Wikipedista:Peralba Fiuli/Pískoviště: Porovnání verzí

Zahájení tvorby článku
(čištění pískoviště)
(Zahájení tvorby článku)
{{Infobox - reliéf
| název = Marmarole
| obrázek = Lagekarte Marmarole.png
| popisek = skupina Marmarole v Dolomitech
| alt = skupina Marmarole
| nejvyšší bod = [[Cimon del Froppa]]
| maximální výška = 2 932
| nadřazená jednotka = [[Dolomity]], [[Jižní vápencové Alpy]], [[Alpy]]
| podřazené jednotky =
| sousední jednotky = [[Karnské Alpy]], [[Sextenské Dolomity]], [[Ampezské Dolomity]]
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = {{Vlajka a název|Itálie}}
| hornina = [[vápenec]], [[dolomit]]
| poznámka =
}}'''Marmarole je dílčí horská skupina v severovýchodní části Dolomit v Itálii, východně od Cortiny d´Ampezzo, v provincii Belluno. Nejvyšším vrcholem je Cimon del Froppa (2 932  <abbr>m n. m.</abbr>). V porovnání s jinými horskými skupinami v Dolomitech je poměrně málo zasažena civilizací, odlehlá od známých turistických středisek, a proto i málo navštěvovaná. Na žádný z jejích markantních vrcholků nevede značená turistická cesta a i tak jsou zdejší trasy poměrně náročné. Je oblíbeným cílem zkušených turistů a alpinistů. Skupinou prochází jedna ze známých dolomitských cest (Alta via delle Dolomity), konkrétně cesta č. 5, a právě zde se nacházejí její nejobtížnější úseky.'''
 
'''K této oblasti Dolomit měl blízký vztah slavný italský malíř Tiziano Vecellio, který se narodil hned pod horami v městečku Pieve di Cadore a na jehož některých obrazech je v pozadí zachycena právě skupina Marmarole. V centru Pieve stojí dodnes Tizianův rodný dům.'''
 
== Charakteristika ==
'''Geomorfologicky tvoří skupinu Marmarole souvislý horský hřeben probíhající ve směru od jihozápadu na severovýchod v délce asi 13 km. Začíná v sedle Forcella Grande na úpatí vrcholu Cima Bel Pra běží a končí na náhorní plošině Pian dei Buoi pod vrcholem Monte Ciarido. Obvykle se dělí na tře části, Západní, Centrální a Východní Marmarole.'''
 
'''Západní Marmarole zahrnuje hřeben ve tvaru podkovy, který obklopuje na sever orientované údolí Val di Mezzo, mezi sedly Forcella Grande a Forcella Vanedel. Nejvyšším vrcholem této části je Cima Bastioni (2 926 m), nachází se zde také věž Torre dei Sabbioni (2 531 m), významná v historii horolezectví. Na jižní straně pod sedlem Forcella Grande se nachází chaty San Marco a Scotter-Palatini, na severní straně, uvnitř výše uvedené podkovy údolí Val di Mezzo, se nachází bivak Voltolina.'''
 
'''Centrální Marmarole se rozkládá mezi sedly Forcella Vanedel a Forcella Baion. Tato část hřebene má poměrně mírný sklon směrem k severu do údolí Ansiei, kde se nachází několik bočních údolí a naopak podstatně strmější sklon jižních svahů do podélného údolí Val d'Oten. Nejvyšším vrcholem této části je Cimon del Froppa (2 932 m), který je rovněž nejvyšším bodem celé skupiny Marmarole. V severních svazích této části je vedena místy zajištěná cesta Strada Sanmarchi, po níž probíhá také trasa Alta via č. 5. Na této cestě nalezneme také dva bivaky, Musatti a Tiziano. Plechový bivak Tiziano se nachází v sousedství historické chaty Rifugio Tiziano. Na jižní straně, v údolí Val d'Oten jsou chaty Galassi, Capanna degli Alpini a Chiggiato.''' '''V roce 2020 byl v sedle Forcella Marmarole, nedaleko od Cimon del Froppa, ve výšce 2 667 m, umístěn zcela nový, architekty navržený bivak Fanton. Stavba podlouhlého hranolovitého tvaru směřuje podél svahu sedla šikmo dolů. Ve spodním průčelí má veliké okno, kterým je výhled do údolí Ansiei a na město Auronzo di Cadore.'''
 
'''Východní Marmarole se rozkládá mezi sedlem Forcella Baion a planinou Pian dei Buoi. Tato část je rozlohou menší a nižší než předešlé dvě. Tvoří ji v podstatě dva hlavní vrcholy, Ciastelin (2 602 m) a Ciarido (2 504 m), obklopené zajímavými štíhlými věžemi. Na jižní straně této části jsou situovány chaty Ciaréido a Baion. Do jejich blízkosti vede veřejně přístupná silnice z Lozzo di Cadore. Je to jediná silnice v celé skupině, kterou se lze autem dostat do vyšších poloh, konkrétně do výška cca 1800 m.'''
 
Jsou to krásné a zřídka navštěvované hory, které v umění proslavil velký malíř Tiziano Vecellio .
 
Horolezecký průzkum zahájil kolem roku 1890 Ludwig Darmstädter  a po válce pokračoval Berto Fanton a bratři. S Marmarole je také spojen Oliviero Mario Olivo , narozený v Terstu z rodiny původem z Venas . V roce 1923 jako první otevřel novou cestu třídy VI na Cresta degli Invalidi a v roce 1925 provedl společně s Paolo Fantonem první výstup na Pupo di Lozzo. Od druhého poválečného období se Marmarole stala hlavním centrem horolezecké činnosti skupiny Ragni di Pieve di Cadore .
 
Z Pieve di Cadore můžete obdivovat střední a východní část pohoří, přičemž se liší zejména charakteristická Croda Bianca, Cresta degli Invalidi a Cimon del Froppa (nádherné panorama můžete obdivovat z parku Roccolo u Belvederu). Dokonce i lezení z Belluna v Ponte Cadore můžete vidět tyto krásné a divoké hory, kde jsou také snadno rozeznatelné Ciastelin a Ciarido ( Ciaréido v Cadorinu ). Tytéž vrcholy s charakteristickou Torre di Lozzo (nebo di Bajon, místně známé jako Pupo de San Laurènžo ), jsou také jasně viditelné z Lorenzago di Cadore .
 
== Hlavní vrcholy ==
 
== Chaty a bivaky ==
 
* Rifugio Chiggiato , 1911  <abbr>m slm</abbr> , CAI , centrální skupina Marmarole
* Rifugio Baion , 1826  <abbr>m slm</abbr> , CAI, východní skupina Marmarole
* Rifugio Ciaréido, 1969  <abbr>m slm</abbr> , CAI, východní skupina Marmarole
* Rifugio Monte Agudo, 1573  <abbr>m slm</abbr> , soukromá, východní skupina Marmarole
* Capanna degli Alpini, 1368  <abbr>m slm</abbr> , soukromá, západní skupina Marmarole
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
 
=== Literatura ===
 
=== Mapy ===
 
=== Externí odkazy ===
 
 
Ferratové stránky Dolomity
 
www.jimi007.cz
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
{{infobox - budova
| zeměpisná šířka = 46.102789
| zeměpisná délka = 7.817648
}}
}}Domhütte (2940 m n. m.) je švýcarská alpská horská chata ve Walliských Alpách, v jejich části zvané Mischabel. Je v majetku Švýcarského alpského klubu (SAC), sekce Uto Zurich. Nachází se v kantonu Wallis (Valais). Slouží zejména jako základna pro výstupy na Dom, nejvyšší vrchol skupiny Mischabel, který je se svými 4545  <abbr>m nad mořem</abbr> nejvyšším alpským vrcholem, ležícím zcela na švýcarském území. Vedle toho se chata využívá také jako výchozí bod pro výstupy na dalších šest čtyřtisícovek ve skupině Mischabel. Obvyklý výstup na chatu začíná v obci Randa v údolí Mattertal. Tento výstup trvá asi 4½ hodiny a vede náročným, místy i exponovaným horským terénem. Chata je obhospodařována v letních měsících, po zbytek času je k dispozici zimní místnost. Slavnostní otevření první chaty na tomto místě, která se tehdy nazývala ''Festihütte'', se konalo 27. července 1890.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Domhütte (2940 m n. m.) je švýcarská alpská horská chata ve Walliských Alpách, v jejich části zvané Mischabel. Je v majetku Švýcarského alpského klubu (SAC), sekce Uto Zurich. Nachází se v kantonu Wallis (Valais). Slouží zejména jako základna pro výstupy na Dom, nejvyšší vrchol skupiny Mischabel, který je se svými 4545  <abbr>m nad mořem</abbr> nejvyšším alpským vrcholem, ležícím zcela na švýcarském území. Vedle toho se chata využívá také jako výchozí bod pro výstupy na dalších šest čtyřtisícovek ve skupině Mischabel. Obvyklý výstup na chatu začíná v obci Randa v údolí Mattertal. Tento výstup trvá asi 4½ hodiny a vede náročným, místy i exponovaným horským terénem. Chata je obhospodařována v letních měsících, po zbytek času je k dispozici zimní místnost. Slavnostní otevření první chaty na tomto místě, která se tehdy nazývala ''Festihütte'', se konalo 27. července 1890.
 
== Historie chaty ==
310

editací