Dark Souls: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ElTomino (diskuse | příspěvky)
→‎Filozofie a vlivy: Opravena stylistika. Finální úprava.
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
ElTomino (diskuse | příspěvky)
→‎Příběhové pozadí: Opraveno slovo, dává větší smysl. Tentokrát poslední úprava.
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 36:
 
=== Příběhové pozadí ===
V souladu s mytologií ''Dark Souls'', byl svět zpočátku chladné a ponuré místo. Pod obrovskými prastarými stromy, na šedých skalách a v neproniknutelných mlhách žili draci, kteří byli díky svým šupinám obdařeni nesmrtelností. Tato doba byla takzvaným Věkem pradávných (''Age of Ancients'') – érou draků. Jenže vše musí jednou skončit a tato doba nebyla výjimkou. Zrodil se oheň, nevíme proč, nevíme jak, ale stalo se. Rozžehl seVzplanul První plamen (''First Flame'') a stanovil hranici mezi teplem a zimou, životem a smrtí, světlem a temnotou. Uvnitř Prvního plamene se nacházely čtyři velmi mocné duše, Duše Lordů (''Souls of Lords''). První duši ukořistil Pán hrobů Nito (''Gravelord Nito''), hrůzné ztělesnění moru a smrti. Další duše se zmocnila Čarodějnice z Izalithu (''Witch of Izalith'') a její dcery. Třetí duši získal bůh Gwyn, zvaný Pán sluneční záře (''Gwyn, Lord of Sunlight''), jehož vždy doprovázeli loajální Stříbrní rytíři (''Silver Knights''). Poslední duši uzmul Nenápadný skrček (''Furtive Pygmy''), slabý a dávno zapomenutý jedinec, jehož lze považovat za prapředka lidí. Ačkoliv se nemohl rovnat drakům a ani bohům, skrytě doufal, že to on bude jednou vládnout světu. Tou duší, kterou získal, byla Temná duše (''Dark Soul''). Tuto duši rozdělil napříč celým budoucím lidstvem a každý člověk si jí nyní nese v sobě v podobě své lidskosti (''Humanity''). Je to právě Temná duše, lidskost, co z lidí dělá lidi. Poté, co Nito, Čarodějnice a Gwyn získali svou sílu díky nalezeným duším a stali se Lordy, se dokázali postavit mocným drakům. Gwyn svými blesky zbavil draky šupin a jejich zkázu pak dokonal oblak smrti a nemocí, který vypustil Nito, a ohnivá bouře Čarodějnice z Izalithu. Zásluhu na jejich vítězství měla i zrada jednoho z draků, Seatha Bezšupinatého (''Seath the Scaleless''). Ten se jí dopustil z toho důvodu, že na rozdíl od ostatních draků nebyl obdařen šupinami. Draci tak byli jednou provždy poraženi, čímž začal nový věk, Věk ohně (''Age of Fire'') – éra bohů.
 
Lordi, nejmocnější bytosti světa, založili království Lordran. Díky síle nabité z Duší Lordů se stali vládci známého světa, zatímco první generace lidí sotva přežívaly. Bohové, hrdý a mocný národ spjatý s ohněm byl na vzestupu, zatímco lidé, slabá rasa svázaná s temnotou živořila v ústraní. Důkazem tehdejšího rozkvětu bylo i božské město Anor Londo tyčící se v nitru Lordranu, jehož svrchovaným vládcem se stal Gwyn. Vždy ho doprovázeli jeho oddaní Stříbrní rytíři a elitní čtyřčlenná družina. V ní byli drakobijec Ornstein (''Dragonslayer Ornstein''), jenž vládl mocným kopím; Hawkeye Gough, mistr luku; Pánova čepel Ciaran (''Lordʼs Blade Ciaran'') ovládla dýky; a čtvrtý z nich byl Artorias, mistr velkých mečů. Další z Gwynových následovníků byl popravčí Smough (''Executioner Smough''). Ten tak miloval svoji práci, že kosti svých obětí si drtil do jídla, avšak kvůli tomu se nemohl připojit ke čtyřem privilegovaným rytířům.