Wikipedie

Jindřich Vaňha: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Hana Vaňhová
cv, uu
Řádek 1:
{{Urgentně upravit|20210223185854}}
 
'''Narozen 8.12. 1889''' v Holešovicích otci Karlu Velkému Vaňhovi (rybář a převozník) a Alžbětě, roz. Buriánové.
 
'''Zemřel r. 1961''' v Sydney.
 
{{copyvio část|zdroj=https://www.euro.cz/byznys/ryba-rybe-povidala-892438}}
Jindřich se měl ale původně vydat jinou cestou. V mládí studoval sochařství, láska k vodnímu živlu však nakonec zvítězila i u něj. Počátkem 20. století se začal věnovat obchodu s rybami, podnikl četné cesty po Evropě, Severní i Jižní Americe a seznámil se s moderními způsoby zpracování a skladování mořských tvorů. Brzy si uvědomil, že by do Čech šlo dovážet mnohem větší množství ryb. Bylo k tomu ale nutné naučit Čechy jíst pokrmy oblíbené v přímořských státech. K tomu vedla jediná cesta: dostat mořské produkty přímo k zákazníkům.
 
Po první světové válce, v níž byl těžce raněn, se pustil sám do podnikání a v budově bývalého zemědělského poplužního dvora čp. 21, který byl roku 1890 přeměněn na restauraci, začal provozovat svůj podnik.
Řádek 19 ⟶ 21:
Jindřich byl již jako mladý skálopevně přesvědčen o tom, že rybí maso je zdravé, chutné a laciné a lidé nemají dostatek znalostí. Tyto myšlenky ho už nikdy neopustily a po celý svůj život se důsledně snažil, aby lidem přednosti rybí stravy vysvětlil, což se mu velmi dařilo.
 
{{copyvio část|zdroj=https://www.euro.cz/byznys/ryba-rybe-povidala-892438}}
Za Vaňhovými podniky stály zpracovatelské závody, rozsáhlý velkoobchod rybami, zahraniční kontakty, a dokonce i pronajaté námořní rybářské lodě. Pro jeho firmu pracovala široká síť obchodních zástupců v mnoha přímořských státech od Baltu a Severního moře až po Jadran. Vlastnil i letadla, kterými byl schopen přepravovat ryby v tom nejčerstvějším stavu.
 
{{copyvio část|zdroj=http://zpravy.org/1/2014/12/Rybarna.htm}}
Posílen úspěchem vybudoval Jindřich pak ve třicátých letech 20. století celou síť prodejen ryb a rybích bufetů v řadě pražských čtvrtí i v dalších českých a moravských městech. Tyto prodejny však provozují jeho dva bratři Karel a Jan a jejich otec Karel Velký.
 
Buduje další restauraci u dnešního Výstaviště. Velká restaurace v místě dnešního Planetária s tanečním parketem a orchestrem nabízela bohatý sortiment rybích pochoutek a stala se pro Pražany vyhledávaným místem.
 
V roce 1934 otevírají svoji slavnou a jedinečnou Rybárnu v pasáži Jalta na Václavském náměstí č. 43, která se okamžitě stala výkladní skříní firmy a neodmyslitelnou součástí centra Prahy. Velkou atrakcí byla především akvária, kde si příchozí mohl přímo vybrat vodního tvora, který skončí na jeho talíři. S provozním zázemím zákazník vůbec nepřišel do styku, protože byly umístěny do rozsáhlého podzemí.
 
Jindřich byl na restauraci, jejímž největším magnetem byly recepty z celého světa, patřičně hrdý a dokonce o ní napsal:
 
“ O podniku mohu s pýchou prozraditi, že jest i za hranicemi tak znám a vážen, že jsem byl již několikrát vyzván, abych založil v cizině podobný”.
 
V éře první republiky představovala jeho rybárna výsostný pojem a to nejenom v Praze. Navíc se nacházela na místě, které bylo tehdy jediným slavným pražským bulvárem, a tudíž měla možnost se denně předvést nemalému množství lidí, kteří tudy procházely. Celá koncepce neměla po obchodní a podnikatelské stránce chybu. Do Václavského náměstí byly umístěné lákavé prosklené výkladce s nabídkou studeného bufetu. Na levé straně pasáže byla rybí restaurace, vpravo Baltic Grill a celý komplex uzavíral teplý bufet. Interiér byl svou výzdobou udivující, v čele na zdi byla kopie obrazu z roku 1934 od F.X. Diblíka. Tento originál je stále majetkem vnučky Jana Vaňhy Hany, který ho nechal zhotovit.  V rybárně však z nějakého důvodu namalovaly loďky dvě. Nechyběly výmalby vod, rybníků, všemožných ryb a dalších vodních živočichů. Jakýsi pamětník vzpomínal, že v teplém bufetu bylo možné vidět už tehdy výrobu pravých českých hranolků na jakémsi pohyblivém pásu, nad kterým sálalo horko a syrové bramborové hranolky opékalo. Nad vchodem do restaurace se třpytil veliký model stříbrné plachetnice. Vynikající obsluha v celém rybím komplexu byla samozřejmostí.
 
Ze vzpomínek současnosti :
Řádek 41 ⟶ 33:
''Sedávali tam vip bolševici a nechávali si nosit do toho úžasného prostředí točenou desítku Staropramen vedle z bufetu a z Václaváku klobásu na tácek…"''
 
{{copyvio část|zdroj=https://www.euro.cz/byznys/ryba-rybe-povidala-892438}}
Počet provozoven se úspěšně rozrůstal i v dalších letech, což Vaňhům přinášelo čím dál větší slávu. Zároveň ale museli řešit problém, jak v podnicích udržet kvalitní úroveň. Pouze pro interní potřebu firmy Jindřich sepsal unikátní kuchařskou encyklopedii o čtyřech svazcích.
 
Dílo Rybí kuchyně, které vydal vlastním nákladem v omezeném počtu výtisků, mělo bezmála sedm stovek stran a obsahovalo přes tři tisíce různých receptů. V prvním svazku popsal Vaňha hlavně návody, jak ryby stahovat, vykosťovat a uchovávat, v dalším pak radí s přípravou jíšek, polévek a omáček. Třetí kniha se věnuje studené kuchyni (marinádám a salátům) a poslední rakům, korýšům, měkkýšům a želvám. Vše je navíc doplněno praktickými pokyny, pravidly správné výživy a glosářem.
 
Soubor vyšel poprvé při příležitosti desátého výročí založení Vaňhova podniku, a i když lze s některými tvrzeními autora polemizovat, po kulinářské stránce se jedná o unikátní dílo. Brzy se dostalo i mezi laickou veřejnost a dočkalo se několika reedic.
 
Podniky přečkaly válku, roku 1948 byly ale znárodněny a Jindřich se rozhodl emigrovat. Stačil se ještě rychle rozvést se svou ženou Marií Magnusovou a utekl do Německa, kde pracoval jako poradce firmy Nordsee a začátkem 50. let přesídlil do Austrálie a spolu se synem podnikal v oblasti výroby rybích pokrmů. Zemřel roku 1961 v Sydney.
 
Vyhlášený rybí restaurant na Václavském náměstí se změnil na restauraci II. cenové skupiny a jeho sláva postupně pohasínala. Z nabídky zmizely mořské speciality a změnilo se i vnitřní vybavení. Přesto si podnik dlouhá léta udržel jistou část atmosféry, kterou dotvářela i původní kovová plachetnice nad vchodem a stříbrné příbory s logem Vaňhovy rybárny.
 
Když komunisté majetek rodiny Vaňhů znárodnili, stala se z rybárny prodejna a restaurace II. cenové skupiny. a jeho sláva pomalu pohasínala. Z nabídky zmizely mořské speciality a změnilo se i vnitřní vybavení. Přesto si podnik dlouhá léta udržel jistou část atmosféry, kterou dotvářela i původní kovová plachetnice nad vchodem a stříbrné příbory s logem Vaňhovy rybárny. Několik roků byla tolerována i veliká zvláštnost, kterou bylo to, že si lidé mohli objednat u Vaňhů (jak se tam nikdy nepřestalo říkat) objednat a odnést domů štědrovečerní menu, které se 24. prosince odpoledne v původní šatně k restauraci vydávalo v podobě dokonalé rybí polévky, smaženého kapra, výrobků studené kuchyně a dokonce rybích míst. Několik roků to v nemalém počtu pražských rodin patřilo k vánočním zvykům Štědrého dne.
 
Podnik definitivně zanikl v roce 1989.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Jindřich_Vaňha“