Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: standardizace parametrů infoboxu; kosmetické úpravy
Proxprox (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
Řádek 118:
Žádný dobový pramen nezmiňuje, že by zemřel mučednickou smrtí. Později se dokonce vyskytla obvinění, že odevzdal svaté knihy hned po prvním císařově ediktu a že obětoval bohům, aby zachránil svůj život. Na Marcellina útočil zejména africký biskup Petilianus a pověsti o jeho zradě byly zejména u [[Donatismus|donatistů]] v Africe velmi živé. Na počátku [[6. století]] se dokonce objevily fragmenty zápisů z údajného tajného jednání synodu 300 biskupů, na kterém se měl papež ze svých činů zodpovídat. Dva dny prý zapíral a třetího dne se ke zradě přiznal. Dnes se považuje za prokázané, že tyto zápisy jsou padělkem a zmíněný synod se nikdy nekonal. Marcellina se mimo jiné horlivě zastával i [[svatý Augustin]].
 
Na druhé straně v četných pramenech pocházejících z [[5. století|5.]] a [[6. století]], obsahujících seznamy římských biskupů, jméno papeže Marcellina buď chybí úplně, nebo je zřetelně vymazáno. To nemůže být zcela náhodné a ukazuje to spíše na to, že jistá podezření o činnosti papeže v době Diokleciánova pronásledování křesťanů přetrvávala. Nicméně křesťanská obec navzdory všem pověstem jeho hrob nadále uctívala.
 
Podle Liber Pontificalis zemřel papež Marcellinus [[26. duben|26. dubna]] [[304]]. Toto datum je však zřejmě zcela chybné. Podle jiných pramenů je nejpravděpodobnější datum úmrtí [[24. říjen|24.]] nebo [[25. říjen]]. Byl pohřben v katakombách sv. Priscilly na Via Salaria. Obvyklé pohřebiště papežů, Kalixtovy katakomby, byly totiž v té době císařem zkonfiskovány.