Wikipedista:Martin wolf/Pískoviště: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značka: revertováno
Bez shrnutí editace
značka: revertováno
Řádek 22:
V roce [[1913]] se ke studiu na pražskou akademii přihlásil, přijímací zkoušku dělal u prof. [[Josef Loukota|Josefa Loukoty]] a přesto, že neměl střední školu byl přijat. Zprvu studoval tzv. přípravku u prof. J. Loukoty a [[Vlaho Bukovac|Vlaho Bukovace]]. Jeho studium přerušila probíhající [[První světová válka|1. světová válka]] a tak roky [[1917]] a [[1918]] strávil a vojně. Na akademii se vrátil po vzniku [[Československo|ČSR]] a dál se školil u prof. [[Maxmilián Pirner|Maxmiliána Pirnera]], u něhož v roce [[1922]] i akademii absolvoval. Během pražských studií byl členem spolku [[Detvan (spolek)|Detvan]] a spřátelil se s mnoha slovenskými výtvarníky, kteří zde studovali, například [[Janko Alexy|J. Alexi]], [[Miloš Alexander Bazovský|M. A. Bazovský]], J. Koreszka<ref>[https://cs.isabart.org/person/2404 Informační systém abART:Julius Koreszka]</ref> a jiní. Polkoráb se spřátelil i s [[Ján Borodáč|Jankem Borodáčem]], který v Praze studoval herectví a přátelství jim vydrželo po celý život.
V roce 1922 se Štefan Polkoráb vrátil na [[Slovensko]], ale v [[Bratislava|Bratislavě]] nemohl sehnat ateliér a tak se přestěhoval do [[Trnava|Trnavy]]. Od podzimu roku [[1924]] žil v [[Suchá nad Parnou|Suché nad Parnou]] na [[Fara|faře]] a v roce [[1926]] se vrátil zpět do Trnavy. V roce [[1928]] podnikl studijní cestu do [[Itálie]], navštívil [[Ferrara|Ferraru]], [[Bologna|Bolognu]], [[Neapol]], viděl chrlící [[Vesuv]], plavil se na [[Capri (ostrov)|Capri]], jel do [[Řím|Říma]], [[Siena|Sieny]], [[Florencie]], [[Milán|Milána]] a [[Verona|Verony]]. Po návratu z Itálie pobýval nadále v Trnavě a v říjnu roku [[1932]] portrétoval v [[Topoľčianky|Topoľčiankách]] prezidenta [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masaryka]] a podnikl s českými malíři [[Jan Čumpelík|J. Čumpelíkem]] a V. Kovářem<ref>[https://cs.isabart.org/person/17042 Informační systém abART:Vladimír Kovář]</ref> cestu na [[Horní Pohroní|Horehroní]] a [[Podkarpatská Rus|Zakarpatskou Ukrajinu]].
 
V roce [[1928]] podnikl studijní cestu do [[Itálie]], navštívil Ferraru, Bolognu, Neapol, viděl chrlící Vesuv, plavil se na Capri, jel Říma, Sieny, Florencie, Milána a Verony.
 
Po návratu z Itálie pobýval nadále v Trnavě a v říjnu roku 1932 portrétoval v Topoľčankách prezidenta Masaryka a podnikl s českými malíři J. Čumpelíkem a V. Kovářem cestu na Horehroní a Zakarpatskou Ukrajinu.
 
V roce 1933 se přestěhoval do Bratislavy kde získal ateriér, v roce 1935 podnikl cestu do Holandska a léto roku 1940 1942 strávil na Oravě. Během II. světové války trávil často u svého přítele lékaře v Lučenci, často trpěl depresemi a slábl mu zrak. e konci života vůbec nevycházel z bytu a 14. října spáchal sebevraždu.