Hotel Společenský dům: Porovnání verzí

kulturní památka České republiky na území obce Otrokovice
Smazaný obsah Přidaný obsah
nová stránka: „'''Hotel Společenský dům''' (také Hotel Baťov) je funkcionalistická budova v Otrokovicích v okrese Zlín. Je chráněna jako Kulturn…“
(Žádný rozdíl)

Verze z 24. 2. 2021, 19:09

Hotel Společenský dům (také Hotel Baťov) je funkcionalistická budova v Otrokovicích v okrese Zlín. Je chráněna jako kulturní památka.

Historie

Během 30. let 20. století zaznamenaly Otrokovice velký růst díky Tomáši Baťovi, který nechal budovat pomocné továrny své firmy. V této době vyrostla čtvrť Baťov. Roku 1933 byla vypsána architektonická soutěž a zúčastnili se jí F. L. Gahura, Antonín Vítek a Vladimír Karfík. Vladimír Karfík nakonec soutěž na podobu společenského domu vyhrál. 24. dubna 1935 stavba začala. Stavba stála 5,6 milionů Korun československých. Výstavba byla náročná, v místě staveniště bylo kalné jezero s naplavenou půdou. Terén tak musel být navýšen a pod budovou vybudována důmyslná síť studní a kanálů.[1] Objekt byl dokončen roku 1936 a slavnostně otevřen 30. dubna 1936. Otevření se zúčastnil Jan Antonín Baťa. Do provozu byl hotel uveden o den později. 18. června 1936 pak objekt navštívil i prezident Edvard Beneš.[2]

Společenský dům byl centrem dění, odehrávala se zde boxerská, kulečníková či šachová klání. Odehrávaly se zde i bohoslužby. Nacházela se zde restaurace.[3] I po druhé světové válce a únorovém puči zůstala funkce domu nezměněna. Fungoval zde spolkový život, pořádala se zde divadla, představení i besedy. Národní podnik Rudý říjen (dnes Continental Barum) zde pořádal plesy. Později správu převzal podnik Restaurace a jídelny. Po sametové revoluci byl objekt zprivatizován firmou Kodek. V roce 1994 budovu získala budovu společnost BEZA a o dva roky později jej odkoupili podnikatelé Jiří Mikoška a Petr Valenta.[3]

Hotel těžce postihly povodně v roce 1997. Bylo poškozeno celé přízemí budovy.[4] Do opravy objektu vložili majitelé údajně 50 milionů korun a budova byla uvedena do provozu 26. července 1998.[5] V letech 20032006 byla provedena ještě řada menších oprav. Majitelé budovy upadli později do velkých dluhů a objekt měl být dokonce roku 2012 prodán v dražbě, od toho bylo však nakonec upuštěno kvůli insolvenci majitelů.[6] V roce 2014 byl Hotel Společenský dům prohlášen kulturní památkou.[7]

Popis

Funkcionalistický objekt má půdorys trojcípé hvězdy. Symbolicky připomíná vrtuli letadla, ve kterém roku 1932 zahynul Tomáš Baťa. Hlavním vstupem umístěným mezi dvě křídla je budova orientovaná k přilehlému parkovému náměstí. Centrální polygon je dispozičně rozvržen tak, že jsou v něm mezi tři rozbíhající se křídla vklíněny tři přibližně čtvercové dispoziční bloky. Uprostřed objektu se nachází šestiúhelníková hala. Na střeše se nachází provozní prostory a strojovna výtahu.[8]

Dům stojí na betonových studních v hloubce šest metrů.

Odkazy

Reference

  1. Symbol tragické smrti Tomáše Bati. Společenský dům v Otrokovicích, architektonický unikát s nejistou budocností. Zlín [online]. 2018-03-06 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  2. Kongresové centrum a hotel Zlín - Hotel Baťov - kongresové centrum, hotel Zlín. www.hotel-batov.cz [online]. [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  3. a b Společenský dům slaví 80 let, do Karfíkovy budovy se jezdilo za zábavou. iDNES.cz [online]. 2016-09-11 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  4. Povodně 1997: tragédie, jež by se na východě Moravy už neměla opakovat. iDNES.cz [online]. 2012-07-06 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  5. Společenský dům je zatížený dluhy, z památky zatím bude ubytovna. iDNES.cz [online]. 2019-02-27 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  6. Chystaná dražba baťovského symbolu Otrokovic na poslední chvíli padla. iDNES.cz [online]. 2012-04-25 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  7. Společenský dům je baťovským symbolem Otrokovic, má z něj být památka. iDNES.cz [online]. 2014-04-02 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  8. hotel Společenský dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy