Muzeum východních Čech: Porovnání verzí

Přidáno 2 263 bajtů ,  před 1 měsícem
(galerie)
Muzeum bylo v Hradci Králové založeno v roce 1880. Sbírky byly v roce 1884 umístěny do někdejší kaple sv. Václava v domě č. 33 na [[Velké náměstí (Hradec Králové)|Velkém náměstí]]. První zpřístupnění pro návštěvníky se konalo v neděli 1. února 1885. O rozvoj muzea a jeho sbírek se v té době zasloužil [[Jan Ladislav Pospíšil|Ladislav Jan Pospíšil]] – nakladatel, tiskař a tehdejší náměstek starosty, který se zásadním způsobem rovněž zasadil o zbourání hradeb a rozvoj města. Muzeum se rychle etablovalo, shromažďovalo informace o městě a zároveň intenzivně působilo v oblasti regionálního archeologického výzkumu.
 
Přelomovým pro další desítky let se stal rok 1896, kdy byla instituce rozdělena na dva samostatné celky: Městské historické muzeum a PrůmyslovéMěstské průmyslové muzeum pro severovýchodní část Království českého.<ref Průmyslové muzeum přesídlilo do školy pro umělecké zámečnictví. Historické muzeum vytvořilo v prostorách domu na Velkém náměstí expozici věnující se [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]]. Sbírky se však nadále rozrůstaly a dosavadní prostory již přestávaly stačit. Proto bylo rozhodnuto o stavbě samostatné muzejní budovy, jejíž podoba vzešla z návrhu [[Jan Kotěra|Jana Kotěry]] (více viz níže).name=":5">{{Citace monografie
| titul = Encyklopedie města Hradce Králové.
| url = https://www.worldcat.org/oclc/761168827
| vydání = 1. vyd
| vydavatel = Garamon
| místo = Hradec Králové
| počet stran = 2 sv.
| isbn = 978-80-86472-52-2
| isbn2 = 80-86472-52-3
| oclc = 761168827
}}</ref> Průmyslové muzeum přesídlilo do školy pro umělecké zámečnictví. Historické muzeum vytvořilo v prostorách domu na Velkém náměstí expozici věnující se [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]]. Sbírky se však nadále rozrůstaly a dosavadní prostory již přestávaly stačit. Proto bylo rozhodnuto o stavbě samostatné muzejní budovy, jejíž podoba vzešla z návrhu [[Jan Kotěra|Jana Kotěry]] (více viz níže).
 
Roku 1939 vzniklo samostatné přírodovědecké muzeum, které získalo prostory ve staré radnici na Malém náměstí. Zpřístupněno bylo 2. července toho roku. Jeho prvním ředitelem se stal jeden z iniciátorů jeho vzniku V. F. Hlaváč. Po druhé světové válce – konkrétně v roce 1946 – došlo ke sloučení Městského přírodovědeckého muzea s Městským uměleckoprůmyslovým muzeem do jedné organizace. Zatímco zpočátku bylo přírodovědné muzeum spíše sbírkou rarit a kuriozit, od konce 60. let již jasně převládala snaha o systematické sbírky geologické, botanické, zoologické i speciální entomologické. V letech 1971–86 byla dokonce v Kotěrově budově instalována expozice „Příroda severovýchodních Čech“, která v té době patřila v Československu k průkopnicky pojatým přírodovědným expozicím. Odborné přírodovědné pracoviště však stále působilo na Malém náměstí. Z něj se do Gayerových kasáren přestěhovalo až v roce 1993.
 
Mezitím se měnil zřizovatel muzea. V roce 1959 se z městské instituce stala instituce krajská. Ovšem i její název, struktura a zaměření se v průběhu času proměňovaly. Významným milníkem se stalo sloučení s muzeem v Pardubicích v roce 1974, po němž organizace využívala název Krajské muzeum východních Čech. Současný název Muzeum východních Čech v Hradci Králové využívá od roku 1991, tedy od osamostatnění [[Východočeské muzeum v Pardubicích|Východočeského muzea v Pardubicích]]. V roce 1993 se součástí muzea stal Památník bitvy 1866 ([[Muzeum války 1866]]) na [[Chlum (Východolabská tabule, 337 m)|Chlumu]] u Hradce Králové. V 90. letech bylo muzeum [[Příspěvková organizace|příspěvkovou organizací]] [[Ministerstvo kultury České republiky|Ministerstva kultury ČR]]. Po zřízení krajských úřadů bylo v roce 2001 přeměněno v příspěvkovou organizaci [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckého kraje]].<ref name=":4" />
 
== Historická budova muzea ==
 
=== Historie stavby ===
Původně byla nová muzejní budova plánována na rohu dnešních ulic Československé armády a Pospíšilovy – v roce 1895 poskytnut městem pozemek. V prosinci 1897 byl pověřen projektem prof. [[Jan Koula]], ale jeho návrh odevzdaný v květnu následujícího roku. Novorenesanční pojetí však vyznělo zastarale a k realizaci nedošlo. V roce 1898 věnovalo město pro stavbu muzejní budovy pro obě muzea (viz výše Historie muzea) pozemek na nábřeží Elišky Pomořanské ([[Eliščino nábřeží|Eliščině nábřeží]]). Původně byl projekt zadán architektovi [[Jan Koula|Janu Koulovi]], návrh se však nedočkal realizace.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Falta
| jméno = Jan
}}</ref>
 
Projektové práce se uskutečnily v rozmezí let 1905–08. První skici na stavbu pocházejí z roku 1905 až 1906. V roce 1907 předložil Kotěra kuratoriu první verzi návrhu. Definitivní schválení kuratoriem proběhlo 14.&nbsp;února 1909. Budova muzea byla postavena v letech 1909 až 19131912. VPráce letechna 1999–2002interiéru aprobíhaly i dále. Po první světové válce se 2018–2019budově proběhlyříkalo rekonstrukceKotěrovo budovymuzeum.<ref name=":2"Původně />se Kpočítalo opětovnémus zpřístupněnípřístavbou pomuzea. rekonstrukciV došloroce 1942 byla dokonce uskutečněna architektonická soutěž, v níž první místo obsadil [[Jan Rejchl]] se svým návrhem před Josefem 31Gočárem. 10Vzhledem k době a okolnostem však nikdy nedošlo k realizaci. 2019Později totiž vzaly plány rozšíření za své.<ref>{{Citace elektronickéhoname=":5" periodika/>
 
V letech 1999–2002 a 2018–2019 proběhly rekonstrukce budovy.<ref name=":2" /> K opětovnému zpřístupnění po rekonstrukci došlo 31. 10. 2019.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Výroční zprávy - Muzeum východních Čech v Hradci Králové
| periodikum = www.muzeumhk.cz
=== Popis stavby ===
[[Soubor:Hradec Králové - průčelí Muzea Východních Čech.jpg|náhled|Hradec Králové - průčelí Muzea Východních Čech]]
Budova městského muzea byla postavena ve stylu individualistické moderny.<ref name=":2" /> Jedná se o první monumentální stavbu české moderny.<ref name=":5" /> Interiér je v [[Secesní architektura|secesním slohu]], jehož charakteristickými prvky jsou práce s prostorem, snaha o vyvolání dojmu beztížnosti, dekorativnost staveb, použití florálních motivů, křivek a linií, průhlednost a výrazný skelet samotné stavby.
První věcí, která na stavbě upoutá pozornost, je její monumentalita, odvozená od účelu a poslání budovy. [[Půdorys]] budovy má mnoho společného s půdorysy středověkých chrámů, má tvar [[Latinský kříž|latinského kříže]]. Na jeho základě nechal Kotěra vyrůst podélnou a příčnou loď, jižní křídlo patřící k podélné lodi zakončil okrouhlým [[presbytář]]em. Za přispění techniky tzv. volného půdorysu posunul v křížení křídla podélné lodi. Dosáhl tak toho, že se jejich osy neprotínají a půdorys se stává asymetrickým. Hlavní vstup je umístěn do části se zkráceným východním ramenem. Vstupní část navazuje na masivnost a velkolepost celé budovy. [[Jan Kotěra|Kotěra]] si na stavbě neodpustil zcela osobní rys své práce, a umístil nad křížením betonovou [[Kupole|kupoli]], jíž pokryla [[Měď|měděná]] střecha. Na samotné střeše byly vystavěny prostorné [[Terasa (stavba)|terasy]]. Stavba má [[Železobeton|železobetonovou]] konstrukci. Průčelí stavby se vyznačuje jednak horizontální geometrickou členitostí, střídáním [[Římsa|říms]], volných ploch a partií s okny, jednak kombinací použitých materiálů – [[Režné zdivo|režné cihly]] ve spojitosti s klasickou omítkou. [[Fasáda]] je zdobena pomocí [[ornament]]ů. Alegorické sochy sedících žen v průčelí jsou dílem [[Stanislav Sucharda|Stanislava Suchardy]] a [[Vojtěch Sucharda|Vojtěcha Suchardy]].<ref name=":1" /><ref name=":3">{{Citace monografie
 
V roce 2013 byla vydána první samostatná monografie této budovy.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Budova muzea v Hradci Králové 1909-1913 : Jan Kotěra /
| periodikum = Národní památkový ústav
| url = https://iispp.npu.cz/carmen/detail/1127899
| datum přístupu = 2021-02-19
}}</ref>
 
První věcí, která na stavbě upoutá pozornost, je její asymetričnost a monumentalita, odvozená od účelu a poslání budovy. [[Půdorys]] budovy má mnoho společného s půdorysy středověkých chrámů, má tvar [[Latinský kříž|latinského kříže]]. Na jeho základě nechal Kotěra vyrůst podélnou a příčnou loď, jižní křídlo patřící k podélné lodi zakončil okrouhlým [[presbytář]]em. Za přispění techniky tzv. volného půdorysu posunul v křížení křídla podélné lodi. Dosáhl tak toho, že se jejich osy neprotínají a půdorys se stává asymetrickým. Hlavní vstup je umístěn do části se zkráceným východním ramenem. Vstupní část navazuje na masivnost a velkolepost celé budovy. [[Jan Kotěra|Kotěra]] si na stavbě neodpustil zcela osobní rys své práce, a umístil nad křížením betonovou [[Kupole|kupoli]], jíž pokryla [[Měď|měděná]] střecha. Na samotné střeše byly vystavěny prostorné [[Terasa (stavba)|terasy]]. Stavba má [[Železobeton|železobetonovou]] konstrukci. Průčelí stavby se vyznačuje jednak horizontální geometrickou členitostí, střídáním [[Římsa|říms]], volných ploch a partií s okny, jednak kombinací použitých materiálů – [[Režné zdivo|režné cihly]] ve spojitosti s klasickou omítkou. [[Fasáda]] je zdobena pomocí [[ornament]]ů. Alegorické sochy sedících žen v průčelí jsou dílem [[Stanislav Sucharda|Stanislava Suchardy]] a [[Vojtěch Sucharda|Vojtěcha Suchardy]].<ref name=":1" /><ref name=":3">{{Citace monografie
 
Průčelí stavby se vyznačuje jednak horizontální geometrickou členitostí, střídáním [[Římsa|říms]], volných ploch a partií s okny, jednak kombinací použitých materiálů – [[Režné zdivo|režné cihly]] ve spojitosti s klasickou světlou omítkou působí kontrastně. Kotěra se inspiroval holandskou architekturou.<ref name=":5" /> [[Fasáda]] je zdobena pomocí [[ornament]]ů. Alegorické sochy sedících žen v průčelí jsou dílem [[Stanislav Sucharda|Stanislava Suchardy]] a [[Vojtěch Sucharda|Vojtěcha Suchardy]].<ref name=":1" /><ref name=":3">{{Citace monografie
| příjmení = Poche
| jméno = Emanuel
| místo = Praha
| rok vydání = 1977
}}</ref> Vytvořeny byly z glazované keramiky. Tyto dvě sochy odkazují na staré pevnostní město Hradec králové a nové město Hradec králové. Dříve byly označovány jako Umění a Průmysl<ref name=":2" />, resp. Historie a Průmysl.<ref name=":3" /><ref name=":5" /> Jedna z žen je doplněna bronzovou sochou muže. Rekonstrukce soch proběhla v letech 2003–2004.<ref name=":5" />
 
[[Interiér]]u budovy byla věnována stejná pozornost jako jejímu exteriéru. Podíleli se na něm význační umělci té doby. Mozaiky nadv schodištěmkopuli byly vytvořeny podle pastelových návrhů (kartonů) [[Jan Preisler|Jana Preislera]] z roku 1911. Provedli je J.[[Josef Novák (malíř)|Josef Novák]] (jedna v roce 1931) a A. Klouda a M. Ajvajz (tři v roce 1941).<ref name=":3" /> Autorem vitráží (mozaikových oken) byl [[František Kysela]].<ref name=":1" /> Vstupní hala (vestibul) je doplněna kovovou fontánkou se sbírek muzea. Původně však měla být instalována kamenná fontánka od [[Jaroslav Horejc|Jaroslava Horejce]]. Osvětlovací kandelábr mezi prvním a druhým poschodím instalován v roce 1924. Kotěra jako autor stavby byl autorem návrhů všeho vnitřního vybavení.<ref name=":5" /> Interiér se podřídil plné funkčnosti muzea, počítal i s rozšířenými prostory pro další možná využití. V muzeu je možné též najít prostory jak pro vzdělávání, tak pro společenské akce. V přízemí se nalézá přednáškový sál pro 200 osob s kavárnou na galerii. Střední část muzea je vystavěna jako tříposchoďová, křídla budovy jsou koncipována jako dvouposchoďová, pod nimi je rozsáhlý [[suterén]]. Výstavní sály se nacházejí v prvními druhém patře a rovněž v suterénu. Ve třetím patře jsou také menší prostory sloužící vzdělávání (býv. ateliér apod.).<ref name=":5" />
 
Před vstupem do budovy byla později – v roce 1934 – umístěna kašna podle návrhu [[Jan Kotěra|Jana Kotěry]].<ref name=":5" /><ref name=":1" />
 
=== Stavební sloh budovy ===
Budova městského muzea byla postavena ve stylu individualistické moderny.<ref name=":2" /> Interiér je v [[Secesní architektura|secesním slohu]], jehož charakteristickými prvky jsou práce s prostorem, snaha o vyvolání dojmu beztížnosti, dekorativnost staveb, použití florálních motivů, křivek a linií, průhlednost a výrazný skelet samotné stavby.
 
V roce 2013 byla vydána první samostatná monografie této budovy.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Budova muzea v Hradci Králové 1909-1913 : Jan Kotěra /
| periodikum = Národní památkový ústav
| url = https://iispp.npu.cz/carmen/detail/1127899
| datum přístupu = 2021-02-19
}}</ref>
 
== Galerie ==