Marmarole: Porovnání verzí

}}'''Marmarole''' je jedna z dílčích horských skupin, na které jsou členěny Dolomity. Leží v jejich severovýchodní části, východně od Cortiny d´Ampezzo, v provincii [[Provincie Belluno|Belluno]]. Nejvyšším vrcholem je Cimon del Froppa (2 932  <abbr>m n. m.</abbr>). V porovnání s jinými horskými skupinami v Dolomitech je poměrně málo zasažena civilizací, odlehlá od známých turistických středisek, a proto i málo navštěvovaná. Divokost a nedotčenost přírody jsou v ní do velké míry zachovány. Na žádný z jejích markantních vrcholků nevede značená turistická cesta, výstupy na ně jsou vesměs horolezeckého charakteru. I zdejší turistické trasy jsou poměrně náročné, většinou vedené ve strmých a odlehlých místech. Skupina je proto oblíbeným cílem zkušených turistů a alpinistů. Prochází jí jedna ze známých dolomitských cest (Alta via delle Dolomiti), konkrétně cesta č. 5, a právě zde se nacházejí její nejobtížnější úseky.

K této oblasti Dolomit měl blízký vztah slavný italský renesanční malíř [[Tizian|Tiziano Vecellio]], který se narodil hned pod horami v městečku [[Pieve di Cadore]] a na jehož některých obrazech je v pozadí zachycena právě skupina Marmarole. V centru Pieve stojí dodnes Tizianův rodný dům.

Geomorfologicky tvoří skupinu Marmarole souvislý horský hřeben probíhající ve směru od jihozápadu na severovýchod v délce asi 13 km. Začíná v sedle Forcella Grande na úpatí vrcholu Cima Bel Pra běží a končí na náhorní plošině Pian dei Buoi pod vrcholem Monte Ciarido. Obvykle se dělí na třetři části, Západní, Centrální a Východní Marmarole.

V této skupině se vyskytují jak cesty turisticky nenáročné tak naopak cesty velmi náročné. Nenáročné trasy jsou zejména v zalesněné části v blízkosti údolí, kterými je skupina vymezena, resp. v blízkosti sídel v těchto údolích se nacházejících, jako jsou [[Auronzo di Cadore]], Lozzo di Cadore, Pieve di Cadore, San Vito di Cadore a další. Hlavní oblastí pro nenáročnou turistiku je oblast planiny Pian dei Buoi, kam vede jediná veřejně přístupná silnice. Jedná se o mírně zvlněný terén s lesy a loukami, jsou zde i četné památky na boje 1. světové války. Nenáročná je také cesta údolím Val d’Oten.

Téměř všechny cesty ve vyšších polohách a skalnatém terénu jsou velmi dlouhé a náročné, vhodné pouze pro zkušené a dobře připravené turisty s dostatečným vybavením pro případ náhlého zvratu počasí. Pro odlehlost většiny tras jsou možnosti záchrany při nehodách či indispozicích značně omezené. Skupinou prochází trasa známé Alta via delle Dolomiti č. 5, která vede z obce [[Sexten|Sesto (Sexten)]] ve skupině Sextenské Dolomity do Pieve di Cadore. Kompletní přechod touto trasou o délce cca 90 km zabere obvykle 6 - 7 dnů, z toho 4 - 5 dnů v této skupině. Tato cesta má rovněž své specifické pojmenování - Alta via di Tiziano.

I ve skupině Marmarole, stejně jako v jiných dolomitských skupinách, jsou vytyčeny [[Zajištěná cesta|zajištěné cesty - ferraty]]. Ve všech případech se jedná o relativně méně náročné trasy (do obtížnosti C), jejichž závažnost spočívá spíše v délce než v technické náročnosti. Cesty jsou vesměs staršího data, často se na nich vyskytují exponované úseky a umělé pomůcky jsou umístěny jen na skutečně obtížných místech. Je nutno počítat i s nezajištěnými úseky o horolezecké obtížnosti I a II. Rozhodně se nejedná o zajištění po vzoru moderních, někdy až přezajištěných ferrat.

* Torre dei Sabbioni, 2 531 m, Západní Marmarole

*Punta Teresa, 2 866 m, Centrální Marmarole[[Soubor:Pian buoi lozzo.JPG|náhled|Pian del Buoi]]Punta Teresa, 2 866 m, Centrální Marmarole