Kostel svatého Vavřince (Lobzy): Porovnání verzí

Kostel byl postaven na návsi uprostřed obce asi již 15. století podle návrhu neznámého architekta. [[První písemná zmínka]] o&nbsp;zdejším kostele však pochází až z&nbsp;roku 1550. Kostel prošel několika přestavbami, v&nbsp;16. století byl rozšiřován a další [[Barokní architektura v Česku|barokní úpravy]] daly kostelu jeho podobu, která se dochovala až do konce [[Druhá světová válka|druhé světové války]].<ref name="Prokop"/>

Kostel byl jednolodní, původně [[Gotická architektura v Česku||pozdně gotická]], po přestavbách [[Barokní architektura v Česku|barokní]] stavba na obdélném půdorysu. K&nbsp;obdélné [[Loď (architektura)|lodi]] přiléhal odsazený, [[Mnohoúhelník|polygonálně]] uzavřený [[Kněžiště|presbytář]]. Kostel kryla [[sedlová střecha]]. Nad západním průčelím se nad vstupem do kostela zvedala [[Sanktusník|sanktusová věžička]] osmibokého půdorysu. Podobná, ale nižší věžička se nacházela nad presbytářem. Interiér prosvětlovala vysoká a úzká půlkruhově zaklenutá okna, podobná, ale nižší okna byla v&nbsp;presbytáři. V&nbsp;průčelí kostela se nacházela malá obdélná okénka.<ref name="Prokop"/>

Dobové fotografie naznačují, že interiér neměl bohatou výzdobu. Část novějšího mobiliáře, například oltáře a [[kazatelna]], pocházela z&nbsp;přestavby z&nbsp;osmdesátých let 18.&nbsp;století. V&nbsp;polovině 19.&nbsp;století byl na [[Hlavní oltář|hlavním oltáři]] barokní obraz se [[Svatý Vavřinec|svatým Vavřincem]]. [[Oltářní obraz|Plátno]] bylo roku 1877 nahrazeno novým od pražského malíře a archeologa [[Josef Vojtěch Hellich|Josefa Vojtěcha Hellicha]]. Jednalo se o&nbsp;obraz menších rozměrů. Ze sochařské výzdoby oltáře jsou známé pouze sochy svatého Petra a svatého Pavla, které stály po stranách [[Retabulum|retabula]]. [[boční oltář|Postranní oltář]] na [[Evangelní strana|evangelní straně]] byl zasvěcen Panně Marii, na [[Epištolní strana|epištolní straně]] svatému Janu Nepomuckému. Na [[Kruchta|kruchtě]] bývaly malé [[varhany]] z&nbsp;roku 1775, které byly později nahrazeny většími od loketských mistrů. V&nbsp;kostele byly tři zvony. Dva větší pocházely z&nbsp;let 1582–1583, jeden menší z&nbsp;roku 1810. Oba starší zvony byly v&nbsp;průběhu [[První světová válka|první světové války]] sejmuty a [[rekvírování zvonů|zrekvírovány]] pro válečné účely. Po válce byly ulity nové zvony, které byly vysvěceny v&nbsp;roce 1925.<ref name="Prokop"/>