Jaroslav Mihule: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Doplnění podle nových podkladů.
m →‎Dílo: přehledné zpracování životního díla
značky: revertováno problematické ISBN editace z Vizuálního editoru
Řádek 37:
 
== Dílo ==
 
 
'''Knihy'''
 
Symfonie Bohuslava Martinů (Praha, SNKLHU 1959);
 
Bohuslav Martinů v obrazech (Praha, SPN 1964);
 
Bohuslav Martinů. Profil života a díla (Praha, Supraphon 1974);
 
Bohuslav Martinů (Praha, SHV 1966; česky, německy, francouzsky, anglicky, rusky);
 
Bohuslav Martinů (Praha, Orbis 1972; německy, francouzsky, anglicky, italsky, švédsky, španělsky);
 
Boguslav Martinu (Moskva, Izd. Muzyka 1981);
 
Martinů – osud skladatele (Praha, Karolinum 2002, 626 str.);
 
Bohuslav Martinů - los encuentros en su vida y en su obra. Buenos Aires, Centro Cultural J. A. Comenius, traducción de Helena Voldan, 2007;
 
Malý průvodce životem a díle Bohuslava Martinů. Městské muzeum a galerie Polička 2008;
 
A Concise Guide to the Life and Work of B. Martinů. Městské muzeum a galerie Polička 2008;
 
Petit guide de la vie et de l’oeuvre de Bohuslav Martinů. Městské muzeum a galerie Polička 2008;
 
Ein kleiner Führer durch das Leben und Werk Bohuslav Martinůs. Městské muzeum a galerie Polička 2008;
 
Gymnastika jako tvůrčí akt. Viléma Novotná a kolektiv. Karolinum Praha 2012 (spoluautor);
 
Bohuslav Martinů Símbolo y música. I.S.B.N. 978-987-9484-32-6. 2013. 550 p. Traducción de Helena Voldan. Buenos Aires: Ekumene, Comenius Cultural Center. Colección ''Ars Bohemia,'' dirigida por Prof. Helena Voldan. Impreso en la Argentina;
 
Hudební eseje a morality. Městská knihovna Polička a Argo Praha 2015, 370 str.
 
Tinnitus 1930-2010. Karolinum Praha 2016, 456 str.
 
Otázky hudební estetiky. Univerzita Karlova - Pedagogická fakulta Praha 2016, 198 str.
 
Martinů - osud skladatele. Karolinum Praha 2017, 567 str., druhé, přepracované vydání;
 
 
'''Studie'''
 
K ohlasu teoretické harmonie Otakara Hostinského (in: sborník Pocta Hostinskému, Brno,  ČMS 1982, s. 129–132);
 
Kreativní reakce na hudební dojmy (s J. Hlavsou a A. Stránským, Československá psychologie 27, 1983, s. 39–49);
 
Několik subjektivních meditací nad Leošem Janáčkem a zázraky jeho hudby (Opus musicum 20, 1988, č. 9, s. 270–277; pro program Théâtre National Opéra de Paris, Cycle Janáček – Katia Kabanova, Palais Garnier);
 
Tvořivost, mozek a hudba. In Tvořivost jako základní dimenze moderní hudební pedagogiky. Sborník z mezinárodní hudebně pedagogické konference, konané dne 19.4.1992 na PedF UK v Praze. Praha : PdF UK, 1992, str. 5-11. ISSN 086-156X.
 
Vzdělání a mravnost (Pedagogická orientace 1993, č. 6, s. 4; úvodní slovo k zahájení 7. světového kongresu srovnávací pedagogiky);
 
Poznámky ke kritickému vydání Janáčkova díla (řada E, svazek 1 a 2; Die Musikforschung 46, 1993, s. 349–351);
 
Hus a hudba jeho doby (in: sborník sympozia „Jan Hus mezi epochami, národy a konfesemi“, Bayreuth 25. 9. 1993, Praha, Česká křesťanská akademie 1995, s. 328–330);
 
Ariane et le réalisme magique (in: svazek studií k nastudování opery Martinů Ariadna ve Štrasburku – Les programmes de l’Opéra du Rhin, Strasbourg 1996, s. 56–59);
 
Einige Bemerkungen zu den religiösen Aspekten im Werk von Bohuslav Martinů. In: Aspekte der Musik, Kunst und Religion zur Zeit der Tschechischen Moderne. Martinů Studien Band 2, herausgegeben von Aleš Březina. Peter Lang Bern 2009 (S. 103-112);
 
Opožděná meditace nad výstavou a tvorbou Petra Helbicha. Harmonie 7/2014, 20. 6. 2014, str. 26
 
Jarmila Novotná, Fred. E Kopetzky a návštěva z Prahy. Harmonie, září 2015, str. 22-25.
 
Karla Hartl, Vítězslava Kaprálová - Dopisy domů. Recenze. Opus musicum, 47/2015, č. 6, str. 102-103
 
La pansofía de Comenius vista hoy. In: J. A. Comenius, Preludio de la pansofía, ed. Helena Voldan, Buenos Aires : Ekumene 2015 (pp. 15-19);
 
Karla Hartl, Vítězslava Kaprálová - Dopisy domů, Dopisy láskám, Dopisy přátelům. Hudební věda
 
Iša Popelka, rodák poličský. Nekrolog. Harmonie, 1. 5. 2020.
 
 
'''Učebnicové publikace (hudební výchova, hudba a tělovýchova)'''
 
Poslechové skladby pro 6.–9. ročník základní devítileté školy (s kolektivem, Praha, Supraphon 1977);
 
Hudební výchova pro 6. ročník experimentálních základních škol (s M. Střelákem, Praha, SPN 1978);
 
Hudební výchova pro 7. ročník experimentální základních škol (s P. Jurkovičem, Praha, SPN 1979);
 
Hudební výchova pro 6. ročník základních škol (s M. Střelákem, Praha, SPN 1981);
 
Hudební výchova pro 7. ročník základních škol (s P. Jurkovičem, Praha, SPN 1982);
 
Didaktika rytmické gymnastiky (s D. Šťastnou, učební text FTVS, Praha, UK 1984; cena rektora UK);
 
Hudba a její svět ( pro 1. až 4. ročník střední ped.školy, Praha, SPN 1985, 496 str.);
 
Hudební výchova pro osmý ročník základní (občanské) školy (s I. Poledňákem a P. Mašlaněm, Praha, Fortuna 1994, další vydání);
 
Hudební výchova pro 9. ročník základní školy a pro víceletá gymnázia (s P. Mašlaněm a F.  Mourycem, Praha, Fortuna 1992).
 
Hudba v tělesné výchově starších žen (in: Nora Buddeusová a kol.: Cvičení starších žen, Praha, Olympia 1980, s. 21–24);
 
Hudba a pohyb v praxi tělesné výchovy s přihlédnutím k výuce osob se specifickými potřebami. In: Novotná, Viléma, a kol., Programy gymnastiky a tance, Praha Karolinum 2020, str. 61-73. <nowiki>ISBN 978-80-246-4619-0</nowiki> (pdf).
 
=== Činnost veřejná a společenská ===
V letech 1954–1959 pracoval jako korepetitor v Československém státním souboru písní a tanců, pro nějž složil několik skladeb. Od roku 1959 je celoživotně spjat s Fakultou tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, kde působil jako lektor, odborný asistent, docent a profesor; vyučoval zde řadě s hudbou spjatých disciplín, a to jak teoretických (dějiny a teorie hudby, přednášky o komunikaci, kreativitě), tak praktických (pohybová skladba). Jeho skladatelská činnost se váže zejména také k tomuto působišti (autor několika spartakiádních skladeb a skladeb pro studenty Fakulty tělesné výchovy a sportu UK pro mezinárodní Večery družby, mnoha kompozic pro vystoupení v gymnastice moderní i sportovní apod.). Doktorát získal na Pedagogické fakultě UK, kde v devadesátých letech a znovu po roce 2010 byl pozván přednášet dějiny hudby 20. stol. a hudební estetiku.
Řádek 42 ⟶ 140:
Od roku 1953 spolupracoval více než po čtyřicet let s rozhlasem, zejména s redakcemi hudební, hudebně vzdělávací, školskou apod.; připravil velkou řadu průvodních textů ke gramofonovým deskám, zvláště věnovaným hudbě Martinů. Publicisticky aktivní v různých listech a periodikách, zejména to byly Hudební rozhledy (např. v sérii článků na obranu státní hymny v letech 1994–2007 apod.), Opus musicum,  Lidová tvořivost, Gramorevue, Národní divadlo, Zprávy Společnosti Bohuslava Martinů, Taneční listy, Czechoslovak Life, Mitteilungen der Paul Sacher Stiftung a j).
 
Stal se iniciátorem Společnosti Bohuslava Martinů, členem správní rady Fondation Martinů se sídlem v Basileji ve Švýcarsku a místopředsedou podobné rady Nadace Bohuslava Martinů v Praze, členemdále radykrátký Nadacečas Zdenkyčlenem Podhajské,rady Nadace Milady Horákové, apod.Nadace BylZdenky Podhajské, členem výboru francouzsko-české společnosti Association pour la musique et l´art Tchécoslovaque se sídlem v Paříži, čestným členem Dvořák Society v Londýně a Mouvement Janáček v Paříži. Byl zván k přednáškové činnosti na amerických univerzitách (1989 a 1990 Washington University v St. Louis, Missouri, v roce 1991 Vassar College, a Bard College ve státě NY a v Princetonu, NJ), 1990 se zúčastnil muzikologické konference pořádané Sorbonnou Paris 3, v roce 1991 abyl pozdějipozván bývalk zvánpřednáškám ko vystoupeníKomenském na Technische Universität v Karlsruhe (Institut für angewandte Mathematik), reprezentoval Univerzitu Karlovu v Basileji, Londýně (University of London), Aarhusu, Terstu, Římě apod. V roce 2003 pozván přednášet na letní školu Central European University v Budapešti (tematický okruh Crossing the Boundaries: Music as the Expression of Social and Political Ideas in Modern East-Europe), 2006 do nizozemského Hilversumu na třídenní seminář věnovaný Bohuslavu Martinů apod.
 
== Ocenění ==
BylZískal oceněn cenoucenu Zdeňka Nejedlého za knihu Bohuslav Martinů, profil života a díla (Praha, Supraphon 1972) a jako spoluautor získal cenu rektora UK za text Dagmar Šťastná - Jaroslav Mihule, Didaktika rytmické gymnastiky (Praha, UK 1984). Byl vyznamenán zlatou medailí Univerzity Karlovy (1994), cenou Classic ´95 za životní dílo (1995) a v roce 2015 mu byl udělen Pamětní list Města Poličky a Pamětní list Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Jako první získal Cenu Nadace Bohuslava Martinů "Za celoživotní zásluhy při vědeckém zhodnocení, šíření a uplatnění díla Bohuslava Martinů" (2018). V květnu 2019 mu předal starosta města Poličky diplom o čestném občanství a klíč od města.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Holá
| jméno = Monika
Řádek 108 ⟶ 206:
* Doležal, Miloš - Štourač, Jiří: Rozhovor s Jaroslavem Mihule (Revolver Revue leden 2005, č. 57, s. 225–227).
* <!-- [http://web.ceu.hu/sun/sun_2003/CV/jaroslav_mihule_2003.htm] -->
 
*017)
* Vondrovicová, Kateřina: Jaroslav Mihule „Martinů - Osud skladatele“ (Hudební rozhledy 2018/03)
* Kettnerová, Lucie: Jaroslav Mihule a Univerzita Karlova (Forum 41/2018, s. 48–49).
* Holá, Monika: Jaroslav Mihule - Martinů, Osud skladatele (Opus musicum 49/2018, No. 3, s. 101–103).
* Holá, Monika: Jaroslav Mihule - Martinů, Fate of the Composer (Martinů Revue, Sept. - Dec. 2018/Vol. XVIII/No.3
* Hudební vědu jsem si nevybral. Autobiografická kapitola. Harmonie 2. 3. 2020, s. 52–55.
 
=== Externí odkazy ===
* {{NK ČR|jk01081409}}
* <nowiki>http://worldcat.org/identities/lccn-n82106213/</nowiki> uvádí 80 prací ve 212 publikacích v 9 řečech a v 1 082 knihovních sbírkách
* {{ČHSOI|1003381|Jaroslav Mihule}} (autor Ivan Poledňák)
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Ruml
| jméno = Ivan
| odkaz na autora = Ivan Ruml
| titul = Jaroslav Mihule, muzikolog, autor publikací o Bohuslavu Martinů
| url = https://vltava.rozhlas.cz/jaroslav-mihule-muzikolog-autor-publikaci-o-bohuslavu-martinu-5017566
| místo =
| datum vydání = 2016-01-08
| datum přístupu = 2018-08-20
| vydavatel = [[Český rozhlas]]
}}
* Stanislava Střelcová: ''Jaroslav Mihule, člověk, který se nebál''. Harmonie, 21. prosince 2020. [https://www.casopisharmonie.cz/komentare/jaroslav-mihule-clovek-ktery-se-nebal.html Dostupné on-line]
 
{{autoritní data}}
* Hejzlar, Tomáš: Jaroslav Mihule o životě a jeho proměnách (Haló noviny 16. 12. 2005, s. VIII).
* Someš, Jaroslav: Jaroslav Mihule - Hudební eseje a morality (Hudební rozhledy 11/2015, r. 68 s. 54).