Smazaný obsah Přidaný obsah
Proxprox (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
Proxprox (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
Řádek 79:
 
[[Soubor:Venice – The Tetrarchs 03.jpg|náhled|vlevo|220px|Tetrarchové ([[Náměstí svatého Marka]], [[Benátky]])]]
Někdy v období vymezeném schůzkou císařů v Mediolanu a rokem [[293]] svěřil Diocletianus velení ve válce s Carausiem [[Constantius I. Chlorus|Flaviu Constantiovi]], který dříve vykonával správu Dalmácie a byl zkušeným vojákem, jelikož se účastnil už Aurelianova tažení proti [[Zenobie|Zenobii]]. V Galii působil Constantius jako Maximianův pretoriánský prefekt, akterý byl navíc byl manželem Maximianovy dcery [[Flavia Maximiana Theodora|Theodory]]. 1. března 293 udělil Maximianus v Mediolanu hodnost caesara Constantiovi. Na jaře téhož roku učinil Diocletianus buď ve Philippopoli ([[Plovdiv]]), nebo v Sirmiu caesarem [[Galerius|Galeria]], manžela své dcery Valerie a snad i svého pretoriánského prefekta. Constantiovi byla přidělena správa Galie a Británie. Galerius měl řídit Sýrii, [[Palestina|Palestinu]] a [[Egypt]], a vedle toho mu náležela také odpovědnost za východní hranici.
 
Toto uspořádání je nazýváno [[Tetrarchie|tetrarchií]], z řeckého výrazu označujícího „vládu čtyř“. Císařové tetrarchie si počínali jako fakticky nezávislí vládcové svých domén, pohybující se po provinciích v doprovodu svého dvora, úředníků, tajemníků a vojska. Jejich svazky byly stvrzeny sňatky mezi jejich příbuznými, přičemž Diocletianus a Maximianus vystupovali jako bratři. Starší spolucísařové pak v roce 293 formálně [[Římská adopce|adoptovali]] Galeria a Constantia za své syny. Tyto vzájemné vazby naznačovaly posloupnost nástupnictví: Galerius a Constantius se měli stát augusty po odchodu Diocletiana a Maximiana. Maximianův syn [[Maxentius]] a Constantiův syn [[Konstantin I. Veliký|Konstantin]] měli být potom povýšeni na caesary. Za účelem přípravy pro jejich budoucí roli byli Konstantin a Maxentius odvedeni na Diocletianův dvůr do Nikomédie.