Brněnský železniční uzel: Porovnání verzí

Odebráno 27 bajtů ,  před 1 měsícem
oprava mapframe, kartographer nemá rád přehledné queries
(+ odb Černovice (na základě nového článku), + Lískovec)
(oprava mapframe, kartographer nemá rád přehledné queries)
}}
'''Brněnský železniční uzel''' je po [[Pražský železniční uzel|pražském]] hned druhým nejvýznamnějším{{zdroj?}} [[Železniční uzel|železničním uzlem]] osobní železniční dopravy v [[Česko|České republice]]. Je přirozeným centrem nejen dálkové, ale i příměstské dopravy, na hlavních tratích intervalové<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Schéma Integrovaného dopravního systému Jižní Moravy |url=http://www.idsjmk.cz/mapa/Plan-site-celek.gif |datum přístupu=2015-08-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140809010710/http://www.idsjmk.cz/mapa/Plan-site-celek.gif }}</ref>. Uzel představuje soustavu tratí, stanic, zastávek a dalších zařízení (odstavná nádraží, depo kolejových vozidel nebo myčka souprav) zhruba v celém [[Katastrální území|katastru]] města Brna. Do uzlu je zaústěno sedm [[Železnice|tratí]], dále zahrnuje šest [[Železniční stanice|stanic]] (nádraží), dvě [[Odbočka (železnice)|odbočky]] se zastávkou a jednu [[Železniční zastávka|zastávku]]. Z šesti stanic jsou dvě čistě nákladní. Uzel obsahuje i další zařízení. K uzlu jsou počítány ještě další čtyři stanice ([[Brno-Slatina (nádraží)|Brno-Slatina]], [[Brno-Chrlice (nádraží)|Brno-Chrlice]], [[Střelice (nádraží)|Střelice]] a [[Modřice (nádraží)|Modřice]]) a zastávka ([[Brno-Řečkovice (železniční zastávka)|Brno-Řečkovice]]), které jsou již na periférii katastru nebo za jeho hranicí. Brněnský železniční uzel je koncentrickým bodem pro přibližně ¾ území [[Morava|Moravy]].
<!-- <mapframe text="Struktura brněnského železničního uzlu a začleněná nádraží:
H:&nbsp;[[Brno hlavní nádraží|hlavní (dř. horní) nádraží]] •
D:&nbsp;[[Brno dolní nádraží|dolní (dř. rosické) nádraží]] •
"stroke-width": 2
},
"query": "SELECT ?id WHERE { ?id wdt:P31 wd:Q728937 . ?id wdt:P17 wd:Q213 . }"
"query": "
" },
SELECT ?id
WHERE
{
?id wdt:P31 wd:Q728937 .
?id wdt:P17 wd:Q213 .
}
"},
{
"type": "ExternalData",
"stroke-width": 2
},
"query": "SELECT ?id WHERE { ?id wdt:P31 wd:Q55488 . ?id wdt:P17 wd:Q213 . }"
"query": "
" },
SELECT ?id
WHERE
{
?id wdt:P31 wd:Q55488 .
?id wdt:P17 wd:Q213 .
}
"},
{
"type": "Feature",
}
]
</mapframe> -->
Do budoucna se připravuje významné zvýšení úlohy železnice v městské a příměstské osobní dopravě. [[Nákladní doprava|Nákladní železniční doprava]] byla z Brna od první poloviny dvacátého století postupně vytlačována na jih, východ a sever města. Významným posunem byl rok 1970, kdy byla zcela oddělena od osobní dopravy a v důsledku útlumu nákladní železniční dopravy je provoz a rozsah nákladových nádraží omezován. Brněnský železniční uzel bude procházet přestavbou, která má umožnit zvýšení dopravní kapacity tratí v centru Brna. Současná kapacita železniční stanice Brno hlavní nádraží je blízká naplnění a pro rozvoj příměstské dopravy bude nutná některá z variant přeměny jádra uzlu: buďto jeho modernizace v dosavadní poloze (varianta Petrov), nebo přesun o přibližně kilometr směrem na jih (varianta Řeka). K této otázce byla v letech [[Nádraží v centru|2004]] a [[Referendum o poloze hlavního nádraží v Brně (2016)|2016]] vyhlášena [[Místní referendum|místní referenda]], obě však jsou pro nízkou účast neplatná.