Palác Porgesů z Portheimu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
drobnosti + odkazy
→‎Historie: Anna byla matka Jakuba Wimmera. Busta je autorské dílo L. Bočka, ta na hrobu Suvorova je jiná
Řádek 37:
 
=== Další majitelé ===
[[Desfoursové]] palác v roce 1795 prodali manželůmrodině Anně a [[Jakub Wimmer|Jakubu Wimmerovým]]Wimmerů, jimž dočasnětehdy patřil také protější [[palác Platýz]] a další statky v Praze i dalších místech [[České království|Českého království]]. Jakub [[Jakub Wimmer|Jakub svobodný pán]] z Wimmeru]] byl plukovník [[Rakousko-uherská armáda|c.k. armády]], velkostatkář, mecenáš a dobrodinec. V Praze na [[Letná|Letné]] například na své náklady založil sady pro veřejnost, a před palácem nechal postavit [[Wimmerova kašna|Wimmerovu kašnu]] stojící poblíž Platýzu, kterou realizoval sochař [[František Xaver Lederer]]. Manželé Wimmerovi v paláci od 22. prosince 1799 do 28. ledna roku [[1800]] hostili slavného ruského vojevůdce, velitele protinapoleonské koalice rusko-rakouských vojsk, [[Alexandr Vasiljevič Suvorov|Alexandra Vasiljeviče Suvorova]], v době kdykdyž jeho armáda při návratu ze Švýcarska přezimovala v okolí Prahy. Tuto událost připomíná pamětní deska na vnější fasádě paláce a generálova busta ve dvoře, obojí osazené při generální obnově paláce roku 1950. Bronzová busta je kopiídílem originálusochaře zeLubomíra SuvorovovaBočka hrobuz vroku Blagoveščenském chrámě v [[Petrohrad]]ě1947.
 
Synové Jakuba Wimmera palác prodali rodině Kolbeových, kteří dali v roce [[1852]] zvýšit levé křídlo paláce a po roce 1864 ještě přistavět horní patro. Původní portál byl tehdy přenesen na nově zřízený vstup do průjezdu. Autorem úprav byl Jan Ripota. Po smrti posledního z rodiny Kolbeů, Ferdinanda, palác zakoupila manželka pražského průmyslníka [[Josef Porges z Portheimu|Josefa Porgese z Portheimu]], [[Rosa Porgesová z Portheimu|Rosa]]. [[Porgesové z Portheimu]], po kterých palác nese jméno, objekt vlastnili až do doby [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|nacistické okupace]].
 
=== Současnost ===
Po druhé světové válce přešel palác do vlastnictví [[Plynárna Michle|pražských plynáren]] (''Středočeské plynárny Praha'', od r. 1993 ''Pražská plynárenská''), jimž patří dodnes. Na konci 90. let [[20. století]] daly budovu zrekonstruovat. Nyní je sídlem různých podniků. Vnitřní dvůr paláce je přístupný veřejnosti a je v něm provozována cukrárna.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Cukrárna na nádvoří
| url = https://www.cukrarna-na-nadvori.cz/test/cukrarna-o-nas/
| datum přístupu = 2021-02-24
| jazyk = cs-CZ
}}</ref>
 
== Odkazy ==