniční neštěstí v Eschede|Nehoda ICE 1 v Eschede]] [[3. červen|3. června]] [[1998]]
* [[Siemens AG]] - vůdčí společnost konzorcia výrobců ICE
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{sk}} [http://www.rail.sk/ice/ ICE/ICT] na Rail.sk
Řádek 145 ⟶ 142:
* {{de}} [https://web.archive.org/web/20170104042938/https://www.bahn.de/p/view/mdb/bahnintern/fahrplan_und_buchung/reiseauskunftsmedien/fahrplanmedien-download/2017/mdb_241654_ice_liniennetz_2017_v2.pdf Síť vlaků ICE (2017)] – mapa ICE vlaků na webu Deutsche Bahn
▲=== Reference ===
▲<references />
{{Pahýl}}
{{Vysokorychlostní vlaky}}
| |||