Evoluce člověka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Přidání 1 knihy pro ověřitelnost (20210109)) #IABot (v2.0.7) (GreenC bot
Řádek 32:
Museli přežít v prostředí, jemuž dominovali velcí [[plazi]], a proto se specializovali na noční život a lov [[hmyz]]u. Byli [[teplokrevnost|teplokrevní]], což jim během chladnějších nocí poskytovalo oproti plazům výhodu a volný prostor k obživě. Měli ale i další zajímavé vlastnosti – několik odlišných typů [[zub]]ů, tvrdé [[Patro (ústa)|patro]], [[lebka|lebkou]] dobře chráněný a v poměru k velikosti těla výrazně větší [[mozek]], [[srst]], dobrý sluch a jiné. Aby zvýšili šance na přežití u velmi malých, křehkých mláďat a zamezili tak energeticky náročné potřebě plození velkého množství potomků, přešli od kladení [[vejce|vajec]] k [[živorodost|rození živých mláďat]], živených [[mateřské mléko|mateřským mlékem]].
 
V [[paleocén]]u (před 65–55 miliony let), došlo k obrovskému rozvoji savců a mezi nimi se objevili i první [[primáti]]. Pohybovali se nejvíce v korunách stromů a jejich zadní nohy byly proto vybavené typickým silným palcem v opozici k ostatním prstům. Oproti jiným savcům se u nich vyvinul velmi dobrý zrak a oči umístěné vpředu, nikoliv po stranách hlavy. Byli tedy schopní [[zrak|stereoskopického vidění]]. Rostlinnou stravu dobře zpracovávali díky nově utvářeným [[stolička|stoličkám]] s velkou třecí plochou. Ti, kteří se i nadále živili [[hmyz]]em, měli stoličky ostřejší, s výraznějšími hrbolky. Primáti také rodili menší, ale vyvinutější mláďata, která již nebyla slepá, hluchá a bez srsti. Samice měly většinou pouze jedno mládě a jen jeden pár [[mléčná žláza|mléčných žláz]].
 
Tak zvaníTakzvaní [[vyšší primáti]] se zhruba před 35 miliony lety, tedy koncem [[eocén]]u, rozdělili na dvě hlavní větve. [[Jižní Amerika|Jižní Ameriku]] osídlily tak zvanétakzvané opice Nového světa ([[Ploskonosí]]), zatímco v [[Afrika|Africe]] se vyvíjely opice Starého světa ([[Úzkonosí]]). Po oddělení Afriky a Jižní Ameriky asi před 25 miliony let se pak obě větve utvářely zcela samostatně. Z úzkonosých opic Starého světa se zhruba ve stejné době oddělila [[nadčeleď]] [[Hominoidi]] (Hominoidea), do které dnes patří [[gibonovití]] a [[hominidé]], včetně [[člověk]]a.<ref name="Begun">{{Citace sborníku | příjmení = Begun | jméno = D. R | titul = Fossil record of Miocene hominoids | příjmení sestavitele = Henke | jméno sestavitele = W. C. | příjmení sestavitele2 = Tattersall | jméno sestavitele2 = I| sborník = Handbook of palaeoanthropology 2 | vydavatel = Springer | místo = Berlín | rok vydání = 2007 | strany = 921 - 977}}</ref><ref>{{Citace sborníku | příjmení = Harrison | jméno = T | titul = Catarrhine Origins | příjmení sestavitele = Begun | jméno sestavitele = D. R. | sborník = A Companion to Paleoanthropology | vydavatel = Willey - Blackwell | místo = Oxford | rok vydání = 2013 | strany = 376 - 396}}</ref>
 
{| class=wikitable