Fara v Liboci: Porovnání verzí

|název = Fara u sv.svatého Fabiána a Šebestiána v Liboci

'''Fara u kostela sv.svatého Fabiána a Šebestiána v Liboci''' je areál staveb s čelným [[barokní architektura v Česku|barokním]] patrovým farním domem, nyní sídlem konventu, na vyvýšené terase vedle [[Kostel svatého Fabiána a Šebestiána (Liboc)|kostela sv. Fabiána a Šebestiána]] v Praze 6 [[Liboc|Liboci]], na nároží ulic [[Libocká|Libocké]] a pěší cesty do [[Ruzyně]]. Od roku 1958 je farní budova s kostelem a bývalou školou chráněna jako nemovitá kulturní památka.<ref>https://www.pamatkovykatalog.cz/</ref>

Existence fary je [[první písemná zmínka|písemně doložena]] v soupisu [pražské arcidiecéze z roku 1352 jako [[plebánie]], archeologickými nálezy ji lze posunout nejpozději do 13. století<ref>OLMEROVÁ, Helena, Raně středověké sídliště v Praze 6 - Liboci. in: ''Archaeologica Pragensia'' 3, 1982, s. 45-86</ref> nebyla ovšem samostatná, podací právo náleželo [[Břevnovský klášter|Břevnovskému klášteru]]. V rámci [[Pražské arcibiskupství|pražské arcidiecéze]] patřila k chudým farám, například roku 1368 odváděla jen 12 grošů papežského [[desátek|desátku]],<ref>TOMEK, Václav Vladivoj, ''Registra decimarum papalium čili Registra desátků papežských s diocesí pražské''. Praha 1873, s. 42</ref>. Roku 1396 byla fara s papežským povolením přivtělena přímo klášteru a farníci byli od daní osvobozeni s povinností [[robota|robotovat]] pro klášter: stahovali dříví (klády) plavené po [[Vltava|Vltavě]] a rovnali je do hromad na klášterním městišti na [[Újezd (Malá Strana)|Újezdě]].<ref>TOMEK, Václav Vladivoj, ''Dějepis města Praha'', díl III., Praha 1893, s. 85.</ref>