Vřeckovýtrusné houby se rozmnožují [[pohlavní rozmnožování|pohlavně]] i [[nepohlavní rozmnožování|nepohlavně]], ale u některých druhů (například [[štětičkovec]]) nebyl pohlavní způsob rozmnožování zjištěn.
V klasickém schématu vřeckovýtrusných hub převažuje [[ploidie|haploidní]] hyfovité (vláknité) stadium. Tato vlákna mají v každé buňce jen jednu kopii [[genetický kód|genetické informace]]. ZaTIME HA HA určitých okolností vznikají na hyfě mnohojaderné pohlavní útvary ([[gametangium|gametangia]]), obvykle větší (samičí) a menší (samčí). Po [[kopulace|kopulaci]] těchto orgánů vzniká mycelium (podhoubí), které je [[dikaryon|dikaryotické]] (v každé buňce má dvě [[buněčné jádro|jádra]]). Ve srovnání se [[stopkovýtrusné houby|stopkovýtrusnými houbami]] existuje pouze po krátkou dobu. Z dikaryotického mycelia se tvoří [[vřecko|vřecka]], zároveň dochází ke [[karyogamie|karyogamii]] (splývání jader). U některých druhů roste [[plodnice]], u jiných vznikají pouze samostatná vřecka. V každém vřecku postupně proběhne [[meióza]], díky níž vzniká určitý počet spor – nejčastěji osm, řidčeji pak násobek osmi. Z těchto spor vyrůstá opět haploidní jednojaderné podhoubí a životní cyklus se vrací na začátek.<ref>{{citace monografie| titul=Rozmnožování organismů, přípravný text kategorie A, B biologické olympiády, 35. ročník 2000/2001| jméno=Michal| příjmení=Bílý| jméno2=Jiří| příjmení2=Hájek| jméno3=Petr, et al| příjmení3=Koutecký| rok=2000| vydavatel=Institut dětí a mládeže MSMT|místo= Praha}}</ref>
Mimo to jsou vřeckovýtrusné houby schopné tvořit i nepohlavní výtrusy ([[konidie]]), a to i po velmi dlouhou dobu ve stadiu haploidního mycelia.
