Komunistická strana Československa: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Aimedaca (diskuse | příspěvky)
m Doplněna nová kniha: Tajné služby na cestě KSČ k moci: Únor 1948 - výsledek nerovného zápasu
Zdroj k zákazu KSČ, požadavek na další zdroje
Řádek 62:
| strany = 139-146
| isbn = 978-80-7243-597-5
| poznámka = Dále jen PACNER, Karel. ''Osudové okamžiky Československa''
}}</ref>
 
Řádek 96 ⟶ 97:
V rámci této likvidační akce byla dne 28. října 1938 úředně zastavena a zakázána činnost spolku „[[Solidarita, sdružení na obranu práv a pro sociální pomoc]]“ a dne 5. listopadu 1938 spolku „[[Liga pro lidská práva v Československu]]“. Dne 16. listopadu 1938 byla dále úředně zastavena činnost spolku „[[Svaz mladých komunistů Československa|Svaz mladých]] v republice Československé“ a spolku „[[Dělnická stráž]]".
 
Dále dojdedošlo k likvidaci spolku „[[Federace proletářské tělovýchovy]]“, který ohlásil již u policejního ředitelství v Praze svolání mimořádného sjezdu na den 27. listopadu 1938 s programem „rozchod spolku“. Jednoty proletářské tělovýchovy, v uvedeném spolku sdružené, pokud se již nerozešly, učiní tak do konce listopadu 1938.|[[Venkov (agrární deník)|Venkov]], 18.11.1938<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 18.11.1938, 33(272). s. 4: Likvidace komunistických spolků.</ref>}}
 
== Za druhé světové války a po válce ==
Řádek 102 ⟶ 103:
 
{{Citát v rámečku|'''Trestní stíhání komunistické činnosti.''' V Praze, 16. listopadu 1938. Dne 20. října 1938 zastavena byla úředně činnost komunistické strany Československa a zakázána byla další její činnost. Upozorňuje se, že každý, kdo by jednal proti tomuto zákazu, bude — bez újmy soudního stíhání — trestán pokutou od 10 Kč do 5000 Kč nebo vězením od 12 hodin do 14 dnů.|[[Venkov (agrární deník)|Venkov]], 17.11.1938<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 17.11.1938, 33(271). p. 4.</ref>}}
Za [[Druhá republika|druhé republiky]] ([[1938]]–[[1939]]) byla 20. října 1938 úředně činnost KSČ zastavena a strana přešla do ilegality.<ref name="pacner178">PACNER, Karel. ''Osudové okamžiky Československa.'' S. 178-183</ref> Na počátku [[druhá světová válka|druhé světové války]] po dobu trvání německo-sovětského paktu o neútočení od srpna 1939 do června 1941 se v souladu s pokyny z Moskvy oficiálně nezapojila do odboje proti okupaci Československa.{{Zdroj?}} Po napadení [[Sovětský svaz|SSSR]] a jeho vstupu do války se však stala významnou silou domácího i zahraničního [[Československý odboj (1939–1945)|protinacistického odboje]]. Již v prvopočátcích se snažili komunističtí představitelé v čele s [[Klement Gottwald|Klementem Gottwaldem]] dosáhnout dominantního postavení ve vedení odboje a prosazovat obnovení poválečného Československa pod vlivem stalinského SSSR. Během války zahynulo 30&nbsp;000 čs. komunistů.{{Zdroj?}}
 
Jako významná odbojová síla podporovaná Sovětským svazem se v roce [[1945]] stala součástí [[Národní fronta Čechů a Slováků|Národní fronty]] a vlády osvobozeného Československa. Ve vládě měla zvýšené zastoupení, neboť jako autonomní součást KSČ se formálně osamostatnila Komunistická strana Slovenska (KSS). KSČ souhlasila s iniciativou ČSSD znárodnit průmysl a služby nad 50 zaměstnanců a celé bankovnictví. Neprotestovala ani proti záměru presidenta [[Edvard Beneš|Beneše]] neobnovit agrární stranu.