|
| sesterska = [[měkkýši]] (Mollusca)
}}
'''Kroužk'''
'''Kroužkovci (Annelida)''' jsou jeden z kmenů [[Živočichové|živočišné říše]], patřících do linie [[Lophotrochozoa]]. Jejich typickým znakem je stejnocenné [[článkování]] (tzv. [[homonomní segmentace]]) těla.<ref group="pozn.">Na základě molekulárních analýz jsou nyní do kroužkovců řazeny i skupiny, které se tomuto znaku vymykají a dříve byly považovány za samostatné kmeny, např. [[vláknonošci]].</ref> Vnější členění odpovídá členění vnitřnímu. Tělní články mají shodný vzhled s výjimkou prvního (hmatový prstík = [[prostomium]]) a posledního. Dravé plovoucí formy mají ve přední části soustředěné [[Smysl (biologie)|smyslové orgány]]. Poslední tělní články srůstají a tvoří konečný článek ([[pygidium]]). Vylučovací, rozmnožovací a nervová soustava se opakují v každém tělním článku. Soustava cévní a trávicí prochází celým tělem.
Je známo asi 16 500 druhů.<ref name="brusca">{{citace monografie| titul=Invertebrates| příjmení=Brusca| jméno=Richard C.| jméno2=Gary J.| příjmení2=Brusca| vydání=2| isbn=0878930973| vydavatel=Sinauer| rok=2003}}</ref>
== Popis těla ==
Tělo je obvykle drobné, někdy nepatrných rozměrů, ale u některých druhů dosahuje i rozměrů v řádu několika metrů.<ref name="brusca" /> Kroužkovci jsou jak [[hermafrodit]]é, tak i [[gonochorismus|gonochoristé]] a mají [[vývoj přímý]] i [[vývoj nepřímý]] – larva [[trochofora]].
Povrch těla kryje jednovrstevná [[Pokožka (živočichové)|pokožka]]. Ta vylučuje [[kutikula|kutikulu]] z [[kolagen]]u a [[sliz]]. Obojí má funkci ochrany, sliz i funkci pohybovou. Ten dále umožňuje [[svalová soustava]] – [[podkožně svalový vak]] s příčnými, podélnými svaly ze 4 pruhů a okružními svaly. Většina zástupců třídy [[Mnohoštětinatci|Polychaeta]] má rovněž párové svalnaté výběžky, tzv. parapodia.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Characteristics of Annelida
| periodikum = tolweb.org
| url = http://tolweb.org/accessory/Characteristics_of_Annelida?acc_id=57
| datum přístupu = 2020-03-16
}}</ref>[[Nervová soustava]] je [[ganglium|gangliová]] (uzlinová) a žebříčkovitá, ganglia se opakují v každém článku a jsou vždy na břišní straně těla. V každém článku jsou 2 ganglia, které jsou spojené příčnými a podélnými spojkami.
Mezi hlavní vyvinuté [[Smysl (biologie)|smysly]] patří [[hmat]] (soustředěn na [[hmatový prstík]], jinak po celém těle). Chemoreceptory slouží při vyhledávání potravy a vodní živočichové mají [[statocysta|statocystu]], která slouží pro orientaci. Zrak nebývá vyvinut (mohou být miskovité [[oči]]). Trávicí soustava je průchodná (začíná [[ústní otvor|ústním otvorem]] a končí [[řitní otvor|řitním otvorem]]), ve střevu je střevní [[řasinka|řasa]] ([[typhlosolis]]), která zvětšuje povrch pro vstřebávání ve střevě. Žláznatý žaludek chemicky zpracovává potravu. Většina kroužkovců dýchá celým povrchem těla, ale některé vodní druhy mají [[žábry]]. [[Cévní soustava]] je uzavřená, na hřbetě je hřbetní [[céva]], která má funkci [[srdce]] (tepe) a pod střevem je břišní [[céva]], tyto dvě cévy jsou spojeny spojkami. Hřbetní cévou proudí krev zezadu dopředu a v břišní obráceně. Barvivem v krvi je červený [[hemoglobin]] s železitými ionty. [[Vylučovací soustava]] je tvořena [[metanefridie]]mi v každém článku. Nálevky metanefridií jsou v jednom článku a jejich vývod je v druhém článku.
== Systém ==
Systém prodělal radikální změny způsobené novými poznatky z molekulárních analýz. Některé tradiční skupiny úplně zanikly jako [[polyfyletismus|polyfyletické]] (např. Palpata, Aciculata – acikulovci), některé zůstávají, i když s vědomím, že jsou [[parafyletismus|parafyletické]] (již samotná třída mnohoštětinatců je parafyletická – opaskovci se totiž odvětvují uvnitř sedivců).
V kroužkovcích nalezli své místo některé skupiny původně považované za samostatné kmeny:
* [[krytonošci]]
* [[lilijicovci]]
| 