Lorenzo Ghiberti: Porovnání verzí

Přidáno 408 bajtů ,  před 5 měsíci
m
Doplnění modrých odkazů
(Doplnění textu, literatury a obrázků)
značky: editace z Vizuálního editoru možné subjektivní formulace
m (Doplnění modrých odkazů)
{{Infobox - umělec}}
'''Lorenzo Ghiberti''' ([[1378]] [[Florencie]] - [[1. prosinec|1. prosince]] [[1455]] Florencie) se narodil jako Lorenzo di Bartolo. Původně se vyučil [[Zlatník|zlatníkem]] a tato jeho dovednost, zručnost a technika velmi ovlivnila jeho budoucí sochařskou tvorbu [[Itálie|italského]] [[Renesance|renesanční]]<nowiki/>ho [[sochař]]<nowiki/>e. Ghiberti zpočátku pracoval pod vlivem [[Gotická architektura|gotických]] vzorů, ale postupně se stal významným [[Renesance|renesančním]] [[Sochař|sochařem]]. Ve svých reliéfech a sochách byl inspirován uměním antiky a lineární perspektivou.
 
Jeho nejznámějším dílem jsou bronzové monumentální dveře do [[Křtitelnice]] [[Jan Křtitel|Svatého Jana Křtitele]] ve Florencii, na kterých začal pracovat v roce 1403 a dokončil je v roce 1424. Jsou složené z osmadvaceti panelů, na kterých je vyobrazen [[Kristus|Kristův]] životní příběh z [[Nový zákon|Nového zákona]]. Výzdoba těchto dveří je považována za počátek renesance.
 
Lorenzo Ghiberti byl jedním z prvních sběratelů [[Antika|antického umění]] a jedním z prvních teoretiků rané renesance. Jako první autor popsal dějiny umění od antiky až po svůj [[Biografie|životopis]] ve třech knihách nazvaných Záznamy.
 
== Dílo ==
=== Babtisterium ve Florenci ===
[[Soubor:Florença - Portões do Paraíso (146).jpg|náhled|Rajské dveře]]
Ghiberti se v roce 1401 zúčastnil prestižní soutěže na výzdobu druhých dveří [[Baptisterium|baptisteria]] ve Florencii. Soutěž vyhlásil florentský cech [[Soukeník|soukeníků]] (Arte di Calimala), který byl správcem baptisteria. To vzniklo již během 11. století a bylo zasvěcené svatému Janu Křtitelovi. V dějinách Florencie bylo vždy váženou stavbou, neboť téměř každý Florenťan byl pokřtěn právě zde.
 
Soutěže se zúčastnilo celkem sedm sochařů. Byli to Lorenzo Ghiberti, [[Filippo Brunelleschi]], [[Simone da Colle]], [[Niccoló d´Arezzo]], [[Jacopo della Quercia|Jacopo della Querci]]<nowiki/>a, původem ze Sieny, [[Francesco di Valdambrino]] a posledním gotický sochař [[Niccolo Lamberti]]. Soutěž společně vyhráli Lorenzo Ghiberti a Filippo Brunelleschi. Cech uvažoval o tom, že by mohli na zakázce pracovat společně. Filippo Brunelleschi to odmítl a zakázku tak dostal Lorenzo Ghiberti.
 
==== Severní bronzové dveře ====
Podle zadání soutěže mělo být námětem reliéfů Obětování [[Izák|Izáka]] ze [[Starý zákon|Starého zákonazákon]]<nowiki/>a. Toto téma nakonec bylo zamítnuto a [[Reliéf (sochařství)|reliéfy]] na dveřích znázorňují Kristův životní příběh z Nového zákona. Ghiberti provedl základní členění a tvar reliéfů tak, že se podobají prvním dveřím. Ty vyzdobil Pisano ve 14. století v gotickém stylu výjevy ze života svatého Jana Křtitele, kterému je baptisterium zasvěceno. Ghiberti pracoval na zakázce od roku [[1403]] do roku [[1424]]. Reliéfy zpracoval v renesančním realismu, usiloval o plný objem a zdůraznil krásu pohybu. Objednatel zakázky byl s dílem spokojen a objednal u Ghibertiho výzdobu i posledních třetích dveřích baptisteria.
[[Soubor:Tribunal of the two women.jpg|náhled|Rajské dveře, Tribunál dvou žen (třetí panel vpravo)]]
 
==== Východní Rajské dveře ====
V letech [[1425]] - [[1452]] pracoval Ghiberti na posledních třetích východních dveřích baptistériabaptisteria, jež se staly pýchou města a které [[Michelangelo Buonarroti]] nazval ''Rajskou bránou'' (v [[19. století]] francouzského sochaře Auguste [[Auguste Rodin|Auguste Rodina]] inspirovaly k ''Bráně pekel)''.
 
Podle návrhu humanisty [[Leonardo Bruni|Leonarda Bruniho]] na nich Ghiberti zpracoval výjevy ze Starého zákona a seřadil je z hlediska lidského pokroku. Zredukoval reliéfy na deset polí a scény pojal jako perspektivně konstruované plastické obrazy. Využil hry světla a stínu, tím reliéfy překročily hranici sochařského umění až k malířským efektům. V živých scénách s početným komparsem se Ghibertimu podařilo vyjádřit [[Itálie|italský]] smysl pro graciézní pohyb a slavnost chvíle. V posledním [[Šalamoun|Šalamounově]] setkání s [[Královna ze Sáby|královnou ze Saby]] vytvořil prostorově i časově jednotnou scénu.
 
Rám dveří ozdobil postavičkami v drobných nikách a [[Busta|bustami]] v medailonech (v jednom umístil autoportrét se signaturou), vnější kamenné orámování zdobí motivy [[Toskánsko|toskánské]] [[Květena|flóry]] a [[Fauna|fauny]].
[[Soubor:St Stephen Ghiberti Orsanmichele.jpg|náhled|Svatý Štěpán ve výklenku oratoria]]
 
 
* V první knize jako první člověk popsal dějiny antického umění.
* Ve druhé knize zpracoval životopisy významných umělců gotického období, včetně svého životopisu, který je nejstarším zachovaným životopisem umělce vůbec. Z druhé knihy vycházel [[Giorgio Vasari]] při psaní své knihy Životy.
* Třetí knihu věnoval opět jako první člověk teorii umění a jejímu vědeckému základu, založenému na [[Optika|optice]], [[Anatomie|anatomii]] a nauce o proporcích. Tato témata byla charakteristická pro raně renesanční umělce.
 
== Odkazy ==