|
=== Tělo ===
Stejně jako ostatní tuleňovití, rypouši mají protáhlé tělo aerodynamického tvaru obalené tlustou vrstvou podkožního tuku, která dosahuje tloušťky až 100 mm.{{sfn|ref=king1987|King|1987|p=6}} Na konci předních končetin se nachází ploutve zakončenízakončené drápy. Rypouši využívají drápy hlavně během lezení po skalnatém pobřeží a při škrábání své suché zrohovatělé kůže nebo při svědění způsobené parazity.<ref name="doc"/> Drápy na zadních ploutvích jsou zakrnělé, což je typické pro lachtany z jižní polokoule.{{sfn|ref=king1987|King|1987|p=6}} Stejně jako ostatní ploutvonožci, rypouši mají pět dlouhých prstů spojených plovací blánou.{{sfn|ref=andera2003|Anděra|2003|p=72}} Jejich zadní ploutve směřují trvale dozadu a nemohou je tedy při pohybu po souši podsouvat pod tělem jako [[Lachtanovití|lachtani]]. To způsobuje, že se rypouši pohybují po souši poměrně neobratně. K pohybu po zemi využívají krátkých přískoků, během kterých se sunou po tlustých plecích., Jejichcož pohybněkdy připomíná principy pohybupohyb housenky.<ref name="pop-status-2004">{{Citace elektronické monografie
| titul = Population status and threats to ten seabird species listed as threatened under the Environment Protection and Biodiversity Conservation Act 1999
| url = https://www.environment.gov.au/system/files/resources/da3e1725-2cba-4ea9-a3eb-16cf0c07bc42/files/seals-background_1.pdf
}}</ref>
[[Soubor:Main d'eléphant de mer de Kerguelen.jpg|alt=Šedě ochlupená ploutev s patrnými drápy na konci prstů|vlevo|náhled|Detail přední ploutve]]
Rypouši mají tlustý krk, který je zvláště mohutný u samců, kteří jej mívají posetý jizvami z bojů s ostatními samci. U samic tyto jizvy chybí. Obě pohlaví mají hnědě zbarvenou srst s krátkými chlupy o délce 10–15 mm,. kteráZbarvení je na spodní části těla (břicho a hruď) světlejší. Ve vodě srst vypadá spíše tmavě šedá., Srstu mláďat je tmavá až černá.<ref name="pop-status-2004" /><ref name="ling1992"/> Kůže rypoušů ([[Pokožka (živočichové)|pokožka]] a [[škára]], tzn. bez [[podkoží]]) má tloušťku od několika milimetrů až do 4 cm. Nejtlustší je na krku, kde chrání důležité orgány samců během soubojů, při kterých se samci snaží zakousnout jeden druhému právě do oblasti krku.{{sfn|ref=harcourt2005|Harcourt|2005|p=242}} Pokožka (''epidermis'') rypoušů má pouze tři vrstvy (srv. pokožka u lidí má 5 vrstev), a sice bazální vrstvu (''[[stratum basale]]''), vrstvu ostnitých buněk (''[[stratum spinosum]])'' a vnější zrohovatělou horní vrstvu (''[[stratum corneum]]''), která je vodotěsná a je tvořena [[Keratin|keratinizovanými]] buňkami.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Ling
| jméno1 = Jk
| datum_přístupu = 2021-01-30
| jazyk = en
}}</ref> Rozměry rypoušů sloních se však mohou mírně lišit v závislosti na geografické oblastíoblasti.<ref name="pop-status-2004"/> V krajním případě mohou samci vážit až 10× více než samice, což představuje jeden z největších velikostních nepoměrů mezi samci a samicemi ze všech savců.<ref name="mccann1989">{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = McCann
| jméno1 = T. S.
| jazyk = en
| doi = 10.1007/BF00302924
}}</ref> Jsou v zásadě dvě hypotézy vysvětlující tento extrémní [[pohlavní dimorfismus]]. První hypotéza to vysvětluje tak, že v době páření se samci postí až 3 měsíce v kuse, aby nemuseli opouštět své kolonie a dokázali si tak udržet dominantní postavení nad harémem samic. Pro toto období tedy musí nabrat mnohem větší zásoby tuku než samice, které se postí „pouze“ kolem jednoho měsíce. Podle druhé hypotézy je velikost výhodná v bojích o samice a teritoria.<ref name="mcclain2015"/><ref name="mccann2009">{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = McCann
| jméno1 = T. S.
}}</ref> Velká tělesná hmotnost je rovněž spojována se schopností dovedně pronásledovat vertikálně se pohybující kořist pod vodou a mohutní samci mohou lépe vzdorovat predátorům.<ref name="mcclain2015"/>
Stejně jako u samců, i u samic je velikost těla spojována s [[Reprodukční úspěšnost|reprodukční úspěšností]]. Čím větší samice, tím větší mládě porodí, čímž se zvyšuje jeho šance mláděte na přežití, jelikož dokáže lépe překonat první půst po osamostatnění (cca 40–50 dní) a větší mláďata dokáží strávit na následné lovné výpravě delší dobu. Větší samice po porodu a během laktace nedosahují kriticky nízké váhy, jak bývá běžné u menších samic, a konečně nabrání velkého množství tuku je zásadní podmínkapodmínkou úspěšného línání, které je energeticky extrémně náročné, ajelikož během této doby rypouši nejedí ani nepijí, čili dochází pouze k energetickému výdeji.<ref name="mcconnell1996">{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = McConnell
| jméno1 = B. J.
}}</ref>
Druh disponujemá jednoduchýmjednoduchý žaludkem[[žaludek]] s extrémně dlouhým [[Tenké střevo|tenkým střevem]] dosahujícím délky kolem 200m200 m. SamicSamci disponují [[Pyjová kost|pyjovou kostí]], která měří při narození kolem 10 cm. ea ve věku 8 let dosahujmá délkydélku cirka 34 cm. Tělesná teplota se pohybuje kolem mezi 36–36,5° C.<ref name="ling1992"/>
=== Hlava a chobot ===
| 