Angelo Soliman: Porovnání verzí

Přidáno 178 bajtů ,  před 1 měsícem
Celkové styl. úpravy a doplnění hesla
(Celkové styl. úpravy a doplnění hesla)
 
{{Infobox - osoba}}
'''Angelo Soliman''' (asi [[1721]], [[Nigérie]] – [[21. listopad]]u [[1796]], [[Vídeň]]) byl vídeňský [[dvořan]] a teoretik [[svobodné zednářství|svobodného zednářství]], pocházející z [[Afrika|Afriky]].
 
== Život ==
Autorka Solimanova životopisu [[Karoline Pichlerová]] uvádí, že se původně jmenoval Mmadi Make; z toho se usuzuje, že pocházel z kmene [[Kanuriové|Kanuriů]], muslimů usazených kolem města [[Sokoto]]. Jako malý chlapec byl zajat otrokáři a dostal se do [[Messina|Messiny]], kde byl pokřtěn jako Angelo Soliman. Kolem roku 1734 ho zakoupil sicilský guvernér a český šlechtic [[Jan Jiří Christian z Lobkovic]]. V té době byli v aristokratických kruzích v módě černí komorníci zvaní ''Hofmohren'', dvorní mouřeníni, kteří dodávali svému majiteli punc zámožnosti a světáctví. Nadaný Angelo však nebyl pouhým sloužícím: v Lobkovicových službách procestoval velkou část Evropy, získal na svou dobu mimořádné vzdělání a nadchl se pro myšlenky [[osvícenství]]. Po smrti jeho pána najal Angela [[Josef Václav z Lichtenštejna]] jako vychovatele svého syna. Soliman se zúčastnil svatby [[Josef II.|Josefa II.]] s [[Isabela Parmská|Isabelou Parmskou]]: budoucí císař si ho údajně velmi oblíbil a často se s ním radil o politických záležitostech. Jeho přáteli byli také maršál [[Franz Moritz von Lacy]], spisovatel [[František Kazinci]] nebo přírodovědec [[Ignác Antonín Born]]. Roku 1781 se stal členem zednářské lóže ''Zur wahren Eintracht'', kterou navštěvovali i [[Wolfgang Amadeus Mozart]] a [[Joseph Haydn]]. Po odchodu ze služby dostával od Lichtenštejnů doživotní rentu, která mu umožňovala věnovat se vědeckým a uměleckým zálibám, byl také vyhlášeným [[šachy|šachistou]].
Autorka Solimanova životopisu [[Karoline Pichlerová]] uvádí, že se původně jmenoval Mmadi Make; z toho se usuzuje, že pocházel z kmene [[Kanuriové|Kanuriů]], muslimů usazených kolem města [[Sokoto]].
 
Jako malý chlapec byl zajat otrokáři a dostal se do [[Messina|Messiny]], kde byl pokřtěn jako Angelo Soliman. Kolem roku 1734 ho coby otroka zakoupil sicilský guvernér a český šlechtic [[Jan Jiří Kristián z Lobkowicz|Jan Jiří Christian z Lobkovic]]. V té době byli v aristokratických kruzích v módě černí komorníci zvaní ''Hofmohren'', dvorní mouřeníni, kteří dodávali svému majiteli punc zámožnosti a světáctví.
Zatímco zaživa byl Angelo Soliman váženým občanem, jeho posmrtné osudy ilustrují dobovou přezíravost vůči barevným rasám. Ačkoli jeho dcera Josephine von Feuchtersleben požadovala křesťanský pohřeb, bylo jeho tělo staženo z kůže a vycpáno, preparát byl oblečen do bizarního „divošského“ kroje a vystaven ve vídeňském [[Přírodovědné muzeum Vídeň|přírodovědném kabinetu]] jako kuriozita. Mumie byla zničena při [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|nepokojích v říjnu 1848]], zachovala se pouze Solimanova posmrtná maska.
 
Nadaný Angelo však nebyl pouhým sloužícím: v Lobkovicových službách procestoval velkou část Evropy, získal na svou dobu mimořádné vzdělání a nadchl se pro myšlenky [[osvícenství]]. Po smrti jeho pána najal Angela [[Josef Václav z Lichtenštejna]] jako vychovatele svého syna. Soliman se zúčastnil svatby budouvího císaře [[Josef II.|Josefa II.]] s [[Isabela Parmská|Isabelou Parmskou]]. Josef si ho údajně velmi oblíbil a často se s ním radil o politických záležitostech.
 
Mezi jeho přáteli byli také maršál [[Franz Moritz von Lacy]], uherský spisovatel [[Ferenc Kazinczy|František Kazinczy]] nebo český přírodovědec [[Ignác Antonín Born]].
 
Roku 1781 se Angelo stal členem zednářské lóže ''Zur wahren Eintracht'', jejíž členy byli také hudební skladatelé [[Wolfgang Amadeus Mozart]] a [[Joseph Haydn]]. Po odchodu ze služby dostával od Lichtenštejnů doživotní rentu, která mu umožňovala věnovat se vědeckým a uměleckým zálibám, byl také vyhlášeným [[šachy|šachistou]].
 
== Po smrti ==
Zatímco zaživa byl Angelo Soliman váženým občanem, jeho posmrtné osudy ilustrují dobovou přezíravost vůči barevnýmosobám rasámjiné rasy. Ačkoli jeho dcera Josephine von Feuchtersleben požadovala křesťanský pohřeb, bylo jeho tělo staženo z kůže a vycpáno, preparát byl oblečen do bizarního „divošského“ kroje a vystaven ve vídeňském [[Přírodovědné muzeum Vídeňve Vídni|přírodovědném kabinetu]] jako kuriozita. Mumie byla zničena při [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|nepokojích v říjnu 1848]], zachovala se pouze Solimanova posmrtná maska.
 
== Externí odkazy ==