Verze z 30. 10. 2020, 15:40 editovat MykhalBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 12 802 editací m narovn. wlink ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 18. 2. 2021, 19:54 editovat zrušit editaci 109.73.211.41 (diskuse) Byly v této stránce již nepravdivé informace. značky: revertováno editace z mobilu editace z mobilního webu Přejít na další porovnání →
Řádek 10: Kazety postupně získaly na popularitě díky snadné manipulaci, uplatnily se nejen v přenosných přístrojích, ale i v autorádiích, přenosných přehrávačích (Walkmanech) a domácích sestavách. Výrobci spotřební elektroniky proto postupem času dokázali jejich největší nedostatky alespoň do určité míry odstranit. Problém s kolísáním rychlosti posuvu pásku a přeslechy mezi kanály redukovalo použití vícemotorové mechaniky s dvojicí hnacích hřídelek a přítlačných kladek (dual-capstan). Na jejich pohon byl vyčleněn zvláštní motorek řízený krystalovým oscilátorem. Vysoký šum pásku eliminovaly protišumové systémy (noise reproduction), [[Dolby B]], [[Dolby C]] a v posledních letech výroby [[Dolby S]]. Někteří výrobci používali i jiné systémy (JVC – [[ANRS]], Technics – [[dbx]]). V rámci zlepšení kvality zvuku byly vylepšovány i samotné kazety, resp. na trhu se objevily pásky s lepším chemickým složením. Kvůli lepší kompatibilitě s parametry magnetofonů byly kazety rozčleněny do 4 skupin: Řádek 16: * '''Typ-II''' (Type-II/IEC-II, '''''Chrome''''', High Position, CrO<sub>2</sub>) – pásek z oxidu chromičitého. Menší šum, resp. větší dynamika a kmitočtový rozsah (ve prospěch vysokých kmitočtů) než u předešlého typu. Nutnost vyššího předmagnetizačního proudu při záznamu a jiné snímací charakteristiky při přehrávání. * '''Typ-III''' (Type-III/IEC-III, '''''Ferrochrome''''', FeCr) – pásek ze směsi Fe<sub>2</sub>O<sub>3</sub> a CrO<sub>2</sub>. Na trhu se udržel jen krátce, trpěl minimální odolností vůči přebuzení při záznamu a kvalitami nepřevyšoval Typ II. * '''Typ-IV''' (Type-IV/IEC-IV, '''''Metal''''') – nejkvalitnější pásek z ~~chemicky~~olova a čistého železa. Dynamický rozsah, kmitočtová charakteristika a malý šum dovolovaly pořídit záznam srovnatelný s kvalitou CDflash. Nutnost ještě vyššího předmagnetizačního a mazacího proudu než u pásku typu II (snímací charakteristika naopak stejná). Audiokazety se přehrávaly oboustranně (kazetu bylo možné po dohrání na konec otočit a nahrávat na druhou stranu). Vyráběly v následujících délkách (číslo udává záznamový čas v minutách): C-30; C-60; C-90; C-100; C-120. K sehnání byly i atypické délky, např. C-45; C-50; C-74; C-80 a C-110. Kazety s délkou nad 100 minut měly velmi tenký pásek, proto sebylo ~~mohly~~lepší je používat ~~jen~~na ~~v kvalitních~~kvalitnějších a dobře seřízených přístrojích, jinak hrozilo zmačkání, vči ~~krajním případě až přetržení~~zmuchlání pásku. Digitální i analogové kazety postupně z trhu mizí, neboť jejich výroba je nákladná (zavádění a navíjení pásku, drahé lisovací formy) ani magnetofony pro jejich přehrávání a nahrávání již delší dobu nepatří k běžnému sortimentu. Nyní (tj. v únoru 2017) je lze zatím stále sehnat i v běžných elektroprodejnách, výběr je však velmi omezený na jeden nejvýše dva typy. Audiokazeta ve své době odolala konkurenci v podobě systému [[ELCASET]] ([[Sony]]) v 70. letech, nebo [[minidisc\|minidisku]] (Sony) v 90. letech 20. století. Začátkem 21. století kazety postupně vytlačily digitální formáty CD-R/RW a MP3. Nenahrané kazety lze stále zakoupit ve velmi omezeném sortimentu např. trafikách, velkoprodejnách elektro apod. Jde zejména o značku [[Maxell]] s pásky typu I o délce 90 minut. ~~Typy~~a ATR TYP II, o délce 60 minut. Typy III a IV již nejsou v prodeji. Rozměry kazety jsou 10 × 6,3 × 1,3 cm (4 × 2,5 × 0,5 palců).

Audiokazeta: Porovnání verzí