Franz Karl Achard: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
ne Kovary, ale Konary (v němčině Kunern) značka: editor wikitextu 2017 |
Robot: Opravuji 2 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8 |
||
Řádek 12:
| místo = Berlin
| jazyk = de
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200610030216/http://www.deutsches-museum.de/bibliothek/unsere-schaetze/gewerbegeschichte/achard/achard-und-die-erforschung-der-zuckerruebe/
}}</ref>, [[28. duben|28. dubna]] [[1753]] [[Berlín]] – [[20. duben|20. dubna]] [[1821]] [[Konary]]) byl pruský chemik, vynálezce postupu průmyslové výroby cukru z [[Cukrová řepa|cukrové řepy]], zakladatel prvního cukrovaru na rafinaci cukru z této suroviny.▼
| nedostupné = ano
▲ }}</ref>, [[28. duben|28. dubna]] [[1753]] [[Berlín]] – [[20. duben|20. dubna]] [[1821]] [[Konary]]) byl pruský chemik, vynálezce postupu průmyslové výroby cukru z [[Cukrová řepa|cukrové řepy]], zakladatel prvního cukrovaru na rafinaci cukru z této suroviny.
Achard pocházel z rodu [[hugenoti|hugenotských]] přistěhovalců v Berlíně, jeho otec Max Guillaume Achard byl kazatelem v Berlíně.<ref name="NDB">{{Citace sborníku
Řádek 75 ⟶ 77:
| místo = Berlin
| jazyk = de
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200610030155/http://www.deutsches-museum.de/bibliothek/unsere-schaetze/gewerbegeschichte/achard/achard-als-zuckerruebenpionier/
}}</ref>, kde byl vybudován první řepný cukrovar na světě.<ref name="DSD">{{Citace monografie | příjmení = Žáček | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Žáček | titul = Dějiny Slezska v datech | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 546 | isbn = 978-80-7277-172-1 | strany = 232}}</ref> Ten zahájil pravidelný provoz roku 1801 a roku 1802 poskytl první výtěžky.<ref name="DM2"/> Achard však neměl podnikatelského ducha, a jak píše jeho životopisec Sieda, byla kunarská továrna nejspíše „skrovný, špatně zařízený podnik, který nedokázal zúročit svůj investiční a provozní kapitál“.<ref name="DM2"/>▼
| nedostupné = ano
▲ }}</ref>, kde byl vybudován první řepný cukrovar na světě.<ref name="DSD">{{Citace monografie | příjmení = Žáček | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Žáček | titul = Dějiny Slezska v datech | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 546 | isbn = 978-80-7277-172-1 | strany = 232}}</ref> Ten zahájil pravidelný provoz roku 1801 a roku 1802 poskytl první výtěžky.<ref name="DM2"/> Achard však neměl podnikatelského ducha, a jak píše jeho životopisec Sieda, byla kunarská továrna nejspíše „skrovný, špatně zařízený podnik, který nedokázal zúročit svůj investiční a provozní kapitál“.<ref name="DM2"/>
K rozmachu výroby řepného cukru přispěly především [[napoleonské války]] a [[Napoleon I. Bonaparte|Napoleonem]] zavedená [[kontinentální blokáda]], která odřízla Evropu od zásob cukrové třtiny.<ref name="DSD"/> Díky Achardovým žákům se rychle šířila: již roku 1802 vznikl první cukrovar v Čechách, od roku 1811 se šířila ve Francii,<ref name="ADB"/> kde k jejímu rozšíření přispěl zejména [[Arras|arraský]] továrník Louis-François-Xavier Crespel-Delisse.<ref name="NDB"/>
| |||