Kondenzační stopa: Porovnání verzí

Proudové letadlo, letící v atmosféře s okolní teplotou vzduchu -50 °C a relativní vlhkostí 30 %. Absolutní vlhkost v této hladině je proto 0,02 g.m^-3−3. Palivem v letadle je kerosin C₁₂H₂₆, letadlo má spotřebu každého jednoho motoru 0,42 kg.s^-1−1, což odpovídá spotřebě 1,5 tuny paliva na jeden motor a hodinu letu (např. Boeing 737 nebo Airbus 320). Rovnice spalování zní:

Po spálení 1 kg paliva vyjde z&nbsp;motoru do atmosféry 1,38 kg vody. V našem příkladě motor spotřebuje 0,42 kg paliva za jednu sekundu, takže za jednu sekundu vyjde z&nbsp;motoru 0,58 kg vodní páry. Když letadlo letí rychlostí 0,8 Machu, uletí za 1 sekundu 240 metrů. Předpokládejme, že proud vystupujícího vzduchu z&nbsp;motoru má průměr 5 metrů (kuželovitě se rozšiřuje, toto je jen průměrná hodnota), pak každou sekundu vznikne za letadlem válec výstupních plynů o&nbsp;objemu 4680 metrů krychlových, ve kterých je rozptýleno 0,58 kg vodní páry, tedy 0,124 g.m^-3−3. K tomu připočteme původní vlhkost, která v&nbsp;atmosféře byla, a&nbsp;která se turbulentně smísí s&nbsp;proudem vzduchu z&nbsp;motoru — 0,094 kg (4680 m³.0,00002 kg.m^-3−3), a&nbsp;dostaneme, že válec vzduchu za motorem obsahuje 0,674 kg vodní páry na 4680 metrů krychlových. Každý jeden metr krychlový vzduchu pak obsahuje 0,144 g vody. To by odpovídalo přesycení asi 230 %. Při nižší teplotě vzduchu a&nbsp;vyšší vlhkosti, např. při přibližování teplé fronty a&nbsp;růstu relativní vlhkosti ve vysoké troposféře, je snadné dosáhnout tímto způsobem přesycení i&nbsp;více než 500 %. Tak může docházet k&nbsp;umělé kondenzaci dokonce i&nbsp;bez přítomnosti kondenzačních jader! Vzniklé kapky vody za motorem okamžitě mrznou a&nbsp;samy působí jako kondenzační jádra na jiné kapky, které ještě nestačily zmrznout. Vlivem turbulence narážejí kapalné kapičky na vzniklá ledová jádra a&nbsp;ihned se s&nbsp;nimi spojují a&nbsp;mrznou, dochází k&nbsp;depozici.<ref name="Dvořák 2012" />