V raném období [[Starověké Řecko|starověkého Řecka]] byli čelní úředníci různých [[městský stát|městských států]] nazýváni archonty. Slovo bylo používáno během celé řecké minulosti a v obecnějším významu pro označení osob v čele různých spolků apod. nebo i úředníků [[Starověký Řím|římské]] správy.
V [[Athény|Athénách]] se vyvinul systém tří archontů, nazývaných Archónarchón Epónymosepónymos, Archónarchón Polémarchospolémarchos, a Archónarchón Basileosbasileos. Původně byli voleni z řad [[aristokracie]] každých deset let. Během tohoto období byl Archón Eponymos zodpovědný za civilní správu města, Polémarchos byl velitelem armády a Archón Basileos zodpovídal za veřejné náboženské obřady. Po roce [[683 př. n. l.]] byli archonté voleni již pouze na jeden rok a tento rok byl nazýván po Archontu Eponymovi. Po roce [[487 př. n. l.]] začal být úřad přístupný losem každému občanovi Athén, následkem čehož poklesl význam archontů – Polémarchovi byla odebráno velení nad armádou ve prospěch [[stratég]]ů – generálů a dále zastával pouze drobné náboženské úkoly, Archón Epónymos byl nadále titulární hlavou athénského státu, ale s omezenými pravomocemi. Archónům při jejich službě asistovali pomocníci nazývaní [[thesmosthét]]i. Po roce [[457 př. n. l.]] se bývalí archonté automaticky stávali doživotními členy [[Areopág|Areopagu]], avšak ani toto shromáždění nemělo v té době významné politické postavení.
