Wikipedie

Ferdinand Maxmilián Brokoff: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m odstranění šablony pracuje se
m drobné opravy, link na záznam o křtu, typo, rozpis zkratek, wl
Řádek 10:
}}
 
'''Ferdinand Maxmilián Brokoff''' ([[12. září]] [[1688]], [[Červený Hrádek (zámek, Jirkov)|Červený Hrádek]] u [[Jirkov]]a<ref>[http://vademecum.soalitomerice.cz/vademecum/permalink?xid=09ddd7cea03b9b8d:30bdd2c7:1201ea2ef5b:-75d7&scan=175#scan1758ed49537642249d18178cae759c6acee Záznam o křtu v matrice] farnosti Jirkov</ref> – [[8. březen]] [[1731]], [[Praha]]<ref>[http://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=21B6D007BF1148F9B1EAE006DAD0A7E8&scan=149 Záznam o úmrtí v matrice] farnosti Sv. Martina ve zdi</ref>) byl český [[sochař]] a &nbsp;řezbář, syn sochaře a &nbsp;řezbáře [[Jan Brokoff|Jana Brokoffa]] a &nbsp;bratr sochaře a &nbsp;řezbáře [[Michal Jan Josef Brokoff|Michala Jana Josefa Brokoffa]].
 
Působil hlavně v Praze, kde k nejznámějším dílům patří řada [[Sochy na Karlově mostě|soch na Karlově mostě]] a náhrobek [[Jan Václav Vratislav z Mitrovic|J.Jana V.Václava Vratislava z Mitrovic]], vytvořený za účasti architekta [[Johann Bernhard Fischer|J.Johanna B.Bernharda Fischera z Erlachu]]. Působil i jinde v &nbsp;Čechách a &nbsp;ve spolupráci s &nbsp;Fischerem také ve [[Vídeň|Vídni]] a [[Slezsko|Slezsku]]. Spolu s [[Matyáš Bernard Braun|Matyášem Bernardem Braunem]] je nejvýznamnějším představitelem vrcholného [[České baroko|českého barokního]] sochařství a &nbsp;patří k &nbsp;nejpřednějším českým sochařům vůbec.<ref>Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Academia, Praha 1995. S. 91</ref>
 
== Život ==
[[Soubor:Jirkov - Podzim 2012 - Kostel - Busta na městské věži - Brokof.JPG|náhled|vlevo|Busta sochaře na věži [[Kostel svatého Jiljí (Jirkov)|kostela sv. Jiljí]] v [[Jirkov]]ě, v němž byl 12. září roku 1688 [[Křest|pokřtěn]]]]
Narodil se na Červeném Hrádku v západních Čechách jako druhý syn [[Jan Brokoff|Jana Brokoffa]], který tam pracoval na výzdobě zámku. Byl pokřtěn 12. &nbsp;září 1688 v &nbsp;kostele v [[Jirkov|Jirkově]], ale existuje ještě jeden doklad o &nbsp;křtu, který byl proveden v &nbsp;zámecké kapli na Červeném Hrádku dne 9. &nbsp;září 1688.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Cinybulk
| jméno = Jaroslav
Řádek 23:
| rok vydání = 2012
| strany = 10-14
}}</ref> Jméno Ferdinand Maximilián údajně dostal po tehdejším majiteli zámku [[Hrabě|hraběti]] [[Hrzánové z Harasova|Ferdinandu Maximiliánovi Hrzánovi]]., který byl jeho kmotrem.<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Codr
| jméno = Milan
Řádek 36:
}}</ref>
 
Podobně jako starší [[Michal Jan Josef Brokoff|bratr Michal Jan Josef]] pokračoval i Ferdinand v rodinné tradici a vyučil se sochařství a &nbsp;řezbářství v &nbsp;dílně svého otce, který od roku 1693 byl občanem [[Staré Město (Praha)|Starého Města Pražskéhopražského]]. O &nbsp;jeho dalším vzdělání neexistují prokazatelné informace. Uvádí se, že v &nbsp;letech [[1708]]–[[1713]] mohl studovat v dílně tehdy slavného kamenosochaře [[Ondřej Filip Quitainer|Ondřeje Filipa Quitainera]]. Podle názorů některých kunsthistoriků lze z &nbsp;Ferdinandovy tvorby a &nbsp;znalostí práce s [[Mramor|mramorem]] usuzovat, že mohl získávat zkušenosti také v zahraničí, a to ve [[Vídeň|Vídni]] v [[Akademie výtvarných umění ve Vídni|akademii]] dvorských umělců bratrů Strudelových <ref name=":2">{{Citace monografie
| příjmení = Poche
| jméno = Emanuel
Řádek 45:
| rok vydání = 1975
| strany = 72-73
}}</ref> a v [[Řím|Římě]], kde ho ovlivnilamohla ovlivnit tvorba [[Gian Lorenzo Bernini|GianlorenzaGiana Lorenza Berniniho]]. <ref name=":3">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = mailto:internet@ceskatelevize.cz
| jméno = Ceska Televize;
Řádek 53:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-02-23
}}</ref> V &nbsp;Praze byl jeho hlavním vzorem raně barokní řezbář a &nbsp;sochař [[Jan Jiří Bendl]]. <ref>BLAŽÍČEK, str. 37</ref>
 
Pravděpodobně od roku [[1709]] Ferdinand již tvořil samostatně. Během svých cest Brokoff ve Vídni kolem roku [[1714]] potkal významného dvorního rakouského architekta [[Johann Bernhard Fischer|Jana Fischera z Erlachu]], s &nbsp;nímž pak spolupracoval na významných dílech. Spolu s &nbsp;ním získal zakázky z [[Vídeň|Vídně]] a [[Slezsko|slezské]] [[Vratislav (město)|Vratislavi]], tvořili však společně i pro [[Praha|Prahu]] a&nbsp;pro českou klientelu.<ref name=":2" />
[[Soubor:Praha, Staré Město, Brokofův hrob.JPG|vlevo|náhled|pamětníPamětní deska rodiny Brokoffů v &nbsp;Praze]]
[[Soubor:Lapidarium NM sv.Frantisek X autoportret.JPG|náhled|Předpokládaný Brokoffův autoportrét ve věku 23 let: mladík s knihou a biretem na sousoší sv. Františka Xaverského z Karlova mostu]]
Roku 1717 koupil otec dům ''U salátů'', kam přestěhoval i svou dílnu (na tomto místě na nynější [[Národní (Praha)|Národní třídě]], kambyl přestěhovalpozději ipostaven svou[[palác dílnuPorgesů z Portheimu]]). Zaměstnával v &nbsp;ní i &nbsp;své syny Michala Jana Josefa a &nbsp;Ferdinanda Maximiliána. Po jeho smrti v &nbsp;roce 1718 ji vedl starší bratrMichal, který však zemřel o &nbsp;tři roky později svobodný a &nbsp;bezdětný. Ferdinand převzal rodinný majetek a &nbsp;žil v domě se svou matkou. <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Blažíček
| jméno = Oldřich J.
Řádek 66:
| rok vydání = 1986
| strany = 24
}}</ref> Vytvořil řadu plastik v &nbsp;Praze i &nbsp;dalších místech. Rozsah jeho díla svědčí o &nbsp;velké pracovitosti a &nbsp;také organizačních schopnostech ve vedení sochařské dílny. Většinu svých prací vytvářel sám, ale v &nbsp;posledním období svého života již musel kvůli nemoci využívat pomocníky, např. u &nbsp;Mariánského morového sloupu na Hradčanském náměstí v &nbsp;Praze (1726), náhrobku biskupa Trautsona ve Vídni (1727) či průčelí kostela v [[Krzeszów (Dolnoslezské vojvodství)|Krzeszówě]] (1729). <ref name=":3" />
 
Roku 1728 Ferdinand přijal občanství na Novém Městě Pražském. <ref name=":4">BLAŽÍČEK, str. 25</ref><ref name=":0">CINYBULK, str. 7</ref> Zemřel bezdětný ve věku 42 &nbsp;let na [[Tuberkulóza|souchotiny]], obvyklou nemoc sochařů, vyvolanou [[silikóza|silikózou]], tj. zaprášením plic křemičitým prachem z &nbsp;tesaného kamene. Na tutéž diagnózu zemřeli jeho otec i &nbsp;bratr. V &nbsp;roce [[1732]] byl Ferdinand pohřben na chrámovém hřbitově [[kostel svatého Martina ve zdi|kostela sv. Martina ve zdi]] na Starém Městě pražském, kde je umístěna také pamětní deska rodiny Brokoffů s &nbsp;reliéfním portrétem Ferdinanda Brokoffa. <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = BROKOFF Ferdinand Maxmilian – Na zdi kostela sv.Martina ve zdi Praha 1 Staré Město – Pamětní desky v Praze
| url = https://www.pametni-desky-v-praze.cz/2020/09/20/brokoff-ferdinand-maxmilian-na-zdi-kostela-sv-martina-ve-zdi-praha-1-stare-mesto/
| datum přístupu = 2021-02-23
| jazyk = cs
}}</ref> Bronzovou plaketu vytvořil sochař [[Josef Mařatka]] v &nbsp;roce 1909 podle dochovaných portrétů -– kresby J.J.Q.Jana Jakuba Quirina Jahna, [[Lept|leptu]] J.&nbsp;K.&nbsp;Burdeta a [[Rytina|rytiny]] K. &nbsp;Salzera. <ref name=":1" />
 
Matka zemřela v roce 1735, mladší sestra Alžběta Anna Eleonora byla provdána za zlatníka Oberholtzera a zemřela bezdětná. Nejmladší ze sourozenců Antonín Šebestián vystudoval filozofii, a&nbsp;žil jako básník u &nbsp;císařského dvora ve Vídni, kde zemřel po roce 1744. Byl posledním z &nbsp;rodu Brokoffů. <ref name=":4" /><ref name=":0" />
 
== Dílo ==
Rozsáhlé sochařské a řezbářské dílo Ferdinanda Brokoffa bývá označováno za perlu české barokní tvorby první poloviny 18. století. Nejčastěji pracoval s &nbsp;[[Pískovec|pískovcem]], ale ovládal také práci s &nbsp;mramorem a &nbsp;dřevem. Základem Brokoffova sochařského projevu je realistické zobrazení skutečnosti, kterou mísí s &nbsp;barokním ilusionismem. Čerpal z &nbsp;antického konceptu sochařství, zobrazoval postavy realistických proporcí v [[Kontrapost|kontrapostu]], vyjadřoval přirozený pohyb a &nbsp;hmotu, traktováním drapérií posiloval základní objemový rozvrh. Sochy koncipoval s &nbsp;ohledem na charakter prostoru a &nbsp;architektury, ve kterémv&nbsp;nichž měly být umístěny, aby zapůsobily na diváka. Netvořil expresivní umění, ale jeho sochy vyzařují vlastní vnitřní prožitek, který vychází z &nbsp;jádra sochy, .<ref name=":3" />
 
V jeho tvorbě výrazně převažuje náboženská tématika. Sochy světců působí klidně, vyrovnaně a každá nese určité individuální rysy, které odpovídají postavám z &nbsp;reálného života. Andělé jsou zpodobování jako silní mladí muži. V &nbsp;jednom z &nbsp;andělů sena sousoší sv. Františka Xaverského na Karlově mostě byla spatřována podoba samotného Ferdinanda Brokoffa.<ref>BLAŽÍČEK, str. 59</ref>
 
Byl nejnadanějším členem rodiny Brokoffů a velmi brzy se podílel na práci rodinné dílny, což se projevilo na zvýšené kvalitě sochařského díla. Ačkoliv většinu soch z &nbsp;Brokoffovy dílny signoval obvykle její majitel, otec Jan, je nesporné, že řadu prací nejen pro Karlův most prováděli jeho synové. Později Ferdinand označoval své práce z kamene slovy FECIT BROKOFF, BROKOF nebo monogramem. <ref name=":1" /> Poprvé se jeho jméno objevilo na sochách atlantů v průčelí [[Morzinský palác|Morzinského paláce]] roku 1714. <ref>BLAŽÍČEK, str. 58</ref>
 
=== Praha ===
==== Sochy z Karlova mostu ====
{{Podrobně|Sochy na Karlově mostě}}
V českém prostředí jsou známy především jeho [[sochy na Karlově mostě]]. Ferdinandu Maxmiliánovi je připisováno autorství či spoluautorství u &nbsp;devíti plastik [[Karlův most|Karlova mostu]], včetně asi nejpopulárnějšího sousoší [[Trinitáři|trinitářských]] svatých Jana z Mathy, Felixe z Valois a sv. poustevníka Ivana, lidově zvaného podle strážce žaláře ''Turek na Karlově mostě''. Na sousoší jezuitského misionáře sv. Františka Xaverského, neseného figurami Černocha, Inda a Číňana vytesal tehdy třiadvacetiletý Brokoff klečící figuru s &nbsp;autoportrétem. Další jeho plastikaplastikou, objednanáobjednanou jezuitskou kolejí jako protějšek sv. Xaveria pro Karlův most, bylo sousoší sv. Ignáce z Loyoly na zemské sféře nesené ženskými figurami, personifikacemi, tehdy známých čtyř světadílů, mezi dvěma ležícími Maury s nápisovými štíty. Tato největší skulptura celého mostu, se z &nbsp;větší části zřítila při povodni v &nbsp;roce [[1890]] do [[Vltava|Vltavy]], byla několik let lovena ze dna a &nbsp;ukládána na břeh, ale již nebyla zpět na most osazena. Neúplný originál, na němž chybí postavy dvou jezuitských patronů, rekonstruoval [[Čeněk Vosmík,]]; je od roku 1908 vystaven v &nbsp;[[Lapidárium Národního muzea|Lapidáriu Národního muzea]] v &nbsp;Praze -Holešovicích.
 
* sousoší sv. Barbory se sv. Markétou a sv. Alžbětou ([[1707]]) – ''účast otce Jana a bratra Michala Brokoffa''
* socha sv. Vojtěcha ([[1709]]) – ''na mostě kopie, originál v [[Gorlice (Vyšehrad)|sálu Gorlice]] na [[Vyšehrad]]ě'', ''bývá připisována bratrovi Michalu Brokoffovi'' <ref>BLAŽÍČEK, str. 49</ref>
* socha sv. Kajetána (1709)
* sousoší sv. Františka Borgiáše ([[1710]]) – ''v současnostiroce nahrazováno2017 nahrazeno kopií''
* sousoší sv. Ignáce z Loyoly (1710–[[1711]]) – ''na mostě nahrazennahrazeno jiným sousoším, poškozený originál v [[Lapidárium Národního muzea|Lapidáriu Národního muzea]], k &nbsp;soše'' ''dochován model v [[Muzeum hlavního města Prahy|Muzeu hlavního města Prahy]]''
* sousoší sv. Františka Xaverského (1711) – ''na mostě kopie, originál v Lapidáriu Národního muzea''
* sousoší sv. Vincence Ferrerského se sv. Prokopem ([[1712]]) – ''v současnosti nahrazováno kopií''
Řádek 100:
 
==== Další realizace ====
* Nové Město, roh Vodičkovy a Navrátilovy, portál z domu U Hopfenštoků ([[1710]]) – ''dílo je připisováno také bratru Michalu Brokoffovi'' <ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = televize
| jméno = Česká
Řádek 109:
| datum přístupu = 2021-02-23
}}</ref>
* Hradčany, [[Schwarzenberský palác v Praze|Národní galerie - Schwarzenberský palác]], sousoší Herkula s Kerberem z Kolowratské zahrady (kol.kolem 1710)
* Malá Strana, Nerudova, [[Morzinský palác]], Maurové držící balkon, busty Dne a Noci na portálech, sochy čtyř světadílů na atice ([[1714]]), spojení architektury a sochařství
* Zlíchov, socha sv. Jana Nepomuckého u [[Kostel svatých Filipa a Jakuba (Zlíchov)|kostela sv. Filipa a Jakuba]] (po 1714)
Řádek 118:
* Smíchov, [[hřbitov Malvazinky]], sochy Salvátora, sv. Filipa a Jakuba v arkádách ohradní zdi (po 1715) ''– pocházejí ze zbořeného [[Kostel svatého Filipa a Jakuba (Arbesovo náměstí)|kostela sv. Filipa a Jakuba]] na Smíchově''
* Staré Město, [[kostel svatého Haštala]], dřevěné sochy Pašijového cyklu (Ukřižování, Nesení kříže, Bičování, Kristus v Getsemanech) (1716)
* Staré Město, [[kostel svatého Havla (Praha)|kostel svatého Havla]], oltář sv. Kříže, sochy evangelistů v rozích a andělé na oblouku v kapli Kalvárie ([[1719]]–[[1720]]) -– polychromované dřevo
* Staré Město, [[kostel svatého Jiljí (Praha)|kostel svatého Jiljí]], oltář sv. Kateřiny Sienské (kol.kolem 1720)
* Hradčany, [[bazilika svatého Jiří]], socha sv. Jana Nepomuckého s andílky nad portálem kaple ([[1721]]–[[1722]])
* Staré Město, [[kostel svatého Šimona a Judy (Praha)|kostel sv. Šimona a Judy]], výzdoba varhan ([[1723]]–[[1724]]) – ''dílna''
* Hradčany, Hradčanské náměstí, [[Mariánský morový sloup (Hradčany)|Mariánský morový sloup]] (1724–[[1731]]) – ''sochy Immaculaty, sv. Petra, Pavla, Karla Boromejského a Alžběty, ostatní sochy od'' ''[[Ignác František Weiss|Františka I. Weisse]], celé dílo bylo dokončeno až po smrti Ferdinanda Brokoffa''
* Staré Město, Dušní, [[Svatý Jan Nepomucký jako almužník|sousoší sv. Jana Nepomuckého jako almužníka]] u [[Kostel svatého Ducha (Praha)|kostela sv. Ducha]] (kol.kolem [[1725]])
* Malá Strana, Tomášská, dům U zlatého jelena, sousoší sv. Huberta s jelenem a tři busty imperátorů na atice ([[1723|1726]])
* Malá Strana, [[kostel svatého Tomáše (Praha)|kostel svatého Tomáše]], postříbřené plastiky sv. Augustina, Moniky a Ludmily na hlavním oltáři ([[1730]]) ''– původně jako modely pro větší sochy, ostatní sošky od [[Ignác Miller|Ignáce Millera]]''<ref name=":2" />
Řádek 131:
* [[Most (město)|Most]], alegorická socha Vzduchu z cyklu Živlů před magistrátem (1715–[[1718]]) ''– původně na pilířích zbořené radnice, ostatní sochy cyklu od Jana Brokoffa''
* [[Kounice]], sochy dvou mouřenínů před vstupem do [[Kounice (zámek)|zámku]] (1718–[[1719]]) – ''sochy byly nahrazeny kopiemi a originály jsou vystaveny [[Národní galerie v Praze|Národní galerií]] ve [[Schwarzenberský palác v Praze|Schwarzenberském paláci]]''
* [[Petrovice (okres Rakovník)|Petrovice]] u Rakovníka, kostel Navštívení P. Marie, dřevěné sochy světců v nikách (kol.kolem [[1720]]) ''– od Brokoffa jsou sv. Matouš, Marek, Jan a Jan Nepomucký, ostatní prací dílny''
* [[Skřivany]], kostel sv. Anny, socha sv. Petra (po 1720) – ''v současnosti je socha zapůjčena do expozice [[Muzeum barokních soch|MUBASO]] v [[Chrudim]]i''
* [[Kovářov (okres Písek)|Kovářov]] na Písecku, [[Kovářov (okres Písek)#Socha sv. Jana Nepomuckého|socha sv. Jana Nepomuckého]] ([[1722]]) a [[Kovářov (okres Písek)#Sousoší Kalvárie|sousoší Kalvárie]] ([[1732]]) ''– sochy Kalvárie osazeny po sochařově smrti dílnou''
Řádek 141:
[[Soubor:Krzeszów, Bazylika Wniebowzięcia NMP (Aw58)SDC11411.JPG|náhled|150px|Krzeszów, socha Mojžíše]]
=== Polsko a Rakousko ===
* [[Vratislav (město)|Vratislav]], [[Kostel svaté Alžběty (Vratislav)|kostel sv. Alžběty]], náhrobek Johanna Georga Wolfa ([[1721]]–[[1723]]) – ''podle návrhu [[Joseph Emanuel Fischer von Erlach|Josepha E. Fischera z Erlachu]]''
* Vratislav, [[Katedrála svatého Jana Křtitele (Vratislav)|katedrála]], sochařská výzdoba tzv. Kurfiřtské kaple (do [[1722]]) – doklad práce s mramorem
* [[Krzeszów (Dolnoslezské vojvodství)|Krzeszów]], sochy Mojžíše a Papeže po stranách hlavního portálu [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Krzeszów)|baziliky]] [[Cisterciácké opatství Krzeszów|benediktinského kláštera]] ([[1728|1729]]–[[1730]]) – ''ostatní sochy vytvořeny snad podle Brokoffových modelů jeho žáky'' <ref name=":2" />
* [[Vídeň]], [[Kostel svatého Michaela archanděla (Vídeň)|kostel sv. Michala]] (Michaelerkirche), náhrobek Johanna Leopolda Trautsona (do [[1727]]) – ''podle návrhu [[Joseph Emanuel Fischer von Erlach|Josepha E. Fischera z Erlachu]],''
* Vídeň, [[Kostel svatého Karla Boromejského (Vídeň)|kostel sv. Karla Boromejského]] (Karlskirche), model pro hlavní oltář ([[1728]]) – ''oltář'' ''vytvořen v letech 1729–1730 vídeňskými řemeslníky, model se nezachoval''
 
== Fotogalerie ==
<gallery caption="Sochy z Karlova mostu">
Soubor:Sv. Barbora+.jpg|Sv. Barbora se sv. Markétou a sv. Alžbětou
Soubor:Charles Bridge statue, Prague pic1.JPG|Sv. Vojtěch (kopie na mostě)
Soubor:Kajetan Karluv most.JPG|Sv. Kajetán
Soubor:Charles Bridge St Francis Borgias.jpg|Sv. František Borgiáš (nyní sejmuto)
Soubor:Lapidarium NM sv.Ignac z L.JPG|Sv. Ignác z Loyoly (torzo v &nbsp;Lapidáriu NM)
Soubor:Lapidarium NM sv.Frantisek X.JPG|Sv. František Xaverský (originál v Lapidáriu NM)
Soubor:Charles Bridge St Vincent&Prokop.jpg|Sv. Vincenc Ferrerský se sv. Prokopem (nyní sejmuto)
Soubor:Praha-Karlův-most-svatý-Vít2014.jpg|Sv. Vít
Soubor:Charles Bridge statue, Prague pic4.JPG|Sv. Jan z Mathy se sv. Felixem z Valois a sv. Ivanem
</gallery>
 
Řádek 172:
Wien Michaelerkirche Epitaph 2.jpg|Náhrobek Johanna L. Trautsona, kostel sv. Michala, Vídeň
Katedra jana chrzciciela kaplica bozego ciala 03.jpg|Kurfiřtská kaple, katedrála ve Vratislavi
Krzeszów 14.JPG|Sochy Mojžíše a Papeže na průčelí baziliky v &nbsp;Krzeszowě
</gallery>
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Ferdinand_Maxmilián_Brokoff“