Styčník: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Vložení obrázků a přidání textu značka: editace z Vizuálního editoru |
m Doplnění obrázků a souvislostí značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Fixed-hinge-support-frame.png|náhled|Příklady značení styčníků v prutové/rámové konstrukci: A - Tuhý styčník (vetknutí), B - Kloubový styčník, C - Tuhý styčník ( rámový styčník), D - kloubový pružný styčník, E - Posuvný tuhý styčník, F - Volný konec ]]
'''Styčník''' neboli '''styčný bod soustavy'''<ref name="průvodce">O.Novák, J.Hořejší a kolektiv, Statika stavebních konstrukcí, Technický průvodce 4, SNTL, Praha 1972, str. 142,260</ref> je bod či '''uzel''', ve kterém jsou spojeny dva nebo více [[prut]]ů [[Nosná konstrukce|konstrukce]]. V praxi není vzhledem k rozměrům průřezů prutů většinou možné jejich dovedení do jediného bodu a styčníkem je pak označován teoretický průnik prodloužených [[Střednice (průřez)|střednic]] stýkajících se prutů. Podle počtu připojených prutů označujeme styčníky jako dvojnásobné, trojnásobné, atd.. V případě, že je uvažován styčník v [[rovina|rovinné]] konstrukci, přísluší mu 3 [[stupeň volnosti|stupně volnosti]] (dva posuny a jedno natočení/pootočení), v [[prostor]]u pak 6 stupňů volnosti (tři posuny a tři natočení).<ref name="Kadlčák">Jaroslav Kadlčák, Jiří Kytýr, Statika stavebních konstrukcí I., VUTIUM, Brno 1998, str. 160,227,289</ref><ref name="průvodce" /> Ve styčnících může působit zatížení.[[Soubor:Kloubový styčník - nádraží Ostrava -Svinov.png|náhled|Příklad realizace kloubového styčníku - [[Ostrava-Svinov (nádraží)|Nádraží Ostrava-Svinov]]]]▼
▲'''Styčník''' neboli '''styčný bod soustavy'''<ref name="průvodce">O.Novák, J.Hořejší a kolektiv, Statika stavebních konstrukcí, Technický průvodce 4, SNTL, Praha 1972, str. 142,260</ref> je bod či '''uzel''', ve kterém jsou spojeny dva nebo více [[prut]]ů [[Nosná konstrukce|konstrukce]]. V praxi není vzhledem k rozměrům průřezů prutů většinou možné jejich dovedení do jediného bodu a styčníkem je pak označován teoretický průnik prodloužených [[Střednice (průřez)|střednic]] stýkajících se prutů. Podle počtu připojených prutů označujeme styčníky jako dvojnásobné, trojnásobné, atd.. V případě, že je uvažován styčník v [[rovina|rovinné]] konstrukci, přísluší mu 3 [[stupeň volnosti|stupně volnosti]] (dva posuny a jedno natočení/pootočení), v [[prostor]]u pak 6 stupňů volnosti (tři posuny a tři natočení).<ref name="Kadlčák">Jaroslav Kadlčák, Jiří Kytýr, Statika stavebních konstrukcí I., VUTIUM, Brno 1998, str. 160,227,289</ref><ref name="průvodce" /> Ve styčnících může působit zatížení.
== Kloubový styčník ==
Řádek 15 ⟶ 11:
* vetknutí
* bezkloubové spojení dvou nosníků nebo prutů (např. rohové spojení v rámech)
[[Soubor:Obr._anatomie_kostí_kolenního_kloubu.png|odkaz=https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Obr._anatomie_kost%C3%AD_kolenn%C3%ADho_kloubu.png|náhled|220x220pixelů|Reálný styčník v lidském těle - anatomie kostí [[Kolenní kloub|kolenního kloubu (''articulatio genus'')]]<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Frydrýšek
| jméno = Karel
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Biomechanika 1
| vydání = 1
| vydavatel = VSB – Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical Engineering, Department of Applied Mechanics
| místo = Ostrava, Czech Republic,
| rok vydání = 2019
| počet stran = 461.
| strany =
| isbn = 978-80-248-4263-9
}}</ref>]]
== Pružný styčník ==
| |||