Druhá republika: Porovnání verzí

Počátek roku [[1939]] byl ve znamení zvýšeného nátlaku na Česko-Slovensko jak ze strany nacistického [[Německo|Německa]], tak ze strany [[Maďarsko|Maďarska]]. 12. ledna dostaly vybrané jednotky [[Wehrmacht]]u tajnou směrnici o pohotovosti v nasazení v Čechách.<ref name="pacner178" /> Na nové hranici na jižním Slovensku a Podkarpatské Rusi probíhaly stupňující se incidenty Maďarů, kteří stříleli na československé pohraniční jednotky a vnikali na čs. území. 21. ledna [[1939]] navštívil [[Berlín]] čs. ministr zahraničních věcí [[František Chvalkovský]], který přijel jednat o vzájemných vztazích a německých zárukách pro Česko-Slovensko. Oficiální návštěva, kterávšak sepro konalačeskoslovenskou v duchu jednání pána s nevolníkem, všakdelegaci dopadla velmi nepříznivě. Chvalkovský byl vypeskován jak od [[Joachim von Ribbentrop|Joachima Ribbentropa]], tak od Hitlera, který mu nadiktoval, jakým směrem se má další československá politika ubírat.<ref name="pacner178" /> Počátkem roku [[1939]] probíhala jednání Hitlera s maďarskými a slovenskými představiteli, která směřovala k úplnému rozbití čs. státu. 12. února navštívil Německo slovenský politik Tuka, který ''„odevzdával osud slovenského národa do Hitlerovy péče“.'' Nátlak Německa pokračoval i nadále ve všech oblastech. Čs. vláda byla např. nucena povolit užívat německým občanům vlaječky s [[hákový kříž|hákovým křížem]] či Čechům naopak zakázat používat některé symboly První republiky. Byly zabavovány letáky, které mohly Němce „podráždit“. Čs. ministerstvo obrany bylo nuceno povolit vydat Němcům některé plány československých zbraní. Špatně dopadl pokus čs. politiků vyhlásit neutralitu, kterou Hitler z pozice síly „zatrhl“. [[Německo]] též po Česko-Slovensku požadovalo, aby vydalo alikvotní podíl čs. zlata a deviz, který připadal na krytí oběživa v [[Sudety|Sudetech]]. Čs. strana souhlasila za podmínek, že Německo převezme i alikvotní část čs. státního dluhu, což Němci odmítli. Pod obrovským nátlakem nakonec byli nuceni zástupci Národní banky československé podepsat smlouvu s německou Říšskou bankou, podle níž ČSR uvolňuje 481 miliónů korun, z toho 465,8 ve zlatě a zbytek v devizách, pro krytí oběživa v uloupeném pohraničí.