Wikipedista:Podzemnik/Pískoviště: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+, getting there
+
Řádek 94:
| datum_přístupu = 2021-01-30
| jazyk = en
}}</ref><ref name="ling2015"/>
 
V maorštině, domorodém jazyce Nového Zélandu, se druh označuje jako ''ihupuku'' (v překladu „oteklý nos“; samice rypoušů pravděpodobně měli ještě jiné jméno, patrně ''ihupiro'').<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 1 422:
 
== Vztah k lidem ==
=== Lov domorodci ===
Rypouši sloní byli loveni domorodými kulturami Autrálie a Chile,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Hauswirth
| jméno1 = Maelan
| titul = Mirounga leonina (southern elephant seal)
| url = https://animaldiversity.org/accounts/Mirounga_leonina/
| vydavatel = Animal Diversity Web
| datum_přístupu = 2021-02-19
| jazyk = en
}}</ref> patrně i Nového Zélandu. Pro domorodé kultury představovali rypouši poměrně snadný zdroj potravy. Podle archeologických nálezů se kdysi nacházela kolonie rypoušů i v severozápadní Tasmánii, avšak tamější Austrálci rypouše lovili až k vyhynutí, ke kterému došlo zhruba kolem roku 1000. Archeologické nálezy kosterních pozůstatků rypoušů sloních na území Novém Zélandu kolem roku 1500 ukazují, že rypouši byli patrně loveni i tamějšími Maory, avšak důkazy o přítomnosti kolonie zatím chybí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Bryden
| jméno1 = M. M.
| příjmení2 = O'Connor
| jméno2 = S.
| příjmení3 = Jones
| jméno3 = Rhys
| titul = Archaeological evidence for the extinction of a breeding population of elephant seals in Tasmania in prehistoric times
| periodikum = International Journal of Osteoarchaeology
| ročník = 9
| číslo = 6
| datum_vydání = 1999
| strany = 430–437
| datum_přístupu = 2021-02-19
| jazyk = en
| doi = 10.1002/(SICI)1099-1212(199911/12)9:6<430::AID-OA512>3.0.CO;2-P
}}</ref>
 
=== Komerční lov ===
[[Soubor:ElephantSealOilVats Kerguelen.jpg|alt=Pláž s trávou a množstvím rezavých, leč dobře zachovalých velkých hrnců|náhled|Pozůstatky hrnců používaných k výrobě rypoušího oleje (Kergueleny, fotografie z roku 1999)]]