Wikipedie

Šuša: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Řádek 146:
 
=== 1918 – 1920 ===
28. května 1918 prozatímní národní rada Ázerbájdžánu vyhlásila vytvoření samostatného státu - [[Ázerbájdžánská demokratická republika|Ázerbájdžánské demokratické republiky]] - na území bývalých gubernií Ruské říše Baku a Jelizavetpol, včetně Karabachu a Zangezuru. Arménská populace Karabachu a Zangezuru však kategoricky odmítla uznat autoritu ADR. 22. července 1918 se v Šuši konal I. kongres Arménů z Karabachu, který vyhlásil nezávislost Náhorního Karabachu a zvolil jeho vlastní lidovou vládu [98].{{sfn|ref=NK18-23|Mikaeljan a Akopjan|1992|p=273}} V září 1918 byla na II. kongresu Arménů z Karabachu vláda přejmenována na Arménskou národní radu v Karabachu.
 
Podle arménského obyvatelstva se nové vládě podařilo nastolit v anarchii postiženém regionu pořádek: „''bezuzdní byli zkroceni, lupiči byli vyhnáni, arménští špioni Ázerbajdžánu ''(takto to doslova stojí v textu)'' zastřeleni. Život se začal vracet k normálu''“[99].{{sfn|ref=NK18-23|Mikaeljan a Akopjan|1992|p=77}} Zpráva N. Michajlova, člena Mimořádné vyšetřovací komise vytvořené parlamentem ADR, zároveňvšak uvádí, že právě v této době začaly pogromy muslimské populace v Šuši a okrese Šuša ze strany Arménů. Zpráva zaznamenává údaje o více než stovce zabitých muslimů, včetně žen, starších osob a dětí. Zpráva uvádí, že zabíjení muslimů bylo doprovázeno rabováním a krádeží jejich majetku, vypalováním domů a dalších budov.<ref>Государственный [100]архив Азербайджана, Ф. 970, оп. 1с, д. 161, л. 10-12</ref>
 
Vláda ADR se mezitím pokusila podrobit si Náhorní Karabach s pomocí tureckých jednotek, které napadly Zakavkazsko po podpisu [[Brestlitevský mír|brestlitevského míru]] mezi ústředními mocnostmi a sovětským Ruskem. Velitel tureckých vojsk Nuri- Paša předložil Národní radě v Karabachu ultimátum k uznání moci ADR, ale II. kongres Arménů v Karabachu, svolaný 6. září 1918, jej odmítl. V září byla Šuša obsazena kombinovanými ázerbájdžánsko-tureckými jednotkami, které odzbrojily arménské jednotky a masově zatýkaly místní arménskou inteligenci.
 
V listopadu 1918, po kapitulaci Turecka, evakuaci tureckých vojsk z Karabachu a vstupu britských vojsk do Ázerbájdžánu, byla moc v Karabachu opět předána Arménské národní radě v Karabachu.{{sfn|ref=Hovannisian1971|Hovannisian|1971|p=89}}
Řádek 160:
Mezitím Sultanov se souhlasem Britů zablokoval spojení a obchod Náhorního Karabachu s pláněmi, což v Náhorním Karabachu vyvolalo hladomor.{{sfn|ref=Hovannisian1971|Hovannisian|1971|p=172}} Současně organizoval pod vedením svých dvou bratrů nepravidelné kurdsko-tatarské jezdecké jednotky.<ref name="Mrights"/>.
 
4. června se ázerbájdžánská armáda pokusila obsadit arménské pozice a arménskou část města. Útok byl odrazen a strany byly odděleny britskými sepoys[[sipáhí]]mi, pod jejichž ochranou byly o tři dny ázerbájdžánské jednotky přivedeny do arménské čtvrti a obsadily zdejší kasárna. Podle prohlášení Arménské národní rady v Karabachu vydal Sultanov přímé příkazy k masakrům a pogromům v arménských okresech („''Můžete dělat všechno, jen nepodpalovatnepodpalujte domy. Potřebujeme domy.''“{{sfn|ref=NK18-23|Mikaeljan a Akopjan|1992|p=273}}.)
 
Současně s událostmi v Šuši zmasakrovali Ázerbájdžánci několik arménských vesnic. 5. června oddíl vedený Sultan bejem Sultanovem (bratrem guvernéra) zcela zničil vesnici Gajballu (arm. Gajbalušen, známou také jako Kajbalikend), která se nacházela, jak Britové explicitně zaznamenali, „přímo vedle Šuši v přímém výhledu ze Sultanovova domu.“ Podle Britů přežilo ze 700 obyvatel 11 mužů a 87 žen a dětí. Ázerbájdžánský důstojník, který zastavil pogromy ve dvou arménských vesnicích, byl Sultanovem potrestán. Na základě těchto skutečností zástupce britského velení, plukovník Kloterberg, ve své zprávě požadoval, aby byl Sultanov postaven před soud.{{sfn|ref=NK18-23|Mikaeljan a Akopjan|1992|p=240}}<ref>«Кавказское слово», 1. července 1919</ref>
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Šuša“