Fiat Panda: Porovnání verzí

| název = Fiat Panda

| obrázek = Fiat_panda_1_v_sst.jpg

| alt = Fiat Panda

| popisek = Fiat Panda (1980 – 19861980–1986)

| výrobce = [[FIAT (automobilka)|Fiat]]

| koncern = Fiat

| jména = Seat Marbella

| roky = [[1980]] — –[[{{CURRENTYEAR}}|dodnes]]

| výrobní místa = [[Itálie]], [[Španělsko]], [[Polsko]] — Panda II

| předchůdce = [[Fiat 133]]

| nástupce =

| třída = malé automobily

| karoserie =

| platforma =

| motor =

| převodovka =

| rozvor =

| délka =

| šířka =

| výška =

| hmotnost =

| kufr =

| nádrž =

| designer =

| příbuzné vozy = [[Fiat Nuova 500]]

| konkurence = [[Opel Agila]]

'''Fiat Panda''' je malý osobní automobil výrobce [[FIAT (automobilka)|Fiat]]. První generace Fiatu Panda, někdy nazývána též jako „stará Panda“, byla vyráběna v letech [[1980]] — –[[2003]] a druhá generace, nazývána jako „nová Panda“, se vyrábí od roku 2003 až do současnosti.

== Panda I (1980—20031980–2003) ==

Panda byla navržena jako „moderní selské auto“ : levná, jednoduchá a zároveň nenáročná na údržbu a používání. Vůz byl považován za odpověď na odpověď na další jednoduché malé automobily, jako byly třeba [[Citroën 2CV]] a [[Renault 4]]. Jeho krabicový tvar se stal inspirací pro většinu Fiatů 80. let.

Mnoho detailů prozrazuje, že Panda zastane práci užitkového vozidla: zadní sedadla byla nastavitelná v 7 polohách -– dala se i vyjmout, sedačky byly dobře omyvatelné a všechny skleněné plochy byly úplně ploché -– kvůli levné a nenáročné výrobě. To všechno dělalo z původní pandy ideálního společníka i do náročnějších podmínek, ale ani ostatní lidé nebyli ochuzeni -– Panda se vyráběla i se skládací střechou.

=== Panda 1.generace: [[1980]]-–[[1986]] ===

První Pandy byly vybaveny buď vzduchem chlazeným dvouválcem o objemu 652 cm³ (Panda 30), nebo vodou chlazeným čtyřválcem o objemu 903 cm³ (Panda 45). V září [[1982]] Fiat přidal do nabídky další motor -– vodou chlazený motor o objemu 843 cm³ (Panda 34) původem z Fiatu 850.

V roce [[1982]] se začal prodávat Fiat Panda 45 Super -– od ostatních verzí se lišil speciálním čalouněním, pětistupňovou převodovkou a novou mřížkou chladiče skládající se z pěti „tyček“. Ostatní modely se nové mřížky dočkaly až při dalších úpravách vzhledu. Podobný Fiatu Panda 45 Super byl Fiat 30 Super -– představen byl v únoru roku [[1983]] a nabízel také jiné čalounění, ale slabší motor. Od roku 1985 se v tehdejším dceřiném závodě [[SEAT|Seat]] ve Španělsku vyráběl na jeho základě model Marbella.

Brzy byla zahájena produkce Fiatu Panda 4×4. Představil se v červnu roku 1983 a poháněl ho motor o objemu 965 cm³ s výkonem 48 k (36 kW), který byl odvozen od automobilu [[Autobianchi A112]]. Ve své době byl revoluční -– žádné tak malé auto ještě nikdy nemělo pohon na všechna čtyři kola. Součástky, jako je spojka, diferenciál, převodovka a brzdy, dodávala rakouská firma [[Steyr-Puch]]. Konečná montáž probíhala v závodě v italském městě [[Termini Imerese]]. Model také dostal zesílený podvozek.

=== Fiat Panda I Mk.2.: [[1986]]-–[[2003]] ===

V lednu roku 1986 se Fiat Panda dočkal mnoha mechanických vylepšení. Motor o objemu 652 cm³ byl nahrazen výkonnějším motorem o objemu 769 cm³ (34k34 k) a motor o objemu 903 cm³ byl nahrazen motorem o objemu 999 cm³ (45 nebo 55k55 k -– verze 4×4). Oba agregáty byly součástí nové řady motorů [[FIRE]]. Upraveno bylo také zadní odpružení -– zadní listové pružiny byly nahrazeny modernějším nezávislým odpružením přes tuhou zadní nápravu (známé jako '[[Omega]]' nápravy). U verze 4×4 byla listová pera zachována, patrně proto, aby se nemusel celý podvozek předělávat.

Zlepšení se rovněž dočkal interiér a karoserie. „Kastle“ byla nyní pozinkovaná a lépe tak odolávala rzi. Avšak na spodním lemu dveří si nová verze nepolepšila -– rez se zde objevovala i nadále.

Duben [[1986]] byl svědkem uvedení nového vznětového motoru o objemu 1301 cm³ a výkonu 37k37 k standardně dodávaného s pětistupňovou převodovkou. Představen byl také dodávkový van, dodávaný jak se zážehovými, tak se vznětovými motory. Zadní okna byla nahrazena černým plastem a standardně se montovaly zadní dveře otvírající se vpravo. Na trzích, kde se jezdilo vpravo, nebyl van prodáván.

V roce 1987 se začala prodávat nová verze Panda Young. Její motor OHV o objemu 769 cm³ měl stejný výkon 34k34 k (25kw25 kW) jako sofistikovanější 769 cm³ FIRE jednotka. Nedlouho poté se představil Fiat Panda 4×4 Sisley, který byl založen na standardním Fiatu Panda 4×4, navíc však přidával metalický lak, sklonoměr, posuvnou střechu, bílou barvu kol, střešní nosič, stírače světlometů a nové čalounění.

V roce 1987 se Sisley díky své popularitě stal stálým modelem. Dvousedadlová [[Elettra]], představená roku 1990, byla kompletně poháněna elektrickou energií. Baterie nahradily zadní sedadla a motorový prostor obsadil elektromotor o výkonu 18k18 k (13kw13 kW). Převodovka a spojka zůstaly nezměněny. Všechny úpravy si však vyžádaly značné zvýšení hmotnosti až na 1150 kg, proto byly instalovány tvrdší tlumiče a účinnější brzdy. V roce 1992 se výkon zvětšil na 28,8 k a snížila se váha, ale Elettra byla ve srovnání se základní Pandou pořád výrazně těžší.

V roce 1991 se 2. generace Pandy dočkala faceliftu (nejviditelnější změna byla nová mřížka chladiče), nového čalounění a specifikace. Nové zákazníky uspokojila verze „Selecta“ s plynule měnitelnými převody a elektromagnetickou spojkou, dostupná buď s běžným 999 cm³ FIRE motorem (jednobodové vstřikování paliva a katalyzátorem) nebo s novým motorem 1108 FIRE (elektronické vstřikování paliva s třípásmovým katalyzátorem a výkonem 51 k (38 kW)). Dále následovala verze CLIX přinášející nové čalounění a standardně dodávanou pětistupňovou manuální převodovku.

Nabídka se nyní skládala z verzí 750 Young (769 cm³ ohv), 750 a 750 CLIX (oba 769 cm³ FIRE [[sohc]]), 900 Dance (903 cm³ ohv), 1000 Shopping, CLIX, CL Selecta a S (všechny s 999 cm³ sohc, které byly k dispozici s nebo bez [[SPI]] a katalyzátoru v závislosti na trhu), 1100 CL Selecta (1108 cm³ sohc s SPI) a 4x44×4 Trekking (999 cm³). Panda Elettra se už dále neprodávala.

'''Fiat Panda Elettra''' se v roce [[1990]] představil jako první{{Doplňte zdroj}} komerčně vyráběný [[elektromobil]]. Jednalo se o jednoduchý dvoumístný automobil se dvěma bočními dveřmi a výklopnou zadní stěnou. S rozměry 3380 × 1460 × 1445 mm se zařadil mezi nejmenší automobily sériově vyráběné v [[Evropa|Evropě]]. Pandu Elettru poháněl trakční [[elektromotor]] o výkonu 9,2 kW, s nimž dokázal jet až k rychlostní hranici 70 km/h a dojet 70-10070–100 km při rychlosti 50 km/h. [[Akumulátor]]y byly uloženy za předními sedadly namísto za zadními. Protože automobil vážil 1150 kg, v roce [[1992]] proběhla modernizace, při které byla snížena hmotnost o 50 kg a nepatrně zvýšen výkon elektromotoru. Automobil stál 125 000 franků.

Od roku 1996 byla Panda v důsledku zpřísněných bezpečnostních předpisů a velkým emisím postupně stahována z Evropských trhů, v ItálieItálii se však prodávala až do roku 2003. Celková doba prodeje 23 let učinila z Pandy jedno z nejdéle prodávaných aut. Většina aut 1. generace již nejezdí, protože podlehla rzi, avšak 2. generace se v Evropě pořád těší relativně velké oblibě, především v Itálii a [[Spojené království|Velké Británii]]. I když Panda nikdy nebyla tak populární jako kultovní [[VW Beetle]] a [[Citroën 2 CV]], našla si spousty majitelů kvůli své robustnosti, dostupnosti, jednoduchosti a také nízké ceně.

== Panda II (typ 169) 2003-20122003–2012 ==

Nová Panda používá stejnou podvozkovou platformu jako [[Fiat Nuova 500]] a vyrábí se ve stejném městě —– v [[Tychy|Tychách]] v [[Polsko|Polsku]]. Stejně jako on získala i Panda titul Auto roku v roce [[2004]]. V nabídce je jako pětidveřový [[hatchback]] s pohonem předních kol. Už v roce [[2007]] slavila automobilka milion vyrobených vozů. Byla koncipována jako auto do města, proto má malý poloměr otáčení, pouze 4,75 m. Prodává se i sportovní Panda 100HP s tvrdším

podvozkem a vyšším výkonem a crossover Panda Cross s pohonem [[Pohon všech kol|4x44×4]].

Typ je postaven na podvozkové platformě společné pro Fiat 500, Lancii [[Lancia Ypsilon|Ypsilon]] a Ford [[Ford Ka|Ka]], je trochu nižší, delší a širší než předchůdce. Vyrábí se v továrně Alfa Romeo v Pomiglianu u Neapole pro zachování zaměstnanosti v jižních regionech Itálie, zatímco závod v polských Tychách se soustředil na výrobu Fiatu 500. Používaly se dvouválcové benzínové motory Twin Air 964 cm³ a 875 cm³ s turbem, čtyřválce Fire 1242 cm³ a diesel Multijet 1248 cm³. Od roku 2015 splňují všechny motory emisní normu Euro 6. Zážehové motory s označením Natural Power jsou upraveny pro spalování zemního plynu ([[Stlačený zemní plyn|CNG]]). Nejsilnější motorizace jsou možné i s pohonem všech čtyř kol (4x44×4).

Zatímco v roce 2011 získal vůz čtyři hvězdičky bezpečnosti v testu NCAP <ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref>, v roce 2018 získal stejně vybavený vůz nula hvězdiček .<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> .