Šuša: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→1918 – 1920: fix refs |
→1918 – 1920: reference |
||
Řádek 146:
=== 1918 – 1920 ===
28. května 1918 prozatímní národní rada Ázerbájdžánu vyhlásila vytvoření samostatného státu - [[Ázerbájdžánská demokratická republika|Ázerbájdžánské demokratické republiky]] - na území bývalých gubernií Ruské říše Baku a Jelizavetpol, včetně Karabachu a Zangezuru. Arménská populace Karabachu a Zangezuru však kategoricky odmítla uznat autoritu ADR. 22. července 1918 se v Šuši konal I. kongres Arménů z Karabachu, který vyhlásil nezávislost Náhorního Karabachu a zvolil jeho vlastní
Podle arménského obyvatelstva se nové vládě podařilo nastolit v anarchii postiženém regionu pořádek: „''bezuzdní byli zkroceni, lupiči byli vyhnáni, arménští špioni Ázerbajdžánu ''(takto to doslova stojí v textu)'' zastřeleni. Život se začal vracet k normálu''“
Vláda ADR se mezitím pokusila podrobit si Náhorní Karabach s pomocí tureckých jednotek, které napadly Zakavkazsko po podpisu [[Brestlitevský mír|brestlitevského míru]] mezi ústředními mocnostmi a sovětským Ruskem. Velitel tureckých vojsk Nuri
V listopadu 1918, po kapitulaci Turecka, evakuaci tureckých vojsk z Karabachu a vstupu britských vojsk do Ázerbájdžánu, byla moc v Karabachu opět předána Arménské národní radě v Karabachu.{{sfn|ref=Hovannisian1971|Hovannisian|1971|p=89}}
Řádek 160:
Mezitím Sultanov se souhlasem Britů zablokoval spojení a obchod Náhorního Karabachu s pláněmi, což v Náhorním Karabachu vyvolalo hladomor.{{sfn|ref=Hovannisian1971|Hovannisian|1971|p=172}} Současně organizoval pod vedením svých dvou bratrů nepravidelné kurdsko-tatarské jezdecké jednotky.<ref name="Mrights"/>.
4. června se ázerbájdžánská armáda pokusila obsadit arménské pozice a arménskou část města. Útok byl odrazen a strany byly odděleny britskými
Současně s událostmi v Šuši zmasakrovali Ázerbájdžánci několik arménských vesnic. 5. června oddíl vedený Sultan bejem Sultanovem (bratrem guvernéra) zcela zničil vesnici Gajballu (arm. Gajbalušen, známou také jako Kajbalikend), která se nacházela, jak Britové explicitně zaznamenali, „přímo vedle Šuši v přímém výhledu ze Sultanovova domu.“ Podle Britů přežilo ze 700 obyvatel 11 mužů a 87 žen a dětí. Ázerbájdžánský důstojník, který zastavil pogromy ve dvou arménských vesnicích, byl Sultanovem potrestán. Na základě těchto skutečností zástupce britského velení, plukovník Kloterberg, ve své zprávě požadoval, aby byl Sultanov postaven před soud.{{sfn|ref=NK18-23|Mikaeljan a Akopjan|1992|p=240}}<ref>«Кавказское слово», 1. července 1919</ref>
|