Konrád Zikmund ze Starhembergu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
formát |
doplnění ib, zs |
||
Řádek 6:
| od = [[1722]]
| do = [[1726]]
| panovník = [[Karel VI.]]
| předchůdce = [[Otto Christoph Volckra]]
| nástupce = [[Filip Josef Kinský]]
| pořadí2 =
| úřad2 = [[Tajný rada]]
| od2 = [[1722]]
| do2 = [[18. září]] [[1727]]
| panovník2 = [[Karel VI.]]
| předchůdce2 =
| nástupce2 =
| pořadí3 =
| úřad3 = Císařský vyslanec u [[Říšský sněm (Svatá říše římská)|říšského sněmu]] v [[Řezno|Řezně]]
| od3 = [[1717]]
| do3 = [[1720]]
| panovník3 = [[Karel VI.]]
| předchůdce3 =
| nástupce3 =
| pořadí4 =
| úřad4 = [[Říšská dvorní rada|Říšský dvorní rada]]
| od4 = [[1715]]
| do4 = ?
| panovník4 = [[Karel VI.]]
| předchůdce4 =
| nástupce4 =
| pořadí5 =
| úřad5 = [[Císařský komorník]]
| od5 =
| do5 =
| panovník5 =
| předchůdce5 =
| nástupce5 =
| místo narození = [[Vídeň]] <br> {{Vlajka a název|Habsburská monarchie}}
| místo úmrtí = [[Matzen-Raggendorf|Matzen]] <br> {{Vlajka a název|Habsburská monarchie}}
| místo pohřbení =
| národnost =
| rodiče = [[František Otakar Starhemberg|František Otakar ze Starhembergu]] (1662–1699) a <br> Marie Cecílie Klára z Rindsmaulu (1664–1737)
| choť = (1710) Marie Leopoldina z Löwenstein-Wertheim-Rochefortu (1689–1763)
| děti = 1. Maximilián (1711–1716) <br> 2. Marie Leopoldina Terezie (1712–1800) <br> 3. Filipína (1713–1719) <br> 4. Gundakar (1714–1718) <br> 5. syn (1715–1715) <br> 6. Jan Arnošt Josef (1716–1786) <br> 7. Marie Vilemína (1718–1722) <br> 8. Marie Guida Josefa (1719–1724) <br> 9. Dominik (1720–1724) <br> 10. Bernardina (1720–1724) <br> 11. Marie Sofie Terezie (1722–1773) <br> 12. [[Jiří Adam Starhemberg|Jiří Adam I.]] (1765–1724) <br> 13. Alžběta Josefa (1725–1778) <br> 14. Marie Antonie Posthuma (1727–1732)
| příbuzní = '''vnuk:''' [[Ludvík Starhemberg|Ludvík ze Starhembergu]] (1762–1833) <br> '''zeť:''' [[František Filip ze Šternberka]] (1708–1786) <br> '''zeť:''' Karel Pálffy (1697–1774) <br> '''strýc:''' [[Gundakar Tomáš Starhemberg|Gundakar Tomáš ze Starhembergu]] (1663–1745)
| strana =
| sídlo =
| alma mater =
| zaměstnání = diplomat
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]]
| ocenění =
| podpis =
| poznámky =
}}
'''Konrád Zikmund Antonín hrabě ze Starhembergu''' (''Konrad Sigmund Anton Graf von Starhemberg'') ([[5. únor]]a [[1689]]<ref group="pozn.>Většina zdrojů uvádí jako místo a datum narození Vídeň 1689, ale podle nejnovějších archivních výzkumů se narodil v roce 1691 ve Stockholmu.</ref><ref>BAKEŠ, Martin: ''Diplomatem v půlnoční zemi. Zástupci Habsburků ve Švédském království mezi lety 1650 a 1730''; [[Nakladatelství Academia]], Praha, 2020; s. 112, 114 ISBN 978-80-200-3040-5</ref>, [[Vídeň]] – [[18. září]] [[1727]], [[Matzen-Raggendorf|Matzen]], [[Dolní Rakousy]]) byl [[Rakousko|rakouský]] šlechtic a diplomat. Od mládí působil ve službách [[Habsburská monarchie|Habsburků]] a v letech 1722–1726 byl císařským velvyslancem ve [[Spojené království|Velké Británii]]. Jeho syn [[Jiří Adam Starhemberg|Jiří Adam]] (1724–1807) byl též diplomatem a v roce 1765 získal pro rodinu [[kníže]]cí titul.
== Životopis ==
[[Soubor:Schloss Starhemberg, Eferding, 08.07.2018.jpg|náhled|vlevo|Zámek Starhemberg, [[Eferding]], [[Horní Rakousy]]]]
Pocházel z [[Rakousko|rakouského]] [[Šlechta|šlechtického]] rodu [[Starhembergové|Starhembergů]]<ref>''Ottův slovník naučný'', díl 23.; Praha, 1905 (reprint 2000); s. 1058–1059 ISBN 80-7185-057-8</ref>, narodil se jako nejstarší syn diplomata [[František Otakar Starhemberg|Františka Otakara ze Starhembergu]] (1662–1699). Dětství strávil ve [[Švédsko|Švédsku]], kde byl jeho otec vyslancem. Po otcově předčasné smrti převzal Konrádovu výchovu strýc, prezident [[Dvorská komora|dvorské komory]] [[Gundakar Tomáš Starhemberg]]. Po nabytí pečlivého vzdělání absolvoval čtyřletou [[Kavalírská cesta|kavalírskou cestu]] po Evropě, po návratu převzal rozsáhlé rodové statky v [[Horní Rakousy|Horních Rakousích]] a zároveň vstoupil do císařských služeb. Byl jmenován [[Císařský komorník|císařským komorníkem]] a v roce 1715 se stal [[Říšská dvorní rada|říšským dvorním radou]]. V letech 1717–1720 byl císařským vyslancem u [[Říšský sněm (Svatá říše římská)|říšského sněmu]] v [[Řezno|Řezně]]. V roce 1720 pobýval několik měsíců jako vyslanec v Londýně, kde se dostal do sporu s jinými diplomaty ohledně otázky přednosti u dvora (především se jednalo o konflikt s francouzským velvyslancem markýzem de Senneterre). V roce 1722 odjel do Anglie znovu, tentokrát již s titulem velvyslance, zároveň byl jmenován [[Tajný rada|tajným radou]]. V Londýně strávil čtyři roky a jako diplomat se osvědčil, takže s ním bylo počítáno pro funkci [[Seznam neapolských místokrálů|místokrále v Neapoli]]. Zemřel však náhle krátce po návratu z Anglie. I když jako diplomat pobíral plat od dvorské komory, z vlastních zdrojů za reprezentaci v zahraničí utratil 200 000 zlatých.
== Rodina ==
V roce 1710 se v [[Bavorsko|bavorském]] poutním místě [[Altötting]] oženil s princeznou Marií Leopoldinou z Löwenstein-Wertheimu (
== Odkazy ==
Řádek 28 ⟶ 75:
=== Externí odkazy ===
* [https://de.wikisource.org/wiki/BLK%C3%96:Starhemberg,_Conrad_Sigmund_Anton_Graf Konrád Zikmund Starhemberg in: ''Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich'']
* [http://genealogy.euweb.cz/austria/starhemb3.html Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)]
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Rakousko}}
{{DEFAULTSORT:Starhemberg, Konrád Zikmund}}
[[Kategorie:Starhembergové|Konrád Zikmund]]
[[Kategorie:Rakouští šlechtici]]
[[Kategorie:Diplomaté Rakouska]]
Řádek 40 ⟶ 89:
[[Kategorie:Úmrtí 1727]]
[[Kategorie:Úmrtí v Dolních Rakousích]]
[[Kategorie:Muži]]
| |||