Tunisko: Porovnání verzí

Přidán 1 bajt ,  před 2 měsíci
m
→‎Historie: pravopis za použití AWB
(oprava transkripce, formátování, typografie, minuskule; +jazykové šablony;)
m (→‎Historie: pravopis za použití AWB)
Nacionalistický neklid přinutil [[Francie|Francii]] v roce [[1956]] uznat Tunisko jako nezávislý stát. Ustavující shromáždění [[25. červenec|25. července]] [[1957]] sesadilo tehdejšího sultána Muhammada VIII. a deklarovalo Tunisko jako republiku a zvolilo [[Habíb Burgiba|Habíba Burgibu]] za prezidenta. Burgiba po vzoru západních států zaváděl radikální sociální změny ve snaze zmodernizovat ekonomiku i společnost samotnou. Zbavil náboženské vůdce jejich společenského vlivu, protože považoval islám za brzdící sílu rozvoje své země. V roce [[1975]] ho zvolilo Národní shromáždění doživotně prezidentem. V 70. letech došlo k dramatickému nárůstu islámské opozice. Ve strachu z lidového povstání zorganizoval v roce [[1987]] ministerský předseda [[Zín Abidín bin Alí]] pokojný palácový převrat, nechal prohlásit Burgibu za fyzicky i mentálně neschopného vykonávat úřad.
 
Bin Alí pokračoval v politice svého předchůdce jak na domácí půdě ([[sekularismus]] a politická represe), tak i na poli mezinárodním (umírněná a prozápadní). Jeho vláda potlačovala ostatní politické strany, cenzurovala tisk i internet, omezovala náboženské svobody a pronásledovala intelektuály, opoziční aktivisty i novináře. Poté, co se bin Alímu podařilo počátkem 90. let potlačit islámskou opozici, úspěšně se pokusil získat na svou stranu veřejné mínění. Povolil politický systém více stran, omezil policejní represe a vyzval k návratu politické emigranty. Zahraniční politiku Tuniska již dlouhá léta charakterizuje umírněnost a snaha o vzájemný dialog. Bin Alí několikrát za sebou znovu legitimizoval svou moc – a to ve volbách v roce [[1989]], [[1994]], [[1999]], [[2004]] a [[2009]]. Od konce roku 2010 až do současnosti probíhaly nebo probíhají ve většině arabských států protesty, nepokoje, povstání a revoluce, které jsou nazývány jako „[[arabské jaro]]“. První [[Tuniská revoluce|nepokoje]] začaly v prosinci roku [[2010]] v Tunisku a vedly k tomu, že [[14. leden|14. ledna]] [[2011]] prezident bin Alí rozpustil vládu a prchl do [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]]. Původně chtěl utéci do Francie, ale francouzský prezident mu nepovolil vstoupit do země. Úřadujícím prezidentem se stal nakrátko premiér [[Muhammad Ghannúší]] a po něm předseda Poslanecké sněmovny [[Fuád Mebazá]]. Po revoluci v roce 2010 se bezpečnostní situace v Tunisku uklidnila a byla na dobré úrovni prakticky po celé zemi až do roku 2014. V současnosti se v západních a jižních částech Tuniska vyskytují teroristické skupiny. V březnu roku 2015 došlo k teroristickému útoku v muzeu Bardo v hlavním městě Tunisu a v červnu roku 2015 k útoku na plážích v Sousse.
 
== Geografie ==
8 638

editací