|
| rejstřík památek =
}}
'''DeymůvDeymovský palác''', ''Deymův palác'' nebo také ''dům Čabelických ze Soutic,'' či ''Schwarzenberský dům'' je raně klasicistní budova na adrese [[Voršilská]] č. 130/8 a 130/10, na rohu ulic Voršilské a[[Ostrovní (Praha)| Ostrovní]] na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě]], [[Praha 1|Praha 1]], v sousedství [[Dietrichsteinský palác (Nové Město)|DitrichštejnskéhoDietrichsteinského paláce]], sídla [[Apoštolská nunciatura v České republice|Apoštolské nunciatury v Praze]]. Je společně s navazující budovou Ostrovní 129/13 chráněn jako [[kulturní památka České republiky]].<ref>{{MonumNet|název=Měšťanský dům|ID=151922|datum=2012-9-22}}</ref>
== Dějiny paláce ==
Po roce [[1702]] [[František Ferdinand Berchtold z Uherčic|František Ferdinand hrabě Berchtold z Uherčic]] započal se sjednocováním tří domů ze 14. století, které stávaly na místě současného raně klasicistního paláce. Sjednocování dokončil až další vlastník, [[Václav Ignác Deym ze Stříteže|Václav Ignác hrabě Deym ze Stříteže]] po roce [[1721]].
Pozdějšími majiteli byli například též [[Malovcové z Malovic|Malovcové z Malovic]]<br />a také [[Kinští]]. V roce 1800 palác koupil [[Josef Antonín Vratislav z Mitrovic|Josef hrabě Vratislav z Mitrovic]] a nechal jej před rokem 1821 zcela přestavět podle návrhu [[Palliardi (rodina)|Ignáce E.Palliardiho]]. Palác pak zdědila jeho dcera Josefina (1802–1881), manželka [[Karel II. ze Schwarzenbergu|Karla II. ze Schwarzenbergu]]. Palác již nebyl využíván k bydlení, byl pronajímán a v roce 1928 zde byla zřízena pošta.
V roce 1948 byl palác [[Znárodnění|znárodněn]] a poté sloužil k diplomatickým účelům <ref>Milan Caha (zdroj: Ledvinka, Mráz, Vlnas: Pražské paláce, nakladatelství Akropolis, Praha 2000), 16. 8. 2009</ref> (v budově č. 130/10 sídlilo v letech 1948 až 1967 izraelské vyslanectví v Československu) .<ref>Ledvinka, Mráz, Vlnas: Pražské paláce, nakladatelství Akropolis, Praha 2000</ref>▼V roce 1800 palác koupil [[Josef Antonín Vratislav z Mitrovic|Josef hrabě Vratislav z Mitrovic]] a nechal jej před rokem 1821 zcela přestavět podle návrhu [[Palliardi (rodina)|Ignáce E.Palliardiho]].
Dalším majitelem byla tentokrát žena, vdova [[Josefína ze Schwarzenbergu|Josefína kněžna Schwarzenberková]] z orlické větve rodu, která palác koupila v roce 1845. Ta však palác neužívala k bydlení, nýbrž ke komerčním účelům.<br />Palác pronajímala a v roce 1928 zde byla zřízena pošta.
▲V roce 1948 byl palác [[Znárodnění|znárodněn]] a poté sloužil k diplomatickým účelům<ref>Milan Caha (zdroj: Ledvinka, Mráz, Vlnas: Pražské paláce, nakladatelství Akropolis, Praha 2000), 16. 8. 2009</ref> (v budově č. 130/10 sídlilo v letech 1948 až 1967 izraelské vyslanectví v Československu)
== Architektura ==
Jednopatrový palác stojí na nepravidelném půdorysu a vnitroblok je rozdělen křídlem na dvě nádvoří. V horní části paláce nad štíty jsou umístěny moderní plastiky.
V horní části paláce můžeme spatřit moderní plastiky.
== Galerie ==
| 