|
| větve rodu =
}}
'''Štampachové ze Štampachu''' ({{Vjazyce2|de|''von Steinbach)''}} byli český [[Šlechta|šlechtický]] rod s německými kořeny. Pocházeli z [[Loketský kraj|Loketského kraje]] a největšího vzestupu dosáhli na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století. Většina členů rodu se zúčastnila [[České stavovské povstání|stavovského povstání]], po jehož porážce přišla o majetek nebo odešla ze země.
== Dějiny ==
Štampachové byli původně německým rodem, jehož nejstarším sídlem byla [[Kamenice (Březová)|Kamenice]] (dříve též {{Cizojazyčně|de|Steinbach}}) u [[Sokolov]]a. Jejich příbuznými byli a stejný erb používali [[Planknárové z Kyšperku]] a [[Globnárové z Globenu]]. Nejstaršími známými členy rodu byli Enderlin mladší ze Štampachu, který na počátku 15. století dostal od [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]] do zástavy hrad [[Hartenberg]], a Ondřej ze Štampachu, který měl od roku 1426 v zástavě hrad [[Kynšperk nad Ohří (hrad)|Kynšperk nad Ohří]] i s [[Kynšperk nad Ohří|přilehlým městem]].<ref name="ryantova"/> Sedm synů Jiljího Štampacha, jenž zemřel na začátku 16. století, založilo několik rodových větví. Mezi jeho potomky patřil [[Linhart starší Štampach ze Štampachu]], který rozšířil rodový majetek a jako sídlo si vybral [[Ahníkov (zámek)|zámek v Ahníkově]] na [[Okres Chomutov|Chomutovsku]].<ref>Ryantová (2014), s. 206.</ref>
Za [[české stavovské povstání|stavovského povstání]] působil [[Linhart mladší Štampach ze Štampachu|Linhart mladší]] († 1634) ve stavovském vojsku jako inspektor [[žatec]]kého kraje. Po porážce [[Bitva na Bílé hoře|na Bílé hoře]] přišel o majetek, zastřelili jej ve [[Švédsko|švédské]] armádě. Stejně dopadl i jeho syn Jindřich Bedřich, statky [[Konfiskace|zkonfiskovali]] i jeho bratrům Adamovi a Vilémovi, další bratři Engelhart Vilém a Bedřich emigrovali. Kryštof Abrahám byl odsouzen k zabavení majetku a taktéž odešel z vlasti. Tudíž císařská komise málem vymazala Štampachy z řad české šlechty. Jediný Václav unikl ze spárů císařské komise, předtím se účastnil různých stavovských komisí, poté byl vězněn a odsouzen ke ztrátě majetku, který dostal zpět na přímluvu [[Jaroslav Bořita z Martinic|Jaroslava Bořity z Martinic]], a to jen proto, že Václavova manželka v mládí byla [[římskokatolická církev|katoličkou]] a směla majetek odkoupit zpět. Václav s prokazatelně dvěma dětmi emigroval v roce 1628.<ref name=":0sterikova"/>{{Citace monografie
V zemi zůstali pouze Erazim a jeho bratr Jaroslav. Erazima v roce 1629 povýšili do [[panský stav|panského stavu]], bratra Jaroslava o něco později. Jaroslav dosáhl roku 1616 na hraběcí titul a psal se jako Kager ze Štampachu. V této větvi rod vymřel až koncem 19. století. ▼| odkaz na autora = Edita Štěříková ▼| titul = Exulantská útočiště v Lužici a Sasku ▼| url =
| počet stran = 549 pages ▼| strany = 74, 90, 180, 258 ▼| isbn2 =
| oclc =
▲V zemi zůstali pouze Erazim a jeho bratr Jaroslav. Erazima v roce 1629 povýšili do [[panský stav|panského stavu]], bratra Jaroslava o něco později. Jaroslav dosáhl roku 1616 na hraběcí titul a psal se jako Kager ze Štampachu. V této větvi rod vymřel až koncem 19. století.
== Exil ==
[[Soubor:20060904060DR Dresden-Hosterwitz Kirche + Fernsehturm.jpg |odkaz=https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:20060904060DR%20Dresden-Hosterwitz%20Kirche%20+%20Fernsehturm.jpg|vlevo|náhled|Kostel v Hosterwitz]] ▼
* Ludmila, vdova ze Štampachu (Stambachin) byla v roce 1640 na seznamu [[Exulant|exulantů]] v [[Žitava|Žitavě]].
* Manželé Ester (†8.3† 8. března 1690) a Jan Rudolf ze Štampachu († 5.12. prosince 1706, 85 let) byli pohřbeni v kostele v [[Satzung|Satzungu]], ačkoli zemřeli v [[Minice (Velemyšleves)|Minicích]] na panství Schönů ze Schönau. V kostele se jejich náhrobek nedochoval.
* Dorota, vdova po Albertovi ze Štampachu na [[Všebořice (Ústí nad Labem)|Všebořicích]] a [[Chuderov|Chuderově]] († 16. 5. května 1644, 79 let) byla pohřbena v kostele v [[Hosterwitz ]] u [[Drážďany|Drážďan]]. ▼
* Václav ze Štampachu, bývalý [[Žatec|žatecký]] hejtman, emigroval v roce 1628 (jeho manželka Barbora zůstala ve [[Valeč (okres Karlovy Vary)|Valči]]). V roce 1628 s ním odešel i jeho nejstarší syn Jiří, v exilu žila i dcera Rozina. Prošli těmito místy: [[Dippoldiswalde]], [[Altenberg]], [[Drážďany]], [[Erfurt]], [[Altenburg|Alterburg]], aby nakonec zakotvili v [[Annaberg-Buchholz|Annabergu]]. Ve stáří pečovala o svého otce Václava dcera Rozina. ▼▲[[Soubor:20060904060DR Dresden-Hosterwitz Kirche + Fernsehturm.jpg|odkaz=https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:20060904060DR%20Dresden-Hosterwitz%20Kirche%20+%20Fernsehturm.jpg|vlevo|náhled|Kostel v Hosterwitz]]
* V Marienbergu byl v prosinci 1636 pořízen seznam českých exulantů, který dokládá, že Štampachové ze Štampachu zde našli trvalý domov.<ref name=" :0sterikova" /> ▼
▲* Dorota, vdova po Albertovi ze Štampachu na [[Všebořice (Ústí nad Labem)|Všebořicích]] a [[Chuderov|Chuderově]] († 16.5.1644, 79 let) byla pohřbena v kostele v Hosterwitz u [[Drážďany|Drážďan]].
▲* Václav ze Štampachu, bývalý [[Žatec|žatecký]] hejtman, emigroval v roce 1628 (jeho manželka Barbora zůstala ve [[Valeč (okres Karlovy Vary)|Valči]]). V roce 1628 s ním odešel i jeho nejstarší syn Jiří, v exilu žila i dcera Rozina. Prošli těmito místy: [[Dippoldiswalde]], [[Altenberg]], [[Drážďany]], [[Erfurt]], [[Altenburg|Alterburg]], aby nakonec zakotvili v [[Annaberg-Buchholz|Annabergu]]. Ve stáří pečovala o svého otce Václava dcera Rozina.
▲* V Marienbergu byl v prosinci 1636 pořízen seznam českých exulantů, který dokládá, že Štampachové ze Štampachu zde našli trvalý domov.<ref name=":0" />
== Erb ==
== Příbuzenstvo ==
Spojili se s [[Fictumové|Fictumy]], [[údrčtí z Údrče|Údrckými z Údrče]], [[Kekulové ze Stradonic|Kekuly ze Stradonic]], [[Kolovratové|Kolovraty]], [[Pachtové z Rájova|Pachty z Rájova]] či [[Lažanští z Bukové|Lažanskými z Bukové]].
== Odkazy ==
| issn = 0585-5691
| poznámka = Dále jen Ryantová (2014)
<ref name="sterikova">{{Citace monografie
▲| odkaz na autora = Edita Štěříková
▲| titul = Exulantská útočiště v Lužici a Sasku
▲| počet stran = 549 pages
▲| strany = 74, 90, 180, 258
}}</ref>
</references>
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Halada| příjmení2 = | jméno = Jan| jméno2 = | titul = Lexikon české šlechty | vydavatel = Akropolis | místo = Praha| rok = 1992 | kapitola = Štampachové ze Štampachu | strany = 156 | isbn = 80-901020-3-4}}
=== Související články ===
| 