Zakarpatská oblast: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
m drobná redakce značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 7:
| popisek mapy = Zakarpatská oblast na mapě Ukrajiny
| mapa2 = Zakarpattia province location map.svg
| popisek mapy2 = Slepá mapa s vyznačením hranic
| součást státu = {{Vlajka a název|Ukrajina}}
| forma administrativní jednotky = [[Seznam oblastí na Ukrajině|oblast]]
| dělení jednotky = 6 [[
| rozloha = 12 777 km<sup>2</sup><br /> 23. místo v rámci Ukrajiny
| počet obyvatel = 1 258 155 ([[2020]])<br /> 17. místo v rámci Ukrajiny
Řádek 18:
| národnosti = [[Ukrajinci]] 80,5 %, [[Maďaři]] 12,1 %, [[Rusíni]] 0,8 %, [[Rumuni]], [[Rusové]], [[Romové]], [[Slováci]]
| hlavní město = [[Užhorod]]
| titul představitele = předseda oblastní
| představitel = Igor Bondarenko {{Fakt/dne|20190707222800}}
| titul představitele 2 = předseda oblastní rady
Řádek 31:
== Dějiny ==
{{viz též|Podkarpatská Rus}}
Od [[10. století]] až do počátku [[20. století]] bylo území Zakarpatské oblasti součástí [[Uhersko|uherského
== Geografie ==
[[Soubor:Червоні карпатські гори.jpg|náhled|220px|Karpatská Biosférická Rezervace]]
Oblast hraničí na západě se [[Slovensko|Slovenskem]], na jihu s [[Maďarsko|Maďarskem]] a [[Rumunsko|Rumunskem]], na severu krátce s [[Polsko|Polskem]] a na severovýchodě s [[Lvovská oblast|Lvovskou]] a [[Ivanofrankivská oblast|Ivanofrankivskou oblastí]] Ukrajiny. Povrch se zvedá od [[Panonská pánev|Panonské nížiny]] na jihozápadě k vrcholkům [[Karpaty|Karpat]] na severovýchodě; na východní hranici oblasti se tyčí nejvyšší hora Ukrajiny [[Hoverla]] (2061 m). Nejvýznamnější řekou je [[Tisa]], která pramení nedaleko Rachova a tvoří značnou část jižní hranice oblasti (s Rumunskem a Maďarskem). I ostatní významnější řeky – [[Uh]] (''Už''), [[Latorica]], [[Rika]], [[Tereblja]] a [[Teresva (řeka)|Teresva]] – patří do jejího povodí.
=== Krajní body ===
Krajními body oblasti jsou
=== Administrativní členění ===
Zakarpatská oblast se od svého vzniku (mimo přechodné změny v [[1960–1969|60. letech]])
=== Města a obce ===
V Zakarpatské oblasti je 11 měst, 19 [[sídlo městského typu|sídel městského typu]] a 579 vesnic. Následující tabulka podává přehled všech měst a větších sídel městského typu (kurzívou). Tučně jsou vyznačena města oblastního významu. Vesnice nejsou v přehledu zahrnuty, i když některé mají více než 5000 obyvatel (např. [[Dovhe]], [[Ilnycja]] či [[Koločava]]
[[Soubor:Озеро "Синевір." Автор Барановська Ольга.JPG|náhled|220px|Jezero [[Siněvir]]]]
[[Soubor:Rakhiv, Zakarpats'ka oblast, Ukraine, 90600 - panoramio.jpg|náhled|220px|Město Rachov]]
{| class="wikitable sortable"
! Město
! Ukrajinské jméno
! Ruské jméno
! Maďarské jméno
! Rusínské jméno
! Obyvatel<ref>Odhad k roku 2006.</ref>
|-
Řádek 281:
=== Železnice ===
Železniční síť Zakarpatí je určena jednak hornatým reliéfem, jednak někdejší příslušností k [[Uhersko|Uhrám]], kdy byly tratě směrovány od [[Budapešť|Budapešti]]. Z toho důvodu například největší města Užhorod a Mukačevo nejsou železnicí
Hlavní magistrálou je elektrifikovaná dvoukolejná [[železniční trať Lvov – Stryj – Čop]] ze [[Lvov]]a ([[Lvovská oblast]]) přes [[Volovecké sedlo]] a [[Mukačevo]] do [[Čop]]u, která je součástí [[Panevropské koridory|5. panevropského dopravního koridoru]]; z Čopu vedou frekventované hraniční přechody na [[Slovensko]] ([[Čierna nad Tisou]]) a do [[Maďarsko|Maďarska]] ([[Záhony]]). [[Ukrzaliznycja|Ukrajinské železnice]] zde provozují rychlíky do různých míst Ukrajiny, do [[Moskva|Moskvy]] a několika středoevropských měst<ref>[http://uz.gov.ua/index.php?m=services.transppl.ScheduleOra&f=ScheduleOra.Stan&T2=20115&lng=uk Ukrzaliznycja: Jízdní řád pro stanici Čop-pas.]</ref> a je zde velmi silná nákladní doprava. Z Čopu vychází také trať do [[Užhorod]]u (kde jsou ukončeny některé rychlíky z vnitrozemí), pokračující údolím Uhu přes [[Perečín]] a [[Užocký průsmyk]] dále směrem na Lvov.
Další osou je jednokolejná neelektrifikovaná [[železniční trať Baťovo – Královo nad Tisou]], na niž navazuje trať [[Královo nad Tisou]] – [[Chust]] – [[Teresva]] – [[Solotvina]] – [[Velký Bočkov]] (poslední není v provozu od r. 1995); úsek [[Teresva (obec)]] – [[Trebušany]] vede [[Peážní trať|peáží]] přes rumunské [[Sighetu Marmației]], přičemž osobní a většinou i nákladní doprava je v peážním úseku v současnosti zastavena a osobní vlaky tak končí na jedné straně v [[Solotvina|Solotvině]], na druhé v Rachově; úsek [[Rachov]] – [[Jasiňa]] – [[Ivanofrankivská oblast]] je tak izolovanější. V provozu jsou také odbočky z [[Královo nad Tisou|Králova nad Tisou]] do [[Ďakovo|Ďakova]] s hraničním přechodem do rumunského [[Halmeu]], z [[Baťovo|Baťova]] do maďarského [[Eperjeske]], z Užhorodu do slovenských [[Maťovce|Maťoviec]] (víz [[Železniční trať Užhorod – Haniska pri Košiciach]])
=== Silnice ===
|