Náchodské panství: Porovnání verzí

Ačkoli po Viktorinově smrti v roce 1427 panství zdědil jeho tehdy šestiletý syn [[Jiří z Poděbrad]], pozdější [[český král]], zmocnil se během [[Husitské války|husitských válek]] 29. září 1437 Náchoda [[Táborský svaz|táboritský]] [[Hejtman (vojenství)|hejtman]] [[Jan Kolda II. ze Žampachu|Jan Kolda ze Žampachu]] a držel jej téměř dvacet let. Obnovil náchodský zámek, v roce 1442 nechal vypracovat první městskou knihu a jmenoval městskou radu, která byla složena převážně z podobně smýšlejících lidí. Ačkoli 20. listopadu 1453 král [[Ladislav Pohrobek]] potvrdil nárok na město a zámek Náchod i další východočeské majetky tehdejšímu zemskému správci Jiřímu z Poděbrad, Jan Kolda byl v Náchodě stále aktivní. Teprve v letech 1454–1458, když byl Kolda na tažení se svou [[Žoldnéř|žoldnéřskou armádou]] v Polsku, převzal Jiří z Poděbrad po obléhání v dubnu a květnu 1456 město Náchod a východočeský majetek vz držení Jana Koldy.

Během svého života přenesl Jiří z Poděbrad Náchod na své syny [[Boček z Poděbrad|Bočka]] a [[Viktorín z Poděbrad|Viktorina]] v roce 1458. Po smrti Jiřího v roce 1471 zdědil Náchod, po rozdělení panství v roce 1472, Jiřího syn [[Jindřich I. starší z Minsterberka|Jindřich I. starší]]. V roce 1497 byl nucen slíbit Náchodské panství [[Jan Špetl z Prudic|Janu Špetlovi z Prudic a Žlebů]]. Po Jindřichově smrti v roce 1498 jeho synové nebyli schopni zástavu vyplatit, a tak museli Náchod Janu Špetlovi odprodat. Ten v roce 1519 získal také panství [[Vízmburk]] a připojil je do svésvého panství Náchod.

V roce 1623 prodala [[Česká komora]] Náchod spolu s Rýzmburkem Marii Magdaléně Trčkové (roz. [[Lobkovicové|z Lobkovic]]), jejíž manžel [[Jan Rudolf Trčka z Lípy|Jan Rudolf Trčka z Lípa]] již vlastnil rozsáhlé panství ve východních Čechách. Ačkoli zůstala protestantkou až do své smrti prostřednictvím císařského patentu, za její vlády začala [[rekatolizace]] poddaných, nařízená císařem. Jelikož její manžel Jan Rudolf Trčka z Lípa [[Náboženská konverze|konvertoval]] na katolickou víru až v roce 1628, byla rekatolizace zpočátku neúspěšná, ale po [[Náboženská konverze|obrácení]] Jana Rudolfa [[Náboženská konverze|to]] vedlo k rolnickým vzpourám, protože rolníci se odmítli vzdát své předchozí víry. V roce 1628 nebo o rok později prodala Marie Magdalena Trčková z Lobkovic Náchod svému synovi [[Adam Erdman Trčka z Lípy|Adamu Erdmanu Trčkovi z LípaLípy]]. Ten inicioval renovaci městského opevnění, vyčištění a zavodnění příkopu a zajištění panství členy svého pluku. Po vraždě Adama Erdmanna v [[Cheb|Chebu]] v roce 1634 připadl jeho majetek císaři.

Hranice Náchodského panství byly poprvé zmíněny v latinsky psaném dokumentu [[Břevnovský klášter|břevnovského]] [[Seznam opatů benediktinského kláštera v Břevnově|opata]] [[Martin I. (opat)|Martina]] z 9. srpna 1254, jímž byl vymezen územní rozsah břevnovského filiálního [[Klášter Police nad Metují|kláštera]] v [[Police nad Metují|Polici nad Metují]]. Hranice vedla z [[Machov|Machova]] podél řeky [[Židovka|Židovky]] až k jejímu soutoku s Metují. <ref>[[Václav Vladivoj Tomek|Wenzel Wladiwoj Tomek]]: ''Älteste Nachrichten über die Herrschaften Braunau und Politz''. Prag 1857, S. 30.</ref> Ostatní hranice nejsou pro tuto dobu písemně zdokumentovány. Předpokládá se však, že hraničily s hranicemi [[Rýzmburk (hrad)|Rýzmburského]] panství podél [[Úpa|Úpy]] na západě. Na východě se tehdy hranice řídce osídleného Náchodského panství táhla podél státní cesty k říční oblasti [[Dušnická Bystřice|Dušnické Bystřice]]. Do roku 1477 k Náchodskému panství patřily také [[Kladský Levín]] a jeho okolí (''[[Levínská vrchovina|Levínsko]]'') a oblast později známá jako [[Český koutek]]. V témže roce je vévoda [[Jindřich I. starší z Minsterberka|Jindřich starší z Minsterberka]], kterému v té době Náchodské panství patřilo, bylo začleněno do [[Homole (hrad)|panství Homole]], které bylo rovněž připojeno ke [[Kladské hrabství|Kladsku]]. Tím se omezil rozsah Náchodova panství, jehož východní hranice byla nyní jen několik kilometrů od Náchodu. <ref>František Musil: ''Východní Čechy v raném a vrcholném středověku''. In: Ondřej Felcman u. a.: ''Ůzemí východních Čech od středověku po raný novověk''. Hradec Králové 2011, ISBN 978-80-7422-106-4, S. 17–36, 89 und 158.</ref>

Ke konci 15. století zahrnovalo Náchodské panství následující lokality: Město a zámek Náchod, [[Staré Město nad Metují|Staré Město]], [[Běloves]]'','' [[Malé Poříčí]]'','' [[Česká Skalice|Skalice]], [[Hronov]], [[Machov]], [[Machovská Lhota]]'','' [[Velké Poříčí]], [[Srbská]], [[Sedmákovice]], [[Žďárky]], [[Zličko]], [[Zbečník]], [[Rokytník]], [[Borová (okres Náchod)|Borová]], [[Česká Čermná|Čermná]], [[Dobrošov (Náchod)|Dobrošov]], [[Jizbice (Náchod)|Jizbice]], [[Lipí (Náchod)|Lipí]]'','' [[Bražec (Náchod)|Bražec]], [[Přibyslav (okres Náchod)|Přibyslav]], [[Horní Radechová]], [[Dolní Rybníky]], [[Slavíkov (Horní Radechová)|Slavíkov]], [[Dolní Radechová]], [[Babí (Náchod)|Babí]], [[Pavlišov]], [[Kramolna]], [[Kramolna|Lhotky]], [[Kramolna|Trubějov]], [[Vysokov]], [[Starkoč (Studnice)|Starkoč]], [[Kleny]], [[Zlíč]], [[Malá Skalice (Česká Skalice)|Malá Skalice]], [[Zájezd (Česká Skalice)|Zájezd]] a [[Větrník (Vestec)|Větrník]].

Dne 12. dubna 1601 získal [[Zikmund II. Smiřický ze Smiřic]] jako zástupce svého desetiletého syna [[Albrecht Václav Smiřický ze Smiřic|Albrechta Václava Smiřického]] hrad a panství Rýzmburk s obcemi [[Červená Hora]] a [[Žernov (okres Náchod)|Žernov]] a obcemi [[Mstětín]], Olešnice'','' [[Skalka (Česká Metuje)|Skalka]], [[Stolín]] a Všeliby. <ref>Jaroslav Čáp: ''Trhová registra Rýzmburského panství z roku 1600.'' In: ''Jaroslav Šůla. Sborník příspěvků k šedesátinám.'' (= ''Dissertationes historicae.'' 6). Historický Klub – Pobočka Hradec Králové u. a., Hradec Králové 1998, ISBN 80-7041-085-X, S. 17–56. Hierzu widersprüchliche Angaben in den Quellen; hier nach [[Burg Rýzmburk (Ostböhmen)]]</ref> V roce 1613 Albrecht Václav získal [[Velký Třebešov|Třebešov]] s Malým Třebešovem a polovinu [[Litoboř|Litoboře]].

Podle [[Jan Müller (správce)|Jana / Jana Müllera]], který byl po 50 let zaměstnán jako náchodský správce, zde v roce 1840 žilo 46 576 obyvatel, z nichž většina byli [[Katolicismus|katolíci]]. Bylo zde devět farností, o něž pečovalo 21 farářů. Církve a rektoráty, stejně jako většina škol, byly pod [[Patronátní právo|záštitou]] [[Vrchnost|vrchnostenských úřadů]]. Většina ze 194 protestantských obyvatel se přistěhovala, většina z 396 [[Synové Izraele|izraelitů]] žila ve městě Náchodě. Ve dvanácti okolních vesnicích žila většina německy hovořících. <ref>Vermutlich in jenen, die jetzt zum [[Okres Trutnov]] gehören.</ref> <ref>Jan Müller: ''Die Herrschaft Náchod Statistisch-Topographisch und historisch dargestellt''. Náchod 1842, Handschrift im Schloss(?)Archiv.</ref>

V roce 1843 se panství dělilo na 113 vesnic se 47 757 obyvatel, kteří žili v 7074 domech. <ref>[[František Palacký]]: [http://books.google.com/books?id=TbcDAAAAYAAJ&pg=PA1#PPR1,M1 ''Popis království Českého'' (Popis Kralowstwí Českého) online], Prag 1848, Panství Náchod S. 146–149</ref>