Jaroslav Mihule: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Dílo: lepší uspořádání, doplňky značky: problematické ISBN editace z Vizuálního editoru |
m →Ostatní: drobné úpravy. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 27:
Od konce roku 1958 začal působit jako lektor hudebních nauk na Institutu tělesné výchovy a sportu (od roku 1965 Fakulta tělesné výchovy a sportu) Univerzity Karlovy. Vyučoval tu v tělovýchovném prostředí až do roku 1989 řadě disciplin spjatých s hudbou (pohybová skladba, rytmická gymnastika), i teoretických (dějiny a teorie hudby, teorie komunikace, hudební estetika a psychologie). I zde se uplatnil také jako klavírista a skladatel (autor několika spartakiádních skladeb, dále skladeb pro mezinárodní Večery družby, pro vystoupení v gymnastice moderní i sportovní apod.) a také v odborném výzkumu (několik publikací kinantropologického zaměření).
Již během této doby se začal aktivně věnoval muzikologii. V roce 1968 získal titul PhDr. na základě souboru prací (mezi nimi již publikované „Symfonie [[Bohuslav Martinů|Bohuslavu Martinů]]“) a roku 1974 hodnost kandidát pedagogických věd (CSc.) po obhajobě spisu „Čas hudebně-pohybových struktur“. Jako docent se habilitoval 1988, profesorem jmenován 1990
Byl rovněž vyzván k autorské účasti na řadě učebnic a učebních textů. Prof. Ivan Poledňák o něm napsal pro Český hudební slovník: „Do dějin české hudební výchovy se prof. Jaroslav Mihule významně zapsal spoluprací na řadě učebnic pro hudební výchovu na všeobecně vzdělávacích školách a dlouhodobou spoluprací na vědeckých studiích a didakticko-metodických publikacích, jež se zabývají múzickou výchovou, vztahem hudby a pohybu, teorií rytmu, vztahem hudební pedagogiky a psychologie atp. Zásadním způsobem vstoupil na pole bádání o životě a díle Bohuslava Martinů. Martinůovskou problematikou se začal zabývat hned na počátku svého muzikologického studia a postupně publikoval řadu prací: analyticky zaměřenou studii Symfonie Bohuslava Martinů, monografii Bohuslav Martinů – profil života a díla a jiné. Řadu dalších drobnějších martinůovských prací (z nichž některé vyšly v různých evropských jazycích) uzavřela rozsáhlá (626 stran) syntetická završující monografie Martinů – osud skladatele.“
Řádek 316:
* [[Československý hudební slovník osob a institucí|Československý hudební slovník]] (Praha SHV 1965).
* [[Malá československá encyklopedie]] (Praha 1986).
*International Who‘s Who in Music (Cambridge, 7. vydání 1975). Marquis Who‘s Who in the World (Chicago, 4. vydání 1978–79). Encyklopedie tělesné kultury díl A-O (Olympia Praha a Šport Bratislava 1988, s. 358). Kdo je kdo (Praha 1992). Kdo je kdo v České republice 94/95 (Praha, Modrý jezdec 1994). Universum (Praha, Euromedia Group 2001). Kdo je kdo. Osobnosti české současnosti. 5000 životopisů (Praha, Kdo je kdo 2005).
==== Ostatní ====
* Veber, Petr: Spasení v namáhavé nedostižnosti cíle (Lidové noviny 23. 12. 1995, s. XIII).▼
* Vondrovicová, Kateřina: Jaroslav Mihule: Martinů – osud skladatele (Hudební rozhledy 55, 2002, č. 9, s. 40–41).▼
* Matějka, Ivan (Hospodářské noviny 18. 6. 2002).▼
* Klusák, Pavel (Týden 5. 8. 2002).▼
▲
| titul = Důstojná freska Bohuslava Martinů▼
Hejzlar, Tomáš: Jaroslav Mihule o životě a jeho proměnách (Haló noviny 16. 12. 2005, s. VIII).
▲* Gabrielová, Jarmila (Literární noviny 17. 2. 2003).
▲* Zítková, Irena (Tvar 2003, č. 10, s. 22–23).
Vostřelová, Michaela: Martinů na cestě do Argentiny. Harmonie 24. 7. 2014.
▲* Doležal, Miloš - Štourač, Jiří: Rozhovor s Jaroslavem Mihule (Revolver Revue leden 2005, č. 57, s. 225–227).
▲* <!-- [http://web.ceu.hu/sun/sun_2003/CV/jaroslav_mihule_2003.htm] -->
* Ruml, Ivan: Interview (Hudební rozhledy 6/2017, s. 52–53).▼
▲* Střelcová, Stanislava: Hledání hudebního krásna - Otázky hudební estetiky Jaroslava Mihuleho (Harmonie 24. 4. 2017)
Střelcová, Stanislava: Člověk, který se nebál. Harmonie 21. 12. 2020.
* Holá, Monika: Jaroslav Mihule - Martinů, Osud skladatele (Opus musicum 49/2018, No. 3, s. 101–103).▼
Hlaváč, Jiří: Preludium pro Jaroslava Mihuleho. A Prelude for Jaroslav Mihule, Martinů Revue 2020/vol.XX/no.3, p. 8.
* Hudební vědu jsem si nevybral. Autobiografická kapitola. Harmonie 2. 3. 2020, s. 52–55.▼
Střelcová, Stanislava: A Man without Fear... Martinů Revue 2020/vol.XX/no.3, p. 7-8.
▲
Štraus, Ivan: Jaroslav Mihule 90. Martinů Revue 2020/vol.XX/no.3, p. 6-7.
=== Externí odkazy ===
|