Čechy pod Kosířem (zámek): Porovnání verzí

Odebráno 17 bajtů ,  před 7 měsíci
m
ref typo
m (Oprava matoucího pojmu stavitel; kosmetické úpravy)
m (ref typo)
 
=== Renesanční tvrz ===
V roce 1550 koupil Čechy od Pernštejnů místodržící nejvyššího písařství Markrabství moravského [[vladyka]] Matyáš z [[Hartunkov]]a a založil nové panství spolu se vsemi [[Služín]]em, [[Stařechovice]]mi, [[Lhota pod Kosířem|Lhotou]] a [[Kníničky (Drahanovice)|Kníničkami]] a učinil je středem nově založeného panství. Dal vybudovat patrovou budovu ve tvaru písmene L s průjezdní věží asi na místě jižního a západního křídla dnešního zámku. Z této renesanční tvrze se zachovala část kleneb a fragmenty výmalby, iluzivně napodobující architekturu a přírodní motivy. <ref name=":4">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
}}</ref>
 
Od roku 1583 tvrz vlastnili rody [[Pivcové z Hradčan|Pivců z&nbsp;Hradčan]], [[Haugvicové z Biskupic|Haugviců z&nbsp;Biskupic]], [[Podstatští z Prusinovic|Podštatských z&nbsp;Prusinovic]], [[Sedlničtí z Choltic|Sedlnických z&nbsp;Choltic]]. Posledními majiteli z&nbsp;domácí šlechty byli [[Skrbenští z Hříště]]. <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Mader
| jméno = Zdeněk
V letech 1707–1716 byli majiteli [[Lichtenštejnové]], a v období 1708–1716 byla tvrz za kněžny [[Marie Terezie Antonie z Lichtenštejna]], dcery [[Jan Adam I. z Lichtenštejna|Jana Adama&nbsp;I. z&nbsp;Lichtenštejna]] (1662–1712) přestavěna na [[Baroko|barokní]] čtyřkřídlý zámek s průčelím obráceným na jih.
 
Jan Adam&nbsp;I. z&nbsp;Lichtenštejna byl iniciátorem mnoha moravských stavebních podniků. V nedalekém [[Plumlov]]ě stavěl podle plánů svého otce okázalý zámek asi 20 let před stavební akcí v Čechách pod Kosířem. Dalšími majiteli panství byli [[Antonín Dominik Winkler z Winklenberka]] (1716–1732), [[Adam Hynek Berchtold z Uherčic|Adam Hynek hrabě Berchtold]] (1732–1753), [[Jiří Antonín Grechtler|Jiří Antonín šlechtic Grechtler]] (1753–1768). <ref>Čechy pod Kosířem, str. 11-12</ref>
 
==== Silva–Taroucové ====
V roce 1768 české panství koupil císařský tajný rada hrabě [[Emanuel Silva-Tarouca]], reprezentant rakouské větve původního velmi starého [[Portugalsko|portugalského]] rodu, který z panství tímto zřizuje [[svěřenství|rodinný fideikomis]] a zakládá tak rakouskou (moravskou) linii rodu. On sám ani jeho syn se však majetku v Čechách pod Kosířem příliš nevěnovali a většinou pobývali ve Vídni. <ref name=":4" />
 
Teprve František Josef I. hrabě Silva-Tarouca (1773–1835) učinil ze zámku své sídlo a panství přivedl k hospodářskému rozkvětu. V roce 1810 zahájil rekonstrukci zchátralého východního křídla zámku a nechal strhnout věž, která od 16. století tvořila jeho charakteristickou siluetu. Hlavní jižní průčelí bylo upraveno do neoklasicistního vzhledu. Zemřel však ještě před dokončením úprav.<ref name=":4" />
 
Hrabě [[Ervín Vilém Silva-Tarouca]] (1815–1846) zámek v letech 1839–1843 přestavěl v pozdně [[klasicismus|klasicistním]] slohu podle plánů [[J.&nbsp;E.&nbsp;Zerneck|J. E. Zerneckeho]].<ref name=":4" /> Hlavní vstup byl přemístěn do západního křídla, k němuž byly přistavěny dvě hranolové věže. Z hlavního sálu na jižní straně se monumentálním schodištěm mohlo sejít přímo do parku. <ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Historie zámku - Zámek Čechy pod Kosířem
| periodikum = www.zamekcechy.cz
}}</ref> Zámek získal zcela novou podobu.
[[Soubor:Zámek Čechy pod Kosířem, oranžerie.JPG|náhled|Oranžerie]]
V letech 1852–1853 byla za Augusta Alexandra Silva–Taroucy (1818–1872) v sousedství zámku postavena pseudogotická oranžerie podle projektu [[Vojtěch Ignác Ullmann|Vojtěcha Ignáce Ullmana]]. <ref>Čechy pod Kosířem, str. 28</ref> Koncem čtyřicátých let vznikla vstupní sloupová hala s trojramenným schodištěm podle návrhu vídeňského architekta Leopolda Waltera. <ref name=":4" /> Získal do vlastnictví i další vzácné obrazy a založil bohatou knihovnu. V letech 1854–1855 bylo k východní straně zámku přistavěno nové křídlo se stájemi v přízemí a řadou pokojů v 1. patře.
 
Začátkem 20. století bylo průčelí upraveno snížením věžových [[rizalit]]ů a na jižní straně byla nad vstupem vytvořena [[Atika (architektura)|atika]] s [[Balustráda|balustrádou]] a alegorickými sochami. Dílčí úpravy exteriérů i interiérů byly provedeny v letech 1904–1906 za Františka Josefa II. Silva-Tarouca (1858–1936). <ref>Čechy pod Kosířem, str. 24-25</ref> <ref name=":3">{{Citace monografie
| příjmení = Samek
| jméno = Bohumil
| strany = 344-345
| isbn = 80-200-0474-2
}}</ref> V roce 1892 nechal vybudovat zámeckou kapli v prodlouženém východním křídle. V kapli visí obraz Petra Brandla, který byl nalezen při rekonstrukci počátkem 21. století. <ref name=":4" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
 
==== Současný stav ====
V zámku bylo do roku 2005 sídlo Dětského domova a Speciální školy. V letech 1957–2011 byla v hlavním sále otevřena pro veřejnost Pamětní síň [[Josef Mánes|Josefa Mánesa]]. Od roku [[2008]] je majitelem památky [[Olomoucký kraj]] a&nbsp;je pod správou [[Vlastivědné muzeum v Olomouci|Vlastivědného muzea Olomouc]]. Roku 2011 byla zahájena postupná konzervační obnova celé památky. <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Obnova zámku v Čechách pod Kosířem
| periodikum = www.npu.cz
}}</ref> Slavnostní otevření pro veřejnost proběhlo 2. dubna 2016.
 
V prvním patře jižního zámeckého křídla byla zřízena expozice, která má upomínat na poslední generaci majitelů panství, rod Silva-Tarouca. Interiéry byly vybaveny původním mobiliářem, který se podařilo dohledat a vyzdobeny díly Josefa Mánesa. U vchodu do zámku je osazena bronzová pamětní deska, která byla v roce 1932 v obci pořízena jako upomínka návštěv Josefa Mánesa. <ref name=":3" />
 
Dne 2.&nbsp;dubna 2016 se na zámku otevřelo [[Muzeum filmů Zdeňka a Jana Svěrákových]].<ref>{{Citace elektronického periodika
=== Zámecký park ===
[[Soubor:Park at the Chateau in Čechy pod Kosířem 03.jpg|náhled|Zámecký park|alt=]]
Zámecký park začal v 70. letech 18. století budovat [[František Štěpán Silva-Tarouca]] jako barokní zahradu s vodními kanály, alejemi a romantickou květinovou výzdobou. <ref>Čechy pod Kosířem, str. 14</ref>
 
Velkorysou přestavbu okolí zámku v přírodně krajinářský park v anglickém stylu zahájil František Josef I. Silva-Tarouca ve 30. letech 19. století. Během dalších čtyřiceti let byla původně [[Baroko|barokní]] zahrada rozšířena a&nbsp;přeměněna v&nbsp;přírodně krajinářský [[park]] (21,5&nbsp;ha), navazující na zalesněné svahy [[Velký Kosíř|Kosíře]] a oživený [[Romantismus|romantickými]] stavbami – novogotickou rozhlednou a&nbsp;skleníkem, zahradním altánem, který později sloužil Josefu Mánesovi jako letní [[výtvarný ateliér|ateliér]]. Součástí parku se staly i dva rybníky, síť vodních kanálů a malá jeskyně.
Další etapa krajinářských úprav je spojena s osobností [[František Josef II. Silva-Tarouca|Františka Josefa II. Silva-Tarouca]], který se velmi zajímal o zahradní tvorbu a napsal na toto téma i teoretickou studii. V letech 1872–1936 byl jeho zásluhou obohacen sortiment dřevin, vysazeny nové jehličnany a zřízeny dva ornamentální záhony před průčelím zámku.
 
V dalších letech park nebyl udržován a celkově chátral. V 80. letech 20. století započala jeho postupná obnova. Od roku 2009 prošel postupně revitalizací podle projektu zahradního architekta Ing. Radka Pavlačky. <ref name=":1">Čechy pod Kosířem, str. 29</ref>
 
Opraveny byly také stavby, které jsou součástí zámeckého parku. V letech 2011–2012 prošla kompletní rekonstrukcí oranžerie, v roce 2016 Mánesův altán. <ref name=":1" />
 
Park je volně přístupný veřejnosti.
'''Vyhlídková věž''' je [[Novogotika|pseudogotická]] stavba z červených cihel osmiúhelníkového půdorysu, postavená v roce 1842. Třípatrová stavba je vysoká 15 metrů. V přízemí je 5 půlkruhově zaklenutých oken a vchod. Je zakončena kordonovou římsou se zubořezem a kolem vyčnívá osm nárožních pilířků.
 
'''Oranžerie''' z roku 1852 při jižní straně zámku má obdélníkový půdorys, na nárožích pilíře s ozdobnými hlavicemi. V průčelí je uprostřed prosklené fasády zasazen kruhově zakončený vstupní portál, ke kterému vedou čtyři schody. Rámová [[lizéna]] portálu přechází ve štít se zubořezem a obloučkovým vlysem. Nad vchodem je umístěn dekorativní znak s erby podle návrhu Josefa Mánesa. Střecha skleníku je pultová. <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Detail dokumentu - G0426656
| periodikum = iispp.npu.cz
== Josef Mánes ==
[[Soubor:Pavilion at the Chateau in Čechy pod Kosířem 06.jpg|náhled|260px|Empírový altán kdysi sloužil Josefu Mánesovi jako ateliér]]
Častým hostem rodiny hrabat [[Silva-Taroucové|Silva-Tarouca]] býval Josef Mánes. Hrabě [[Bedřich Silva-Tarouca]] totiž v letech 1835–1838 studoval v krajinářské škole profesora [[Antonín Mánes|Antonína Mánesa]] na [[Akademie výtvarných umění v Praze|pražské Akademii]]; od této doby lze datovat přátelství Mánesovy rodiny s&nbsp;hrabaty [[Silva-Taroucové|Silva-Tarouca]], které život a tvorbu [[Josef Mánes|Josefa Mánesa]] významně ovlivnilo. V letech 1846–1870 byl malíř častým hostem na zámku v Čechách pod Kosířem u Augusta Alexandra Silva–Taroucy, kde pobýval několik týdnů i měsíců. Kromě vlastní malířské tvorby se věnoval výuce členů hraběcí rodiny, radil jim pří úpravách zámku a parku, podnikal výlety do okolí. <ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
| titul = Josef Mánes - Zámek Čechy pod Kosířem
| periodikum = www.zamekcechy.cz
| url = https://www.zamekcechy.cz/josef-manes
| datum přístupu = 2020-05-25
}}</ref> Vytvořil zde například cyklus [[Perokresba|perokreseb]] ''Život na panském sídle'' (1856) nebo [[Olejomalba|olejomalby]] ''Hvězdná noc'' (po 1850), ''Políbení'' (1851), ''Příjezd hosta'' (1853–1855), ''Při měsíčku'' (1853–1855) a ''Červené paraplíčko'' (1855). <ref name=":4" />
 
Jako ateliér údajně využíval Mánes klasicistní pavilon, který byl v parku vybudován v letech 1840–1843.
V roce 1958 orgány [[památková péče|památkové péče]] realizovaly návrh [[Bohuslav Fuchs|Bohuslava Fuchse]] na uvedení tohoto letního Mánesova ateliéru do původního stavu z doby malířových pobytů v těchto místech. Od roku 2018 je v rekonstruovaném altánu instalována výstavka malířových kreseb a grafik s tematikou [[Haná|Hané]].<ref name=":2" />
 
V letech 1957–2011 byla na zámku pamětní síň Josefa Mánesa, která měla dvě místnosti. Počátky snah o&nbsp;její zřízení se datují již do 2.&nbsp;poloviny 19.&nbsp;století, neboť Silva-Taroucové vzhledem ke svým vztahům s Josefem Mánesem a díky svému pohostinství vlastnili množství větších i drobnějších jeho děl; zájem o&nbsp;Mánesovo dílo pak rostl především od počátku 20.&nbsp;století. Pamětní síň byla nicméně otevřena až 14.&nbsp;července 1957 a&nbsp;ukončena v září 2011 s připravovanou rekonstrukcí zámku. Po otevření zámku v roce 2016 se Mánesovy práce staly součástí výzdoby interiérů v nové zámecké expozici. Od roku 2019 je zde také samostatná expozice Mánesových kreseb, které vznikly přímo na zámku. <ref name=":2" />
 
== Odkazy ==