Krym: Porovnání verzí

V průběhu [[Ruská občanská válka|ruské občanské války]] ([[1918]]–[[1925]]) byl Krym střediskem protibolševických sil ([[Bělogvardějci|Bílá armáda]] pod vedením [[Pjotr Nikolajevič Wrangel|Pjotra Wrangela]]) až do roku [[1921]], poté připojen k [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské sovětské federativní socialistické republice]] (RSFSR), největší republice [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Bolševickým silám na Krymu velel maďarský komunista [[Béla Kun]], který na poloostrově rozpoutal [[rudý teror]]. Od října 1921 existoval Krym v&nbsp;rámci RSFSR jakožto [[Krymská autonomní sovětská socialistická republika|Krymská autonomní SSR]].<ref name="KPVŘ">{{Citace periodika | příjmení1 = Coufalová | jméno1 = Iveta | příjmení2 = Šorm | jméno2 = Martin | titul = Krym. Poloostrov vzdálených říší | periodikum = [[Dějiny a současnost]] | ročník = IXL | číslo = 3 | datum = březen 2009 | strany = 8 | issn = 0418-5129}}</ref>

Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]], konkrétně v letech [[1941]]—[[1944]] byl Krym okupován [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] a Rumunskem.<ref name="KPVŘ"/> Němci a jejich pomahači zavraždili při [[holokaust]]u většinu krymských [[Židé|Židů]]. Podle oficiálních údajů bylo během německé okupace Krymu zabito 86&nbsp;943 civilistů a 47&nbsp;234 sovětských [[Sovětští váleční zajatci během druhé světové války|válečných zajatců]].<ref>{{Citace elektronického periodika