Verze z 28. 10. 2020, 13:50 editovat Sněhurka5 (diskuse \| příspěvky) 458 editací m Drobná gramatická úprava značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 14. 2. 2021, 12:26 editovat zrušit editaci David V. bot (diskuse \| příspěvky) Roboti 89 864 editací m →‎top: typografie za použití AWB Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Fluorescenční indukce''' (FI) je závislost intenzity (kvantového výtěžku) [[fluorescence]] [[fotosyntéza\|fotosyntetizujícího]] vzorku během osvětlení tohoto vzorku obvykle kontinuálním [[světlo\|světlem]] konstantní intenzity po předchozí adaptaci vzorku na tmu. Fluorescence je zde emitována převážně molekulami [[chlorofyl]]u ''a''. Tvar křivky FI závisí převážně na intenzitě [[excitace\|excitačního]] světla, typu vzorku a jeho fyziologickém stavu. V závislosti na časovém rozlišení přístroje použitého pro měření FI (fluorometr) a použité intenzitě osvětlení vzorku se FI dělí na velmi rychlou ([[čas]]ové rozlišení 10 mikrosekund; záznam do ~1 sekundy; velká intenzita osvětlení - řadově tisíce mikromolů [[foton]]ů * m<sup>-2−2</sup> * s<sup>-1−1</sup>), rychlou (časové rozlišení okolo 1 milisekundy; záznam do několika sekund; střední intenzita osvětlení - okolo 100 mikromolů fotonů * m<sup>-2−2</sup> * s<sup>-1−1</sup>) a pomalou (časové rozlišení milisekundy až sekundy; záznam do několika minut; střední až velká intenzita osvětlení). Jednotlivé významné body (minimum, maximum, vlny) křivek FI mají své standardní označení (viz obrázek) a existují různé interpretace původu těchto bodů (viz review články v literatuře). Z jednotlivých hodnot křivek FI se dá vypočíst mnoho parametrů odrážejících různé aspekty funkce fotosyntézy (viz review články v literatuře). I z toho důvodu je metoda FI velmi oblíbená a často používaná metoda při výzkumu [[fotosyntéza\|fotosyntézy]] - FI se snadno a rychle měří, fluorometry jsou relativně levné a křivky FI v sobě nesou velké množství informací o funkci fotosyntetického aparátu.

Fluorescenční indukce: Porovnání verzí